NPD documents search: Boh. adm., 8 (1926), sv. 2

Č. 10139.

Dávky za úřední úkony. — Dávka z přírůstku hodnoty nemovitostí: — Pozemková reforma: I. * Potvrzení stpú-u o tom, zda jde o převod nebo směnu nemovitostí, uskutečněný na základě zákona záborového a zákonů, tento zákon provádějících a doplňujících (§ 3 bod 3 vl. nař. č. 143/22), není úředním znaleckým posudkem ve smyslu položky A č. 5 vl. nař. č. 254/26. — II. Podléhá kolku potvrzení stpú-u obsahu shora zmíněného a může stpú vydání potvrzení činiti závislým na složení kolku?
(Nález ze dne 11. listopadu 1932 č. 16645.)
Věc: Jan kníže ze Sch. ve Sch. proti státnímu pozemkového úřadu v Praze o dávku za úřední úkon a o kolkový poplatek.
Výrok: Nař. rozhodnutí, pokud jde o dávku za úřední úkon, se zrušuje pro nezákonnost; jinak se stížnost zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: K žádosti sch.-ského ředitelství panství v Č. vydal stpú potvrzení ze 4. března 1931 o tom, že převod kupní smlouvou z 18. října a 11. listopadu 1927 stal se ve zkráceném řízení přídělovém, a že jsou tu podmínky osvobození jeho od dávky z přírůstku hodnoty podle § 3 č. 3 pravidel. Před vydáním potvrzení toho předepsal žadatelce nař. výměrem z 12. března 1931 dávku za úřední výkon 50 Kč, a vyžádal si na potvrzení kolek za 8 Kč.
K dotazu strany sdělil jí stpú přípisem z 10. dubna 1931, že vyměření dávky z úředních úkonů při vydání úředního posudku o charakteru zkráceného přídělového řízení při určitém odprodeji zabrané půdy je založeno na ustanovení zák. č. 53/25 a vl. nař. č. 254/26, jmenovitě čl. 3 a 4 a na pol. 5 sazby všeobecné A dávkových řádů pro úřady v 2. stolici. Osvobození od poplatků a dávek podle §§ 82 a 83 náhr. zák. se nevztahuje na takové posudky (potvrzení), poněvadž to nejsou ani listiny vyhotovené k ocenění o převodu nemovitostí, ani jiná úřední vyhotovení vydaná v řízení o stanovení dávky z převodu nemovitostí, obecní dávky z převodu nemovitostí a obecní dávky z přírůstku hodnoty. Potvrzení taková podléhají kolku 8 Kč dle pol. 26 a 116 saz. popl. zák.
O stížnosti podané do výměru z 12. března 1931 uvážil nss takto:
I. Poplatkový zákon č. 50/1850 ř. z. v §§ 21, 66, 67 a 71 a nař. min. fin. č. 70/1854 ř. z. stanoví zásadu, že kolkem povinná listina má býti psána hned při vystavení první řádkou textu přes kolek, že strana je povinna předložiti kolek na úřední vyhotovení, že dokud kolek nepředloží, není úřad povinen listinu vyhotoviti, a ukládá i úředníku listinu zřizujícímu ručení za zapravení kolkového poplatku. Musí si proto vždy správní úřad, jenž o vydání listiny byl dožádán, zodpověděti i otázku, je-li žádaná listina podrobena kolku čili nic. Otázku tu řeší ovšem úřad ten jen prejudicielně, a jeho výrok nebrání, aby se strana domohla autoritativního vyřešení jejího příslušným úřadem finančním žádostí o vrácení kolku, jejž musela zaplatiti , aby docílila vydání žádané listiny. Odpověď na tuto prejudicielní otázku tvoří v řízení před nss-em část skutkové podstaty, již může nss přezkoumati jen s hlediska 2. odst. § 6 zák. o ss, zejména i je-li závěr, k němuž tu žal. úřad dospěl, logicky možný.
Stížnost namítá, že žal. úřad nemohl tu dospěti k závěru, že vyžádané potvrzení je podrobeno kolkovému poplatku, když § 58 příd. zák., § 82 náhr. zák. a saz. pol. 50/44 q) popl. zák. taková potvrzení od kolků osvobozují.
