NPD documents search: Váž. civ., 13 (1931), sv. 2

Ś4
Čís. 3600.

Skutkové zjištění lze v dovolacím řízení napadnouti jen tvrzením, že skutečnosti, z nichž vycházel odvolací soud, jsou v rozporu se spisy, nikoli však též pokusem o odchylný skutkový závěr z týchž skutkových okolností.
(Rozh. ze dne 11. března 1924, Rv I 1764/23.)
Žalobě o vydání nábytku bylo vyhověno soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Nižší stolice nevěřily výpovědi manželů S-ových, že a jak žalovaná od manžela svého, nynějšího úpadce, sporného nábytku nabyla, a tak, když bezesporno jest, že nábytek ten koupil kdysi nynější úpadce od výrobce T-а a důkaz převodu jeho s úpadce na jeho manželku, jak řečeno, se nezdařil, podává se z toho samo sebou, že podle práva nábytek ten pořád patří úpadci a tedy do úpadkové podstaty a žalobní nárok jest tedy plně odůvodněn. Pravda ovšem, že nižší stolice, odůvodňujíce, proč manželům S-ovým nevěří, užívají také jednoho důvodu, který tak, jak podán jest, nevěrohodnost jich výpovědi nedoličuje, toho totiž, že Josef S., nynější úpadce, už od listopadu 1922 je insolventní, kdežto bezesporno jest, že v roce 1920, do kterého manželé S-ovi převod nábytku kladou a v kterém dle zjištění nižších stolic přestěhování nábytku z kanceláře nynějšího úpadce do bytu jeho a jeho manželky se stalo, byl ještě solventním. Avšak stačí ostatní důvody a brojí-li dovolání proti zjištění nižších stolic, napadajíc vůbec všecky důvody, z kterých nižší stolice mají výpověď manželů S-ových za nehodnověrnou, líčíc je jako »závěry«, spisům procesním odporující, není to ovšem nic jiného, než že dovolání hodnotí provedené důkazy a zvláště tedy výpověď manželů S-ových jinak, než nižší stolice, totiž ve svůj prospěch, a tedy nic jiného, než dovolací důvod nesprávného ocenění průvodů, jehož § 503 c. ř. s. nezná. Zjištění nižších stolic mohlo by dovolání napadnouti jen tak, že by ukázalo, že fakta, z nichž při oceňování důkazů vycházely, odporují spisům (§ 503 čís. 3 c. ř. s.), nikoli však tak, jak to činí, že, vycházejíc z týchž fakt, z nichž vycházely i nižší stolice, dospívá jen k jinému závěru v otázce hodnověrnosti té které výpovědi a tím i k jinému skutkovému přesvědčení (zjištění) ohledně skutečností rozhodných pro rozřešení věci samé.

Citace:

č. 3600. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 374-375.