NPD documents search: Právní prakse, 4 (1939-40) - K otázce vydání soudního deposita správci židovského majetku

Literatura
.
Gustav Cassel: Post-war monetary stabilisation.
— 8° — 110 str. New York Columbia University Press 1928. — Je to vlastně specielní výsek z Casselových přednášek v Americe. Cassel měl příležitost se zabývati měnovým problémem od začátku a zúčastnil se aktivně všech mezinárodních porad. Proto jeho názory jsou ucelené, jeho závěry jasné a ovládání materie suverénní. Jeho knížka je cenným teoretickým zhodnocením dosavadní světové měnové politiky. Ze současné literatury zachycuje zejména otázku zlaté měny nejvýstižněji. Podle Casselovy definice není zlatá měna vlastně nic jiného než měna papírová, jejíž hodnota jest zcela závislá na oběhu platidel (a to platidel v nejširším smyslu), při čemž se tento oběh reguluje tak, aby hodnota měny byla udržována v určitém, relativně neměnném poměru ke zlatu; to ovšem znamená, že, je-li hodnota zlata konstantní, stačí udržovati kupní sílu měny, což je vlastně totéž jako stabilisovati obyčejnou měnu papírovou. Také poměr hodnot měn navzájem určuje vnitřní kupní hodnota jednotlivých měn, ostatní vlivy jsou rázu podřadného. Cassel poukazuje v souvislosti s tím na předválečné i poválečné přeceňováni významu zlatých reserv a vůbec na nesprávné teoretické závěry předválečné, které teprve válečná a poválečná zkušenost korigovala, a konečně probírá stabilisační metody v jednotlivých státech. Poukazuje, že nejde tolika o stabilitu měn, nýbrž hlavně o stabilitu zlata, jehož hodnota není daleko tak konstantní, jak by se zdálo. Již před válkou, ale hlavně za války došlo k silné fluktuaci v hodnotě zlata, jež koncentrováno byla v Americe, a jeho hodnota tím sražena r. 1920 na 40% proti roku 1904 a deflací opět zvýšena na 2/3 předválečné hodnoty. Jedině žalostný stav papírových měn a nedůvěra k nim způsobila návrat ke zlaté měně. Tím akutnější stal se však problém stabilisace hodnoty zlata, a také tím vážnější, neboť nabídka zlata oproti poptávce pozvolna klesá. Dlužno omeziti zlaté reservy na míru, které jejich nynější účel, t, j. vyrovnávání přechodnými fluktuací, skutečně vyžaduje a k čemuž stačí úplně 25%ní zlaté krytí. Zbývajícího zlata by se použilo co nejúčelněji k mezinárodní regulaci hodnoty zlata. Dosud největším pokrokem na této cestě byla vyloučení zlata z oběhu v Německu, Anglii a konečně i v Indii, kde přechod ke zlatu nejvíce ohrožoval stabilitu hodnoty zlata. Konečně považuje Cassel za neodůvodněný pojem go'd exchange standard, poněvadž rozhodujícím momentem je udržování zlaté parity. Dosáhne-li se ho zlatými devisami, zdůrazňuje se tím jen význam spolupráce a souvislosti měn. — Názory o zlaté měně byly po válce revidovány tak, že možno mluviti o nové zlaté měně. Hlavním jejím předpokladem je stabilisace hodnoty zlata a tím i stabilisace cenové hladiny. To musí býti cílem každé cedulové banky, jež nesmí rušivě zasahovati na kapitálovém trhu, nýbrž musí mu ponechati možnost normálního vývoje. Diskontní sazba cedulové banky má se tedy přizpůsobovati soukromé úrokové míře a nikoli naopak. Kapitálová potřeba má býti kryta běžnými úsporami a cedulová banka má svoje půjčování upraviti tak, aby tohoto normálního stavu nerušila. Že je tato podmínka splněna, toho důkazem bude stabilisovaná cenová hladina. Cedulová banka určujíc přiměřenou cenu výpůjčkám, má udržovati tuto hladinu nezměněnou. Tento úkol pochopily Spojené Státy, u nichž se neshromáždilo během doby nejvíce zlata a které proto také nesou největší zodpovědnost za vývoj měnových poměrů na celém světě. Neboť také zde byla konečně vzata cenová hladina z roku 1926 za základ a na této bási má býti udržována stabilisace. Bylo-li jednou zlato zvoleno za měnový podklad, nutno podle Cassela učiniti vše, aby tato funkce zlata byla opravdu domyšlena do všech důsledků a použíti všech prostředků kooperace, aby bylo řádné plnění této funkce zajištěno.
Lepař.

Citace:

Gustav Cassel: Post-war monetary stabilisation.. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1930, svazek/ročník 11, číslo/sešit 3, s. 106-107.