NPD documents search: Váž. civ., 19 (1937), sv. 1

Čís. 15919.

V řízení před pracovními soudy může nastati klid řízení i za odvolacího řízení.
(Rozh. ze dne 11. března 1937, Rv I 310/37.)
Ve sporu projednávaném před pracovním soudem byl vynesen dne 23. ledna 1933 rozsudek, odsuzující žalovanou zaměstnankyni k zaplacení neprávem vybrané a žalobkyni neodvedené částky 2300 Kč. Proti uvedenému rozsudku podala žalovaná odvolání. Pří roku dne 25. srpna 1933 prohlásily sporné strany, že ponechávají řízení v klidu. K návrhu žalované ze dne 8. dubna 1935 bylo ve sporu pokračováno. K roku poté konanému se dostavil jen právní zástupce žalované a ten prohlásil, že nevstupuje v jednání, takže řízení zůstalo opět v klidu. Teprve dne 8. září 1936 učinila žalující firma návrh na pokračování ve sporu, který pak při roto dne 13. listopadu 1936 skončen a vynesen rozsudek. Odvolací soud zamítl žalobu, vycházeje z názoru, že žalobní nárok je promlčen, ježto žalobkyně nepokračovala řádně ve sporu.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání a uvedl v otázce, o niž tu jde, v
důvodech:
Mylný jest žalobkynin názor, že v odvolacím řízení ve sporech pracovních není přípustné ujednati klid řízení a že soud neměl přihlíželi k příslušnému prohlášení stran a odvolání vyříditi v mezích návrhů. Vždyť nařizuje § 33 zák. č. 131/1931 Sb. z. a n., že o řízení před odvolacím soudem platí obdobně ustanovení civilního řádu o řízení před Sborovými soudy první stolice jako soudy procesními, a platí tu tedy i předpisy §§ 166 až 170 c. ř. s.

Citace:

Čís. 15919. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19/1, s. 325-325.