Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně, 22 (1913). Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 389 s.
Authors:

Kupitel zvířete odstranitelnou vadou stiženého nemůže žádá t i snížení kupní ceny, nýbrž toliko náhradu nákladů s odstraněním vady vzešlých.


A. vyměnil koně s B. a měl mu tento doplatiti 160 K. Proti žalobě na tento doplatek podané namítnul B., že A. se mu zaručil, že kůň nemá žádných vad, kdežto zjištěna u něho dušnost a kousavost, pročež žádal žalobce, aby si koně vzal zpět. Dušnost koně poukázal lékařským vysvědčením a též dobrozdáním vyslechnutého znalce, jenž prohlásil vadu tu za odstranitelnou. Kousavosti nezjistil, nýbrž pouze šklebivost, rovněž napravitelnou. Snížení hodnoty koně oběma těmito vadami vycenil na 100—120 K. Až do vyléčení dušnosti hodí se kůň k obyčejné práci dobře, při nepříznivém počasí, obzvláště když je vlhko a mlhavo, jest ve výkonnosti stižen. Vyžaduje píce čištěné.
První soudce přiřknul žalobci pouze 50 K, určiv snížení ceny koně následkem obou zmíněných vad obnosem 110 K.
Soud odvolací rozsudek ten potvrdil. — 12 —
Důvody.
Situace po stránce věcné se v řízení odvolacím pro žalobce potud zhoršila, že znalec zde vyléčení sporného koně ze záduchu považuje za velice pravděpodobné, kdežto dle jeho posudku v L stolici bylo nepochybné.
Z té příčiny a poněvadž odvolání žalobce ve všech uplatňovaných směrech též neodůvodněným se jeví a poněvadž žalovaný se vůbec neodvolal, ač by k tomu dle nynějšího dobrozdání znaleckého základem § 925. ob. z. obč., jenž nerozeznává mezi dušností menší a značnou, resp. jistotně a jen snad vyléčitelnou, byl spíše oprávněn než žalobce, uznal soud odvolací spravedlivým, naříkaný rozsudek potvrditi.
Neboť odvolací důvod neúplného docenění a nesprávného ocenění průvodních prostředků a výsledků průvodního řízení, jež, má spočívati v tom, že první soudce připisuje spornému koni vadu kousavosti, není opřen o stav spisů, nýbrž od něho se odchyluje.
Neboť soudce I. vzal pouze za prokázané, že sporný kůň na cizí lidi se šklebí, že však agressivně kousavým není. Však i pouhé šklebení se na cizí lidi, z něhož každý, jenž neví, že kůň není agressivním, usuzovati musí na kousavost, jest nepochybně vadou, prodejní hodnotu a částečně i hodnotu užitkovou snižující, an každý pacholek, než se s koněm tím obeznámí, se jej báti bude.
Vadu kousavosti žalovaný ve sporu namítnul.
Vada tato nemusí býti na první pohled zjevnou, an kůň se nešklebí na každého a v přítomnosti svého pána (podobně jak jest tomu u psu) snad nešklebí se vůbec.
Odvolací důvod kusosti a neúplnosti řízení spatřuje odvolatel v tom, že první soudce prý nezjistil, o kolik se cena koně zmenšuje každou jednotlivou vadou o sobě. To by ovšem bylo jináče účelným, avšak v tomto konkrétním případě, kde znalec uvedl snížení ceny prodejní za obě vady (dušnost i kousavost) společně, není to vadou řízení, an I. soudce obě tyto vady za dokázané považoval.
Differencování mezi dušností a kašlem jest bezvýznamným, poněvadž z nálezu a posudku znalcova jest patrno, že kašel jest příznakem, resp. následkem dušnosti.
Odvolací důvod nesprávného posouzení po stránce právní provádí odvolatel především v ten smysl, že v našem zákonodárství neplatí conditio quanti minoris a že proto měl žalovaný žádali pouze za odstranění vad, any tyto jsou odstranitelné, resp. pouze náhradu nutného nákladu s vyléčením dušnosti.
