NPD documents search: Právník, 59 (1920)

Smí prase cestovati v 1. třídě vlakové?

(Před okresním soudem v Břeclavi.)
Že vepř obecný, vulgárně prase, jest pro lidstvo tvorem na výsost důležitým, a že přes všecky své špatné vlastnosti těší se u všech národů — až na pravověrné židy — neobyčejné vážnosti pro výtečnou chuť svého masa a že tak zv. zabíjačky jsou přímo velkolepou tryznou tohoto lidstvo blažícího živočicha, jest všeobecně známo a netřeba to ani nijak obšírně doličovati. Že by však prase smělo cestovati v 1. třídě železničního kupé, jest do dnešního dne ještě sporno a velespornou jest otázka, smí-li v tomto kupé cestovati s mužem všeobecné důvěry požívajícím, jakým beze sboru má býti každý poslanec a senátor, tedy člen našeho Národního shromáždění.
Otázku tuto má rozřešiti v nejbližších dnech okresní soud v Břeclavi, který se právě celou touto záležitostí, ač nerad, musí zabývati. Čtenářům denních listů jest zajisté známo, že svého času byl komunistický poslanec Vítězslav Mikulíček, rolník v Malenovicích u Zlína, některými deníky napadán, že prý si vzal s sebou kdysi jako poslanec do 1. třídy železničního kupé živé, chrochtající prasátko a že přes všecky protesty a intervence železničních úředníků pokračoval v jeho společnosti ve své cestě až do Prahy. Těchto zpráv, ne docela zaručených, bylo proti poslanci Mikulíčkovi hojně využito, zejména v letošní volební kampani, jako pádné zbraně, jíž bylo všemi odpůrci náležitě použito. Této zbraně použil proti posl. Mikulíčkovi i jeho protikandidát ze strany československo-sociální, pan profesor Boh. Fišer, z Uh. Hradiště, na svých volebních schůzích v uh.-hradišťské župě, tak zejména v Podivíně, kdo zmínil se o jednom komunistickém poslanci, který prý s sebou bere do 1. třídy železničního kupé prase; byv pak jedním ze svých posluchačů tázán, kdo jest onen poslanec, řekl pan Fišer, že jest to poslanec Vítězslav Mikulíček z Malenovic.
Poslanec Vítězslav Mikulíček, který, jak známo, byl při posledních volbách do Národního shromáždění opětně zvolen, dozvěděl se záhy o výroku svého protikandidáta a podal prostřednictvím JUDra Otty Štampacha, advokáta v Břeclavi, na profesora Bohumila Fišera žalobu pro přestupek proti bezpečnosti cti, o níž bude v brzku jednáno.
Že průběh této trestní rozepře slibuje býti velmi zajímavým, jest nesporno, neboť předpokládá se, že profesor Bohumil Fišer nabídne o svém výroku důkaz pravdy všemi časopisy, které o záležitosti té svého času referovaly, případně i svědectvím příslušných železničních orgánů. Ale ať tento důkaz dopadne jakkoliv, bude věc zajímavou také po stránce právní, neboť, pokud víme, nemáme dosud žádných předpisů o tom, že by si cestující ve vlaku k sobě prasátko vzíti nemohl a nesměl, a zdá se naopak, že věc tato jest dovolena, jak lze usuzovati z nesčetných případů, kdy si kupci malých prasátek tyto v pytlích do kupé skutečně berou. Zbývalo by snad jen řešiti, může-li takovéto prasátko cestovati jen ve třetí třídě či jsou-li mu otevřeny i třídy vyšší.
Tak tedy okresní soud v Břeclavi po prvé snad u všech soudů v Československu vůbec zodpoví nám otázku, smí-li prase cestovati v 1. třídě železničního kupé. Samozřejmě neopomeneme svým čtenářům podati další zprávy o průběhu tohoto sporu.

Citace:

Smí prase cestovati v 1. třídě vlakové?. Soudní síň. Illustrovaný týdenní zpravodaj vážných i veselých soudních případů. Praha: Vydavatel Ing. Josef Buchar, 1926, svazek/ročník 3, číslo/sešit 1., s. 14-14.