Nss neshledal tuto námitku důvodnou.
V daném případě běží o potvrzení žádané pro řízení o vyměření dávky z přírůstku hodnoty za účelem osvobození převodu od dávky z důvodu § 3 bodu 3 pravidel (vl. nař. č. 143/22). Na listiny takové nevztahuje se ani § 58 příď. zák., neboť předpis ten osvobozuje od kolku jen písemnosti, jež se předkládají podle přídělového zákona k dosažení přídělu, ani § 82 náhr. zák., neboť tento předpis osvobozuje od kolku listiny, jichž je třeba k ocenění a převodu věcí na základě zákona náhradového. Ze sazeb. pol. 50/44 q popl. zákona nedá se rovněž nic vyvoditi pro sporné osvobození, neboť předpis ten osvobozuje toliko podání, nikoli však i vysvědčení a potvrzení, ustanovení pak výn. min. fin. č. 18/1868 ř. z., že jsou v případě tam uvedeném osvobozeny od kolku i potřebná vysvědčení obcí, nelze jako ustanovení specielní na jiné případy rozšířiti.
Z uvedených důvodů shledal nss bezdůvodnou stížnost, pokud směřuje proti oné části nař. výměru, jíž uloženo st-li předložiti kolek 8 Kč.
II. Proti předpisu dávky za úřední úkon namítá stížnost především, že žádané potvrzení je osvobozeno od dávky za úřední úkon z důvodu § 58 příd. zák., § 82 náhr. zák. a saz. pol. 50/44 q popl. zák. Názor ten nss nesdílí a odkazuje v té příčině na svrchu uvedené důvody, pokud se citovanými §§ a saz. pol. obírají.
Stížnost namítá dále, že za úřední znalecké posudky, jež lze podle pol. 5. všeob. sazby A dávkového řádu podrobiti dávce za úřední úkony, nelze považovati potvrzení, o které jde, poněvadž při něm nešlo vůbec o posudek, nýbrž jen o konstatování, zda prodej byl stpú-em nařízen a zda spadá do zkráceného přídělového řízení.
O této námitce bylo uváženo:
Podle bodu 5. všeob. sazby A vl. nař. č. 254/26, jež podle zák. č. 192/30 a vl. nař. 193/30 platila v době vydání nař. rozhodnutí, vyměřuje se dávka za úřední znalecké posudky na písemnou žádost strany. Z tohoto předpisu, srovná-li se s bodem 2. téže sazby, podle něhož se vyměřuje dávka z vysvědčení a osvědčení vydaných k soukromému dožádání, plyne, že předmětem dávky podle cit. bodu 5. sazby je jen znalecký posudek v technickém slova smyslu, t. j. zjištění určitých skutečností nebo stavů podle zvláštních odborných znalostí nebo zkušeností jakož i vyvození závěrů ze skutečností a stavů a to opět podle zvláštních odborných znalostí neb zkušeností. Jen tam, kde tyto náležitosti jsou splněny, běží o znalecký posudek, a byl-li takový posudek vydán úřadem, o úřední znalecký posudek podrobený dávce za úřední úkon podle cit. pol. 5 všeob. sazby A.
Takovým úředním znaleckým posudkem není však potvrzení stpú-u o tom, uskutečnil-li se určitý převod zabrané půdy ve zkráceném řízení přídělovém či nic, neboť potvrzeni takové je jen pouhým osvědčením, kterým stpú sděluje určitá fakta ze svých spisů správních, dodávaje tím pouze dávkovému úřadu skutkový materiál pro jeho rozhodnutí, nikoli však znalecký posudek ve smyslu svrchu uvedeném. Takovému pouhému sdělení scházejí ovšem shora uvedené podstatné znaky úředního znaleckého posudku.
Nař. rozhodnutí založené na opačném právním názoru je v rozporu se zákonem.

Citace:

č. 10139. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 14/2, s. 553-555.