NPD documents search: Boh. adm., 14 (1932), sv. 2

Č. 10181.

Samospráva okresní. — Řízení správní: Osoba fysická nebo právnická, jíž jest v okresu předepsána přímá daň, jest legitimována podati připomínky k vyloženému rozpočtu okresnímu a odvolati se z usnesení okresního zastupitelstva o rozpočtu, aniž je třeba, aby tu bylo ještě zvláště kvalifikované poškození zájmů poplatníka rozpočtem.
(Nález ze dne 29. listopadu 1932 č. 17290.) Věc: Antonín S. a spol. v Hlučíně proti zemskému výboru v Brně o rekursní legitimaci ve věci okresního rozpočtu.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Okresní zastupitelstvo hlučínské usneslo se ve své schůzi dne 25. května 1929, projednávajíc rozpočet okresu na rok 1929, aby jako potřeba rozpočtová na rok 1929 v hlavě IX. (školství, věda, umění, osvěta) v oddíle 1. pod pol. č. 1 (stipendia pro studující a školy dle potřeby) rozpočtu byla zařaděna částka 23000 Kč, z které by připadlo 6000 Kč ve formě stipendia pouze pro studující hlučínského státního reálního gymnasia, event. pro absolventy tohoto ústavu, navštěvující vysoké školy.
Odvolání podané nynějšími st-li zamítl žal. úřad nař. rozhodnutím jako nepřípustné z těchto důvodů: Na základě odst. 3. § 83 zák. o org. pol. správy č. 125/27 nepřísluší odvolání proti usnesení okresního zastupitelstva o rozpočtu každému občanu, ale jen osobám fysickým nebo právnickým, jimž v okresu jest přímá daň předepsána. Z tohoto omezení práva odvolacího pouze na tuto kategorii občanů nutno usuzovati, že odvolání těchto poplatníků jest přípustné jen proti oněm usnesením okresního zastupitelstva o rozpočtu, jež se jejich zájmů jako platitelů přímé daně škodlivě dotýkají a tudíž jim důvod k obraně proti takovému poškozování skýtají. Že by však okresní zastupitelstvo hlučínské svým usnesením z 25. května 1929 o vřadění obnosu 6000 Kč na stipendia jen pro studující státního reálného gymnasia hlučínského nějak škodlivě se bylo dotklo zájmů odvolatelů jako poplatníků přímé daně, to nejen že v odvolání netvrdí, nýbrž se také při jinak kladném stanovisku k této rozpočtové položce nedá vůbec prokázati. Takové poškození mohlo by se snad spatřovati neb předpokládati v případě, že by okres hlučínský, jsa jinak již ze zákona neb jiného právního titulu zavázán přispívati na ostatní studentstvo středoškolské okresu, na úkor těchto závazků a tudíž i na úkor poplatníků přímé daně přispíval studentstvu ústavu jednoho, takových povinností však okres nemá, takže poškození poplatníka přímé daně se také po této stránce nedá dokázati. Z celého obsahu odvolání jest patrno, že požadavkem rozšíření okruhu participantů na částce stipendia 6000 Kč také na studenty a absolventy ostatních středních škol okresu hlučínského hájí odvolání nikoliv vlastní zájmy poplatnické, nýbrž sociální zájmy studentské, k čemuž ovšem odst. 3. § 83 zák. o org. pol. správy vůbec neopravňuje. Hájení takových zájmů vyhrazuje však § 75 cit. zák. výslovně působnosti okresního zastupitelstva, které podléhá jedině dohlédací moci zem. úřadu.
Stížnost vytýká po formální stránce, že zákon dává právo odvolací všem platitelům přímých daní bez obmezení a že se usnesení okresního zastupitelstva dotklo i přímých zájmů st-lů, poněvadž mají děti na německých středních a vysokých školách, které jsou takto vyloučeny z účasti na stipendiích. Ve věci samé namítá stížnost, že gymnasium v Hlučíně má za vyučovací jazyk jen jazyk český, takže byli vyloučeni žáci německé národnosti vůbec, a zejména i děti st-lů. O stížnosti uvážil nss:
Paragraf 83 odst. 2 zák. o org. pol. správy stanoví, že k vyloženému rozpočtu mohou podati u okresního úřadu do lhůty 15denní své připomínky osoby fysické i právnické, jimž v okresu jest přímá daň předepsána. Odstavec 3. téhož paragrafu pak praví, že z usnesení okresního zastupitelstva o rozpočtu lze se osobám uvedeným v odst. 2. odvolati do 15 dnů ode dne vyhlášení dotčeného usnesení u okresního úřadu. Jest tedy patrno, že slovné znění zákona přiznává právo odvolací všem osobám fysickým i právnickým, jimž jest v okrese přímá daň předepsána, bez jakéhokoliv obmezení. Nař. rozhodnutí se domnívá, že odvolání platitelů přímé daně jest přípustné jen, když se usnesení okresního zastupitelstva o rozpočtu škodlivě dotýká jejich zájmů, a vychází, poukazujíc na zásadně kladné stanovisko st-lů ke sporné položce, patrně z názoru, že poplatník může míti zájem jen na ciferné výši výdajů, tedy na tom, zda určitá částka se mezi výdaje vůbec zařadí čili nic, nikoliv však na tom, k jakému účelu se zmíněné částky použije. Z toho pak dovozuje, že st-lé hájí nikoli zájmy poplatnické, nýbrž sociální zájmy studentské, k čemuž nejsou povoláni.
Žal. úřad především přehlíží, že st-lé, obracejíce se proti tomu, aby položky 6000 Kč, zařáděné do okresního rozpočtu, bylo použito k účelu v rozpočtu výslovně uvedenému, vytýkati, že tato položka s takto vymezeným určením účelovým do rozpočtu vůbec zařaděna býti neměla. Tím padá závěr nař. rozhodnutí o zásadně kladném stanovisku st-lů k této rozpočtové položce a důsledek z toho vyvozovaný.
Má-li pak žal. úřad za to, že st-lé hájili svým odvoláním sociálních zájmů studentských a nikoli vlastních zájmů poplatnických, jest tento názor mylný, poněvadž poplatník má zájem nejen na tom, aby hospodaření v okresu se dělo podle zákona, nýbrž i na tom, aby bylo používáno okresních peněz způsobem účelným, pročež musí mu býti přiznáno právo, činiti proti jednotlivým položkám rozpočtovým námitky nejen z důvodu nezákonnosti, nýbrž i z důvodu neúčelnosti. Z toho však jest zřejmo, že nelze k odůvodnění legitimace poplatníků k odvolání vyžadovati ještě zvlášť kvalifikovaného poškození jejich zájmů, jaké má na mysli žal. úřad, a že st-lům, jejichž tvrzení, že jim byla v okrese hlučínském předepsána přímá daň, zůstalo nepopřeným, příslušelo právo odvolati se z usnesení okresního zastupitelstva o rozpočtu.
Jestliže tudíž žal. úřad, vycházeje z mylného právního názoru, upřel st-lům legitimaci a odmítl jejich odvolání jako nepřípustné, nezabývaje se věcnými vývody jeho, bylo nař. rozhodnutí zrušiti podle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 10181. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 14/2, s. 684-686.