Odstranění vad žalobcem samým předpokládalo by však vrácení koně jemu, tudíž zrušení koupě, jelikož žalovaný bez koně po 6—8 neděl se neobejde a přec po něm žádati se nemůže, aby, než sporný kůň se vyléčí, opatřil si zatím koně jiného. Žalobce však trvá na platnosti kupní smlouvy. Kupitel chorobného zvířete není však povinen, aby je sám léčil. Nad to, jak výše řečeno, dle posudku — 13 —
znalce před soudem odvolacím vyléčení koně v tomto konkrétním případě není naprosto jistým, takže nelze případ tento stotožňovati s případem v odvolání citovaným, kde šlo o vadnost stroje, snadno jistotně odstranitelnou.
Soud odvolací jest proto názoru, že žalovaný za to, že vadného koně si podržeti a jej sám léčiti chce, jest oprávněn žádati snížení kupní ceny na místo náhrady za léčení choroby, resp. odvyknutí nezpůsobu (šklebivosti)., jehož trvání jest závislým na mnohých nahodilostech a proto předem nezjistitelným a nad to, jak řečeno, i výsledkem nezaručeným.
Ostatně by žalobce nepochodil o mnoho lépe přiřknutím pouhé náhrady nákladu léčebního.
Znalec vyšetřil sice náklad ten ohledně dušnosti, daleko níže než-li srážku z prodejní ceny, totiž na píci (56X20) na 11 K 20 h, na upotřebitelnosti na 20 K, úhrnem tudíž na 31 K 20 h.
Avšak při tom nepočítal znalec s obtíží a náklady s opatřováním nezávadné píce, po případě jejího čistění, možností více než 4 deštivých dnů po dobu léčení, s možností průtahu choroby následkem nezbytnosti používání koně i při počasí nepříznivém, jak to povolání řeznické s sebou přináší, se ztrátou při živnosti této následkem neupotřebitelnosti koně za počasí nepříznivého a ještě s dalšími možnými obtížemi.
Odvykat koni zdarma kousavost, resp. šklebivost a plachost., kupitel též povinen není.
Není proto vyloučeno, že vyléčení a výchova koně toho bude vyžadovati nákladu i přes 110 K, kterýžto obnos I. soudce z kupní ceny pro vady koně srazil. Soud odvolací má proto za to, že se žalobci touto srážkou žádná effektivní křivda nestala a dokonce už že žalovaný ní není obohacen, an přece žalobce dopisem C. za zpětvzetí koně požádal a žádost tu dopisem D. ještě opakoval.
Bylo proto odvolání ve věci samé zamítnouti.
K dovolání žalobce nejv. soud uznal, že žalovaný jest povinen žalobci vedle právoplatně již přiřknutého částečného obnosu 50 K s 5% úroky zaplatiti ještě zbytek zažalovaného obnosu ve výši 110 K s 5% úroky, jakož i útraty všech 3 instancí.
Důvody:
Žalobce béře rozsudek soudu odvolacího v odpor s poukazem na dovolací důvody §u 503. čís. 3 a 4 c. ř. s.
V rozbor prvnějšího důvodu dovolacího netřeba se pouštěti, ježto poslednější jest způsobilým, objasniti oprávněnost žaloby v celém jejím rozsahu.
Především dlužno poukázati na to, že žalovaný námitku svoji, opírající se zřejmě o správu, provedl nedostatečně a s mezerami.
