Soudní síň. Illustrovaný týdenní zpravodaj vážných i veselých soudních případů, 3 (1926). Praha: Vydavatel Ing. Josef Buchar, 576 s.
Authors:

Motocyklové neštěstí u Lišova.


(Krajský soud v Č. Budějovicích.)


Dne 23. července jel 47letý Vídeňák Jan Pragler, zdržující se v Libíně u Lišova, se svým motocyklem s přívěsným vozíkem značky A XX 995 od Č. Budějovic s rolníkem Candrou a T. Jáchymem k Lišovu. Po téže silnici opačným směrem jel na motocyklu Bedř. Kodeš, veza na zadním sedadle Fr. Zikeše z Vesky. Pragler, jeda od budějovického lesa, vzdáleného od Lišova as 10 minut po silnici zcela rovné mírným svahem k Lišovu, velkou rychlostí, držel se pravé strany silnice. Protijedoucí Kodeš jel, také sice značně rychle, ale podle předpisu po levé straně ve směru jízdy, a spatřiv na vzdálenost as 300 m vehikl Praglerův, očekával samozřejmě, že řidič jeho přejede s pravé strany na levou, jak stojí v předpisech, a zachoval tudíž směr po levé straně; teprve když vozy se přiblížily bezprostředně, postřehl, že Pragler se neuhýbá a že tudíž je srážka neodvratnou: zmírnil rychlost a uhnul se doprava do středu silnice. Ale v témž momentu i protijedoucí vozidlo zahnulo vlevo a tím nastala srážka, v následcích osudná a strašná. Tomáš Jáchym, vymrštěn do výše koruny stromů, dopadl na silnici mrtev s roztříštěnou lebkou a zlomenými 8 žebry. Zikeš utrpěl zlomeninu stehenní kosti a v nemocnici 27. července skonal t. zv. podkožním plynovitým zánětem. Šofér Kodeš vyvázl těžkým zraněním na levém rameni a ruce a lehkým na levé noze.
Soudní komise zjistila na místě neštěstí, že motor obžalovaného vykazoval po srážce druhou rychlost, Kodešův pak rychlost třetí.
Státní zastupitelství zažalovalo Jana Praglera pro přečin proti bezpečnosti života podle § 335 tr. z., který zasedl nyní na lavici obžalovaných. Popíral vinu a tvrdil, že jel po levé straně silnice; vinil z neštěstí Kodeše, jemuž prý dával znamení rukou, aby se vyhnul, čehož Kodeš neuposlechl.
Tento jako svědek udal, že vinu má Pragler, jedoucí na nesprávné straně, čímž byl Kodeš donucen v poslední chvíli vyhnouti se chybně doprava, když nechtěl sjeti do hlubokého silničního příkopu.
Výpovědi Kodešovy potvrdili svědkové Fr. Karpianusová, Jan Brabec, Jan Fabián, Vojt. Candra, Jan Jindra a hlavně obchodní cestující Oldř. Klíma, udávající též, že Pragler jel rychlostí asi 70 km „cik, cak“ po silnici neodborně, klikatě.
Jiní svědkové prohlásili, že Pragler na frekventované silnici dokonce jednu chvíli pustil z bravury řidítka a pokřikoval na nějaké holky.
Z okolností, že jel přílišnou rychlostí s těžko ovladatelným vehiklem, že jel s dvěma lidmi po pravé straně do posledního okamžiku, dovozoval státní zástupce dr. Sezima vinu Praglerovu a žádal odsouzení obžalovaného k exemplárnímu trestu za opomenutí opatrnosti a lehkomyslné jednání, jež mělo v zápětí zkázu dvou lidských životů.
Obhájce obžalovaného p. dr. Huna vynasnažil se, seč byl, ulehčiti svému klientu. V plaidoyeru dovozoval, že po srážce vozidla zůstala ležet na správné straně Praglerově a že svědci nevypovídají nic positivního; u některých dokonce pracovala fantasie. Usiluje zvrtnouti žalobu, jež prý jest slabou, protože těžce zdůvodňovanou, ač by byla jasnou, kdyby byla Praglerova vina tak určitou.
Senát za předsednictví presidenta kraj. soudu J. Wotavy vynesl rozsudek, jímž se Pragler uznává vinným zažalovaného přečinu a odsuzuje se do tuhého vězení na čtyři měsíce bezpodmínečně. Poněvadž bylo nebezpečí útěku (obžalovaný je rakouský příslušník), byl Pragler vzat ihned do vazby.
Soud dospěl k názoru, že neštěstí stalo se jeho vinou, ježto neřídil se základním principem silničního řádu pro vozidla: předjíždět vpravo, uhýbat vlevo a že šofér Kodeš, uhýbaje se vpravo, jednal v nebezpečí života, tedy v případu nouze. Odsouzenému přitížil trest, který jej stihl pro podobný přestupek ve Vídni, ale při výměře trestu byl vzat ohled na nevinnou rodinu.
Citace:
Pro obecního býka. Soudní síň. Illustrovaný týdenní zpravodaj vážných i veselých soudních případů. Praha: Vydavatel Ing. Josef Buchar, 1926, svazek/ročník 3, číslo/sešit 7, s. 85-85.