Č. 6063.

Učitelstvo: * Řiditel občanské školy na Moravě, který zároveň spravuje obecnou školu, jež jest se školou občanskou spojena, nemá nároku na osobní přídavek ročních 100 K podle § 8, odst. 3 zák. z 15. července 1914 č. 48 z. z.
(Nález ze dne 15. listopadu 1926 č. 22979).
Věc: Moravský zemský výbor (adv. Dr. Vil. Freisler z Brna) proti ministerstvu školství a národní osvěty stran osobního přídavku ředitele občanské školy Edmunda G.
Výrok: Nař. rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: Výnosem ze 24. března 1920 nevyhověla mor. zšr žádosti Edmunda G., ředitele obecné a občanské školy v B. o přiznání osobního přídavku dle § 8 zák. z 15. července 1914 č. 48 z. z. mor., poněvadž dle znění odst. 3 tohoto paragrafu přísluší osobní přídavek částkou ročních 100 Kč pouze správcům a řídícím učitelům obecných škol, kteří mají naturální byt, a ne ředitelům občanských škol, kteří mají za správu obecné školy dle § 6 uv. zák. zvýšený činovní přídavek. K odvolání Edmunda G. zrušilo min. škol nař. rozhodnutím výnos zšr-y jako neodůvodněný, poněvadž Edmundu G., jenž byl pověřen správou obecné školy a jenž požíval naturálního bytu, nebylo lze dle odst. 3 § 8 zák. č. 48/1914 z. z. upříti nárok na žádaný přídavek. Ministerstvo při tom podotklo, že Edm. G. tím, že měl jakožto ředitel občanské školy za správu školy obecné zvýšený činovní přídavek, nepozbyl právního nároku na uvedený osobní přídavek.
Stížnost do tohoto rozhodnutí shledal nss důvodnou.
Sporné ustanovení zní: »Správcové obecných škol a řídící učitelé škol obecných, kteří mají naturální byt, mají nárok na osobní přídavek ročních 100 Kč do pense započítatelných.« Paragraf 7 téhož zákona přiznává nárok na byt naturální def. ředilům škol, aniž co do výměry bytů rozeznává mezi řediteli měšťanských škol a řídícími učiteli škol obecných, aniž zejména dává nárok na větší byt řiditeli měšťanské školy, jenž zároveň spravuje školu obecnou. Je-li tomu tak a pojí-li 3. odst. § 8 nárok na osobní přídavek výlučně toliko na okolnost, že dotčená učitelská osoba má naturální byt, uvádí-li však jako oprávněné k přídavku výslovně toliko správce obec. škol a říd. učitele škol obec., pak jest patrno, že ustanovení to dáno jest výjimečně toliko ve prospěch správců a řídících učitelů obecných škol a že je tudíž nelze extensivně rozšiřovati na ředitele občanských škol, třebas zároveň spravovali obecnou školu, jež jest se školou měšťanskou spojena.
Že tomu tak, patrno dále z toho, že cit. zákon (§ 1, 4, 5) zásadně dělí osoby učitelské na Moravě v řídící učitele a učitele na školách měšťanských, takže, mluví-li v 3. odst. § 8 výslovně jen o správcích obecných škol a řídících učitelích obecných škol, má zřejmě na mysli jen tyto osoby učitelské. Kdyby byl zákon chtěl výhodu 3. odst. § 8 vztáhnouti také na ředitele občanských škol spojených se školami obecnými, byl by to zajisté také v tomto ustanovení označil stejně jako tak učinil v příčině funkčních přídavků v § 6.
Bez povšimnutí nelze dále ponechati okolnost, že ustanovení o osobním přídavku, o nějž jde, nebylo zařazeno do § 7, jenž jedná o naturálním bytu, ač se přídavek ten pojí k naturálnímu bytu, nýbrž že pojato bylo do § 8, jednajícího o příbytečném učitelů, kteří nemají sice nároku na byt naturální, mají však nárok na příbytečné. Z tohoto zařazení jest ve shodě s důvodovou zprávou k zákonu patrno, že uvedený přídavek měl sloužiti k vyrovnání nepoměru mezi příbytečným učitelů a naturálním bytem osob školu řídících. Tento nepoměr však, jak ze srovnání § 8 s ostatním ustanovením zákona patrno, týkati se může toliko řídících učitelů obecných škol.
Že konečně pro rozšíření ustanovení 3. odst. § 8 také na ředitele škol měšťanských, spojených se školou obecnou, nemůže býti důvodem okolnost, že takový ředitel koná větší práce, plyne z toho, že tuto práci honoruje zákon již v § 6 zvýšeným funkčním přídavkem.
Jest tedy názor, na kterém spočívá nař. rozhodnutí, v rozporu se zákonem.

Citace:

č. 6182. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 840-842.