NPD documents search: Všehrd, 8 (1927) - Patentní právo v Československé republice.

Č. 7280.

Školství. — Řízení správní: * Ani místní školní rada, ani obec není legitimována k opravnému prostředku proti rozhodnutí zem. škol. rady o jmenování učitele na škole obecné definitivním podle odst. 2 § 16 slez. zem. zák. o právních svazcích učitelstva č. 42/1901 ve znění zák. č. 16/1914. (Nález ze dne 15. května 1928 č. 13116).
Prejudikatura: Boh. A 670/21, 1102/22, 2313/23.
Věc: Obec a místní školní rada v D. proti ministerstvu školství a národní osvěty o jmenování definitivní osoby učitelské.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Zšr slezská v Opavě jmenovala vynesením z 3. února 1926 Mikuláše P., definitivního učitele bez určení služ. místa, na základě § 16 slez. zák. z 8. dubna 1914 č. 16 def. učitelem na polské veř. obecné škole v D. — Do tohoto jmenování podala jak obec, tak i mšr v D. rekurs k žal. úřadu, jenž rekursy tyto nař. výnosem zamítl pro nedostatek legitimace ke sporu, poněvadž byla sice zšr dle § 16 zák. z 8. dubna 1914 č. 16 z. z. slez. nucena, vyslechnouti mšr-u v D., nebyla však povinna vyjádřením tím se říditi, neboť mšr musí jako nejnižší školní úřad se podrobiti rozkazům vyšších úřadů školních.
Nss uvážil o stížnostech toto:
Podle platného řádu právního sluší míti za to, že právo použití prostředků opravných v řízení správním přísluší jen tomu, jehož právo bylo rozhodnutím neb opatřením úřadů správních dotčeno, nebo jemuž zákon buď výslovným ustanovením, neb podle svého zřejmě projeveného úmyslu právo strany propůjčil.
Pokud jde o stížnost obce D., jest uvésti:
Subj. práv obce jako veřejnoprávní korporace týkalo by se rozhodnutí neb opatření školských úřadů tehdy, kdyby šlo o systemisování nového místa učitelského na škole v dotyčné obci anebo vůbec o takové opatření, které ukládá obci školní a nepřímo i obci politické zvýšené náklady. O takový případ však zde nejde. Místo, o které jde, bylo již před obsazením učitelem Mikulášem P. definitivně systemisováno a jím od 1. září 1923 zastupováno. Jmenováním jeho na toto systemisované místo učitelské nevzešly proto školní obci a tím i obci politické v D. výdaje, což ostatně stížnost ani netvrdí.
Při obsazování místa učitelského podle § 16 zák. č. 16/1914 z. z. slez. není vypsání konkursu předepsáno, stačí odůvodněná žádost uchazeče, vyslechnutí mšr-y a zastupitelstva obce o žádosti té, návrh ošr-y, nyní ošv-u, a vyjádření zsk.
Spolupůsobení zastupitelstva obce spočívá za tohoto stavu věci v případě jmenování učitele podle § 16 cit. zák. č. 16/14 pouze v tom, že musí býti vyslechnuto o žádosti kompetenta učitelského. To se také v daném případě stalo. Nějaké oprávnění neb vliv na obsazení uprázdněného již systemisovaného místa učitelského a na výběr osoby učitelské podle § 16 cit. zák. není však v tomto zákoně obecnímu zastupitelstvu vyhražen, nýbrž obsazení místa takového jest výlučným právem zšr-y, kteráž při tom podle zákona není vázána návrhy a vyjádřeními obce.
V případech jmenování učitelů dle § 16 cit. zák. nemá dle znění tohoto předpisu ani obec ani jiný orgán právo presentace na místo takové a je tudíž i výtka porušení práva presentačního bezpodstatná. Z toho plyne, že žal. úřad právem nepřiznal stěžující si obci legitimaci v této věci.
Pokud jde o stížnost mšr-y v D., třeba uvésti:
Mšr má podle zákonů školských, zejména slez. zák. z 28. února 1870 č. 18 z. z. o dozoru ke školám, se změnami provedenými pozdějšími zákony, zák. slez. z 6. listopadu 1901 č. 41 z. z. o právních svazcích učitelstva, se změnami nastavšími pozdějšími zákony, dále podle zák. z 9. dubna 1920 č. 292 Sb. (§ 25) a vl. nař. z 6. listopadu 1920 č. 605 Sb. v zásadě dvojí funkce, jednak jako zástupkyně obce školské nebo školy jako subjektů právních a nositelů určitých subj. práv, zejména v ohledu majetkovém, jednak jako nejnižší úřad zřízený pro dozor ke školám národním.
Jak již shora pod a) dovoděno, nejde v daném případě o systemisování nového místa učitelského nebo vůbec o opatření školských úřadů, kterým zvýšeny by býti měly náklady na školu obecnou v D. Je-li tomu tak, pak obsazení místa učitelského na této škole ve smyslu § 16 zák. č. 16/14 z. z. slez. a § 4 vl. nař. č. 398/19 Sb. není subj. právem, jehož nositelkou by byla školní obec, nýbrž obsazení to děje se podle výslovného předpisu zákona výlučně zšr-ou. Vystupuje proto i mšr, pokud jest ve smyslu uvedené zákonné normy povolána spolupůsobiti při obsazování míst učitelských, jedině jako úřad školní, který má býti slyšen, který však musí se podrobiti rozhodnutí vyšších úřadů školních.
Z toho plyne, že mšr, nemajíc subj. práva v případě, o jaký tu jde, zejména žádného práva presentačního neb navrhovacího, není procesní stranou, a není proto oprávněna stěžovati si do rozhodnutí úřadu, který je zákonem ustanoven jako jediný činitel k samostatnému rozhodnutí povolaný.
Neodporuje tudíž zákonu, odepřel-li žal. úřad mšr-ě v D. legitimaci k rekursu v této věci.

Citace:

Novela k notářskému řádu. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1919, svazek/ročník 1, číslo/sešit 1, s. 16-16.