Právní zastoupení obce, starostou objednané, obec povinna jest platiti, byť i obecní výbor svého souhlasu nebyl dal. Advokát N. zažaloval obec Ř. na zaplacení palmaru za zastupování obce, starostou této v různých záležitostech objednané. Žalovaná obec namítala zejména, že obecní výbor k zmocnění žalobce souhlasu nedal, a že starosta neobjednal dotyčných právnických prací způsobem v zákoně předepsaným, jakož i konečně, že část dotyčných právnických prací týkala se soukromé záležitosti starostovy. První soudce žalobu zamítnul z důvodů, že starosta venkovské obce moravské není oprávněn, o své újmě objednávati pro obec práce právnické povahy, že k tomu potřebuje souhlasu obecního výboru, a že mimo to nutným jest vystaviti splnomocňující listinu, vyhovující předpisu § 52. ob. řádu. Stolice odvolací rozsudek I. soudce potvrdila. Důvody rozhodovací. Předem nutno tvrzení odvolatelovo, tvořící východiště odvolacího důvodu nesprávného právního posouzení věci, že první soudce považoval ručení obce za práce objednané obecním starostou závislým od dvou náležitostí, totiž jak od zmocnění usnesením obecního výboru, tak i od průkazu listinou, odpovídající předpisu § 52. obecního řádu, opraviti v tom směru, že dle smyslu důvodů rozhodovacích považoval první soudce nezbytným, aby prokázána byla buď jedna, buď druhá podmínka. Tomuto názoru prvního soudce nutno přisvědčiti s obmezením, jež ihned bude naznačeno. Vzhledem k ustanovení § 52. mor. ob. zříz., dle něhož představený obce zastupuje obec na venek, a jest prostředníkem v dopisování a jednání obce na venek, dále vzhledem k ustanovení § 54. cit. z., dle něhož týž spravuje jmění obecní, dohlíží k užívání obecního statku a činí všeliká opatření u věcí obecních, jež nenáleží k působnosti výboru a konečně vzhledem k předpisu § 1009. ob. z. obč. nemůže býti pochybným, že představený obce i bez předchozího souhlasu výboru může předsevzíti jednání, jež se při správě jmění a ústavů obecních obyčejně naskytují, totiž taková jednání, jež nutně souvisí s přirozenou povahou správy anebo odpovídají zjevnému úmyslu obecního výboru. S tím se shoduje i poslední bod § 30. mor. ob. zříz. Úkony však, spadající mimo obyčejnou správu jmění, mohou býti předsevzaty pouze po předchozí poradě a usnesení obecního výboru, leč by se jednalo o úkony neodkladné (§ 66. ob. zř.). Ale objedná-li starosta pro obec práce právnické, nelze činnost jeho zpravidla považovati za úkon, spadající do rámce jemu příslušících správních oprávnění, zejm. tehdy nikoliv, když povaha dotyčné záležitosti nevyžaduje objednání prací právnických, anebo když záležitost ta vůbec netvoří úkon správy jmění. Tak tomu bylo při objednání oznámení a vyjádření na okresní hejtmanství v B. proti J. S. pro přestupek zákona vodního. Odvolatel sám připouští, že se jednalo o úkon policie vodní, příslušící představenému. Místní policii má představený obce sám vykonávati a obrátiti se v případech v zákoně vytčených na politický úřad okresní (§ 55. obec. zř.). K vůli podání oznámení nebyla přece nutnou porada právnická a ustanovení zástupce, vždyť oznámení to mohl přece obstarati představený obce sám, zejm. byl-li tak vzdělaným, jako bývalý představený obce Ř. Totéž platí o vyjádření, podaném v téže věci na okresní hejtmanství v B. Mimo to nejednalo se ve věci této o úkon správy jmění, takže, chtěl-li si bývalý představený obce Ř. zjednati na obecní útraty právnickou poradu neb právnické práce objednati, měl si k tomu zabezpečiti souhlas výboru. Co se týče právnických prací ve sporu lékárníka C. proti obci a v příčině úpravy knihovního pořádku, bylo objednání prací oněch bývalým starostou obce zcela zbytečné, takže očividně neodpovídalo vůli obecního výboru. V případě C-ově jednalo se totiž o nepatrnou, zcela jednoduchou záležitost, jež byla před přelíčením vyrovnána zaplacením zažalované pohledávky, k čemuž jistě nebylo potřebí porady a intervence advokáta. Pochyboval-li představený obce o oprávněnosti žalobního nároku, měl svolati obecní