Vůči žalobě A. na plnění ujednaného zbytkového doplatku za vyměněného a odevzdaného koně žalovaný, nehledě ku neprokázanému — 14 —
tvrzení, že uzavřena byla pouze koupě na zkoušku, namítá pouze, že kůň tento jest dušným a kousavým a navrhuje zkrátka, aby žaloba byla zamítnuta. K odůvodnění námitky správy bylo by však bývalo vzhledem na ustanovení §u 932. ob. z. obč. nutným přednésti tvrzení, zda vady mohou býti odstraněny, zda brání obyčejnému užívání koně čili nic, zda jedná se tudíž o vady hlavní nebo vedlejší, konečně jaký nárok namítnouti zamýšlí žalovaný proti pohledávce žalobcově na základě uvedeného ustanovení zákonného, zda požaduje zrušení smlouvy či snížení ceny neb náhrady škody.
K tomu podotknuto budiž vůči rozsudkům soudů nižších, že se stanoviska civilního řádu soudního jest nepřípustným, pokládati okolnosti skutkové za zjištěné, neb prohlašovati takové okolnosti za zjištěné, jež stranami tvrzeny nebyly, pokud se týče předsevzíti skutková zjištění takového druhu pouze na základě údajů svědků a znalců. Tito jsou pouze prostředky důkazními a určeni jsou k tomu, aby na základě nich sporné přednesení stran mohlo zkoumáno býti co do své správnosti; co však v tom směru sama dříve netvrdila, toho nelze užiti za podklad pro soudcovské rozhodnutí.
Leč i kdyby nepřihlíželo se k této okolnosti povahy procesní a na základě dopisu žalovaného ze dne 29. března 1912 v souvislosti s okolností, že žalovaný rozsudek soudu prvého nevzal v odpor, na to se usuzovalo, že on svojí námitkou snažil se dosíci pouze snížení ceny, nemohlo by se vyhověti tomuto zámyslu se stanoviska práva materielního.
Soud odvolací zjistil, že jest nejistým, zda vytýkané vady koně jsou odstranitelnými. I kdyby se tudíž v případě neodstranitelné vady vedlejší dle analogie actionis quanti minoris dal ospravedlniti nárok na snížení ceny, pak schází, jak právě bylo podotčeno, pro použití takovéto analogie zákona nezbytný skutkový podklad. Žalovaného dlužno poukázati pouze na ustanovení §u 919. obec. zák. občanského, dle něhož oprávněn jest požadovati přesné plnění smlouvy, tudíž odstranění vady. Ovšemť nemohlo by zavdávati příčinu k žádným pochybnostem a mohlo by to snad býti v zájmu obou stran, kdyby žalovaný — zvláště an znalec udal, že vady s největší pravděpodobností jsou odstranitelnými — sám podrobil koně účelné léčbě a výlohy s tím spojené, dle okolností též náhradu ušlého zisku na žalobci požadoval.
Právně mylným jest, pokládá-li soud odvolací za přípustno, přiznati nárok na snížení ceny žalovanému již nyní z důvodu náhrady škody. Takovýto právní názor odporuje zásadám §§ 1293. a následujících občanského zákonníka, které předpokládají, že zde jest již efektivní škoda. Nad to žalovaný ani takového nároku vzájemného, jakž opětovně se podotýká, nevznesl a ho nespecialisoval.
Správně vyložil soudce první, proč žalovaný nemůže požadovati zrušení smlouvy. Naproti tomu zase mylným jest a ne dobře — 15 —
srozumitelným, pokud mělo by za předpoklad zrušení smlouvy, kdyby měl koně žalovaného převzíti ve svou péči a podrobiti jej léčení.
Ježto námitky žalovaného nejeví se býti udržitelnými, musil, aniž by třeba bylo vejíti v rozbor dovolacího důvodu číslo 3. §u 503. c. ř. s., rozsudek soudu odvolacího (býti změněn, a musilo v plném objemu vyhověno býti žádosti žalobní.
(Rozh. z 2. října 1912, č. j. Rv III 447/12.) bl.
Citace:
Kupitel zvířete odstranitelnou vadou stíženého nemůže žádati snížení kupní ceny, nýbrž toliko náhradu nákladů s odstraněním vady vzešlých.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1913, svazek/ročník 22, číslo/sešit 1, s. 37-41.