Čís. 124.


Pozbyl-li odkaz k obecně prospěšným účelům určený sirotčí jistoty, dlužno jistotu tu i po odevzdání pozůstalosti doplniti.
Vykonavateli poslední vůle jest bdíti nad splněním jejím i po odevzdání pozůstalosti.

(Rozh. ze dne 8. dubna 1919, R I 128/19.)
K upozornění finanční prokuratury, že způsob provedeného zajištění kapitálu 25000 K na nadaci pro chlapce vokalisty při městském kostele toho času nestačí, ježto následkem nastalých změn státoprávních cena úpisů válečných půjček, jež jsou nejpodstatnější částí složené jistoty, stala se pochybnou, pokud se týče tato cena se toho času alespoň bezpečně nedá zjistiti, vyzval pozůstalostní soud (okresní soud v Karlových Varech) vykonavatele poslední vůle po projednání pozůstalosti, by na místě válečné půjčky prokázal zajištění přiměřené hotovosti, pokud se týče vkladní knížky tuzemské spořitelny, neb cenných papírů se sirotčí jistotou, a zamítl rozklad vykonavatele poslední vůle z toho důvodu, že, byť svého času válečné půjčky byly poskytovaly úplnou jistotu, tomu nyní tak není a podle § 158 nespor. říz. účastníci, pokud zjištění není v poslední vůli samé prominuto, mohou vždy doplnění zajištění sirotčí jistoty požadovati, dokavad není odkaz sám zapraven. — Rekursní soud (krajský soud v Chebu) usnesení prvého soudu rotvrdil z těchto důvodů: Jelikož dle § 161 nespor. říz. jest každý odkazovník jak před odevzdáním pozůstalosti tak i po něm oprávněn, požadovali zákonnou jistotu za odkazy, jichž zaplacení buď proto, že ještě neuplynula lhůta, aneb, že byla v poslední vůli připojena doložka čajová neb podmínka, ještě nemůže býti žádáno, musí to tím spíše platiti o oněch odkazech, jež podle zákona zajistiti sluší sirotčí jistotou. Závazku uloženého mu vůči osobám v § 159 nespor. říz. jmenovaným nemůže se tudíž dědic zhostiti pouhým poukazem ke skutečnosti, že byla odevzdací listina již vydána. Pouze k větší jistotě nařizuje § 159 nespor. říz., že na tak dlouho ustati se má od odevzdání pozůstalosti do právní držby, pokud není prokázáno zajištění odkazů k obecně prospěšným účelům určených. Avšak nelze přisvědčiti ani k názoru stěžovatelovu, že vydáním odevzdací listiny zaniká úřad vykonavatele poslední vůle. Jest povinností tohoto, by vůli zůstavitelovu pokud možno splnil aneb splnění zajistil a se o tom vykázal (§§ 816 a 817 obč. zák.). Má proto i po ode- vzdání pozůstalosti nad provedením poslední vůle bdíti. K tomu patří, by o to pečoval, aby odkaz měl sirotčí jistotu a, kdyby toho poměry vyžadovaly, by odkaz této jistoty opět nabyl.
Nejvyšší soud nevyhověl odvolacímu rekursu vykonavatele poslední vůle.
Důvody:
I když nemá zde místa ustanovení § 161 nespor. říz., měl odkaz pro nadaci dle § 159 nespor. říz. před odevzdáním pozůstalosti býti zaplacen aneb zajištěn. Poněvadž zaplacení se nestalo a hodnota úpisů válečných půjček ku zajištění složených klesla, jak rekurent sám uznává, jest výzva k plnému zajištění odkazu odůvodněna. Odevzdáním pozůstalosti nezanikl ještě úřad vykonavatele poslední vůle, vždyť má tento dle § 816 obč. zák., § 164 nespor. říz. pečovati o to, aby poslední vůle byla splněna, tedy zde by nadační odkaz byl zaplacen, pokud se týče až do zaplacení řádně zajištěn bez ohledu na to, zdali pozůstalost byla již odevzdána či nic. Tato povinnost náleží rekurentovi dle § 817 zák. obč. tím více. ježto jest zároveň zástupcem dědicovým. Ježto čisté jmění pozůstalostní činí dle inventáře 59106 K 91 h, stačí zajisté k zaplacení odkazu, i když by se odečtly sumy pojistek 9900 K. Zaplacení odkazu u příslušného úřadu mohlo se státi již před zřízením nadační listiny. Nestalo-li se tak, není tím, že zajištění odkazu k soudu bylo přijato, dědic sproštěn povinnosti, by odkaz zaplatil, po případě, pakli složení zajištění nestačí, jej plně zajistil. Slušelo tedy dovolací rekurs pro nedostatek podmínek § 16 nespor. říz. zamítnouti.
Citace:
č. 4313. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 528-529.