výbor, k čemuž měl dosti času a na základě porady s výborem si opatřiti direktivu pro další jednání ve věci té. Totéž platí o nesporné záležitosti v příčině zjednání souhlasu mezi knihou pozemkovou a katastrem. Poněvadž se tu jedná o řízení officiosní, při kterém poměry držebnosti z moci úřadu se musí zjistiti, a při doplnění pozemkové knihy vepsáním součástek statku veřejného okolnosti jsou obyčejně tak jednoduchými, že intervence právnického zástupce jménem obce náleží notoricky ku zvláštnostem, poněvadž dále nějaký důvod pro to, že právě v dotyčné záležitosti byl bývalým představeným obce přibrán právní rádce, není ve spisech I. stolice udán a důvod v odvolacím spise naznačený, že představený neznal polohu parcel a také se nevyznal ani v katastru ani v pozemkové knize, je jednak nepravděpodobným, jednak neoprávněným, poněvadž mezi členy obecního výboru by zajisté byl našel osoby schopné podati náležité vysvětlení, poněvadž konečně žádost o odročení roku mohl představený sám sepsati aneb ústně podati, jak to již učinil jednou dříve, jeví se také v této záležitosti, že objednání právnických prací pro obec Ř. jejím bývalým představeným nebylo nutným se stanoviska správy obecního jmění, takže není též závazným pro obec. Okolnost odvolatelem v odvolání tvrzená, že po jistou řadu let každoročně obstarával jednotlivé právnické práce obci Ř. bez vystavení písemné plné moci a že ony práce mu byly honorovány bez závady, jest jednak novotou v odvolacím řízení nepřípustnou, jednak bez významu, ježto není zjištěno, jakého druhu ony práce byly a ježto obecní výbor v Ř. se mohl volně usnésti na tom, aby honorovány byly ony práce, považoval-li je nutnými aneb účelnými, aniž však tím byl oprávněn úsudek, že obecní výbor vždy schválí všechny právnické práce, jež by starosta objednal. Z toho vidno, že odvolací důvod nesprávného právního posouzení věci není oprávněn. Také nestává odvolacího důvodu nesprávného zjištění skutkových výsledků řízení I. stolice, poněvadž naříkaný projev prvního soudce nikterak neodporuje spisům. Neboť první soudce chtěl zajisté pouze říci, že ani žalobce sám netvrdí, že by byl ku výkonu prací právnických býval zmocněn, ve formě předepsané § 52. ob. zříz. pro listiny tam jmenované; takový projev pak je v souhlasu se spisy. Mimo to by byl tvrzený odpor bezvýznamným, poněvadž žalobce přece nemůže předložiti listinu, odpovídající předpisu § 52. odst. II. ob. zříz., která by ho byla oprávňovala ku výkonu prací, o něž se ve sporu jedná. Stolice dovolací rozsudek II. stolice změnila a obec k zaplacení celého zažalovaného obnosu odsoudila. Důvody: Žalobcovo dovolání opírající se o § 503., č. 4. c. ř. s. jest oprávněným.Objednání prací právnického zastupování není v obecním řádě zařaděno ani mezi záležitostmi, obecnímu výboru vyhrazenými (§§ 29. až 47. obec. zák.), aniž pojato jest do oboru působnosti starosty obce (§§ 48. až 59. obec. z.). Rozhodujícími pro tuto rozepři jsou tyto úvahy: Dle § 52. obec. ř. zastupována jest obec na venek starostou svým. Hledíc k tomuto ustanovení, smí, nehledíc k zvláštním okolnostem, jež rozebírati není zde příčiny — ten, u něhož starosta obce za ni práci objednal, považovati ho k tomu za oprávněna. Způsob a význam právnických prací, o jichž odměnu se v tomto sporu jedná, nezadávaly žalobci příčiny, by zkoumal, zda držel se starosta obce oproti obecnímu výboru v mezích, vyměřujících jeho oprávnění, samostatně vystupovati. Otázka, zda starosta obce práce, za něž odměna se žádá, mohl a měl při jich jednoduchosti sám předsevzíti, jest, týkajíc se vnitřního právního poměru mezi starostou obce a obcí, pro tento spor vůbec nerozhodnou. Spočívá tudíž rozsudek odvolacího soudu, žalobu zamítající, na nesprávném právním posudku záležitosti, pročež žalobcovu dovolání vyhověno, rozsudek ten změněn a dáno zcela místo prosbě žalobní, ježto ničeho nebylo namítáno ani proti obnosu zúčtovaných odměn a výloh, ani proti době, od které úrok se požaduje. (Rozh. ze dne 11. září 1906 č. 12538.) Bb.