Z judikatury vrchního soudu v Praze:

1.

Oprávnění odmítnouti přijetí žaloby pro nesprávné označení adresáta (§ 109 c. ř. s.).

Vrchní soud v Praze zamítl odvolání, vznesené z důvodu zmatečnosti, z těchto důvodů:
Žalovaný odepřel přijmouti zásilku, obsahující žalobu, jen proto, že byla označena adresou: »Otto Krämer, redaktor v P. I., M. ul. čís. 4«, místo správného prý »Maxmilián Otto Kremer«, a v odvolání dovozuje, že i když snad bylo provedeno náhradní doručení, stalo se tak neprávem.
Odvolací soud nesdílí tento názor a naopak má za to, že tu šlo jen o nepatrnou nepřesnost adresy, která však nemohla vzbuditi v žalovaném naprosto žádnou pochybnost, že se zásilka týká jeho osoby.
To jest vidno i z té okolnosti, že zásilku, obsahující rozsudek, pak již žalovaný přijal, třebas tak učinil s poznámkou, že se nejmenuje Krämer, nýbrž Kremer.
Žalovaný odepřel tudíž přijetí žaloby bez podstatného důvodu a její uložení na poště nutno pokládati ve smyslu § 109 c. ř. s. za náležité doručení.
(Rozh. ze dne 11. února 1936, Co II 108/36.)

Citace:

Vývoj jazykového práva v našich zemích.. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1928, svazek/ročník 9, s. 77-85.