NPD documents search: Váž. civ., 2 (1920)

Č. 7110.

Hospodářství lesní: O právním významu smlouvy ze 6. října 1921, uzavřené mezi fondem pro opatřování strojených hnoji v a Sdružením majitelů lesů stran mimořádné těžby lesní.
(Nález ze dne 29. února 1928 č. 4308.)
Prejudikatura: Boh. A 6308/27.
Věc: Dr. Klement M. v K. (adv. Dr. Mořic Eckstein z Plzně) proti ministerstvu zemědělství o povolení ke kácení dříví.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Zákonem z 22. prosince 1920 č. 638 Sb. zřízen byl fond pro opatřování strojených hnojiv, jemuž mimo jiné v § 11 přiznáno výhradně právo na koupi všeho dříví, které bylo k disposici v období 1920/1921 v území státním ve všech lesích jako mimořádná těžba lesní buď z ušetřených reserv nebo jako t. zv. dříví mniškové. Po vyjití zákona toho utvořilo se Sdružení majitelů lesů v Čech., na Mor. a ve Slez., jež odkoupilo od fondu toho, použivšího oprávnění, daného mu v odst. 6 cit. § 11, shora uvedené výhradně právo za celkový obnos 70000000 Kč. Stalo se tak smlouvou ze 6. října 1921, uzavřenou mezi fondem a Sdružením v dohodě s min-em zeměd., obchodu a fin. a stpú-em, schválenou usnesením min. rady z 28. července 1921.
V článku 3. této smlouvy ujednáno, že mimořádnou těžbou lesní ve smyslu § 11 odst. 1 cit. zák. rozumí se dříví, které jest k disposici od roku 1920 až 1921: a) z ušetřených reserv normální těžby, upravené hospodářskými lesními plány, po případě pravidly lesního hospodářství, b) z mimořádného překročení normální těžby roční v porostech bekyní, mniškou neb jinými pohromami zničených, a c) za zamýšleného překročení normálního etátu, předpokládajíc schválení min-em zeměd. ve smyslu § 4 zák. č. 82/18 a čl. 2. vl. nař. č. 131/21.
Článek 4. této smlouvy má toto znění: Pokud z důvodů řádného hospodářství nebude závady, učiní vláda opatření, aby vyhověno bylo žádostem o povolení mimořádné těžby dle čl 3. lit. c), které podají majitelé lesů v čl. 1. uvedených, nebude-li u dotyčného majitele lesů již dle čl. 3. lit. a) a b) zjištěna mimořádná těžba, převyšující dvojnásobnou roční normální těžbu na každém jednotlivém objektu a bude-li žádost prostřednictvím Sdružení podána. Povolení smí býti vázáno jen na tu podmínku, že tato větší těžba, nepozůstávající z reserv, má býti v příštích 10 letech zase uspořena. Mimo to musí býti stanovena v povolení podmínka, že se žadatel o přenechání výkonu povolení větší těžby dohodne se Sdružením.
Kupní cena shora uvedená vypočtena na podkladě přihlášek, jež jednotliví majitelé zaslali ve smyslu čl. 1. vl. nař. z 30. března 1921 č. 131 Sb. a v nichž uvedli dle bodu 7 tohoto předpisu ono množství dříví, jež dle jejich názoru jest v lesích jejich k disposici jako mimořádná těžba lesní ve smyslu § 11 zák. č. 683/20. Také podle toho klíče opatřilo si Sdružení od svých členů úhradu na potřebnou kupní cenu 70000000 Kč, z čehož připadl na st-le jako majitele lesů k-ských a p-ských z přihlášené hmoty per 6000 m3 obnos 180000 Kč. Již v roce 1921 žádal st-1, aby mu bylo dovoleno z přihlášené hmoty vykáceti 4000 m3 a tímto množstvím překročiti normální roční těžbu, žádosti té však vyhověno nebylo. — Dne 12. srpna 1925 podal st-l prostřednictvím Sdružení novou žádost, v níž poukázav na okolnosti shora uvedené žádal, aby mu žal. min. povolilo na panství k-ském mimořádnou těžbu 6000 m3 za účelem opatření prostředků pro mimořádné investice, nutné opravy na lesních budovách a zaplacení dávky z majetku.
Žal. ministerstvo, vyžádavši si podrobná data ohledně rozlohy st-lových lesů, hospodářského plánu a zamýšlené vícetěžby, jakož i dobrozdání okr. lesní inspekce v Ch., jež vyslovila se pro příznivé vyžízení žádosti, nař. rozhodnutím žádosti st-lově nevyhovělo, poněvadž není veř. důvodů pro povolení požadované těžby, které má ustanovení § 4 zák. č. 82/18 na zřeteli. Také další žádost st-lovu, v níž se domáhal, aby mu byla povolena mimořádná těžba v lesích jeho velkostatku P. a K., v každém po 5000 m3, zamítlo žal. min. dalším nař. rozhodnutím z důvodů uvedených v rozhodnutí prvém, při čemž podotklo, že na velkostatku P. povolena byla výnosem ze 13. června 1923 mimořádná těžba 2910 m3 kalamitního dříví.
O stížnostech do obou rozhodnutí těch podaných nss uvážil toto:
Žal. úřad posuzoval žádosti st-lovy výlučně podle § 4 zák. č. 82/18 a spatřoval tedy jediný právní pramen pro svoje rozhodování v tomto zákonném ustanovení. Leč úřad zřejmě přehlédl, že st-1 opíral svoje žádosti o smlouvu ze 6. října 1921, uzavřenou mezi Fondem pro opatření strojených hnojiv a Sdružením majitelů lesů, kterážto smlouva stala se v dohodě s min. zeměd. a byla schválena min. radou.
Právním významem této smlouvy zabýval se nss již v nál. Boh. A 6308/27 a dospěl právě ze znění čl. 4. této smlouvy v souvislosti s tou okolností, že uzavřena byla v dohodě s min. zeměd. a byla schválena min. radou, k názoru, že tato smlouva má povahu vrchnostenského aktu úřadů vykonávajících kompetenci lesně-policejní a že proto při rozhodování o žádostech za povolení ke kácení dříví, pokud byly podány osobami, jež ze smlouvy té práv nabyly, a pokud žádosti ty týkají se dříví, o němž smlouva ta byla sjednána, na smlouvu tu jako na pramen práva zřetel vzat býti musí. Při názoru v nálezu tom vysloveném setrval nss i v daném případě, uváživ ještě, co následuje.
V čl. 2. uvedené smlouvy se praví, »že vláda učiní opatřenícc, aby bylo žádostem o povolení mimořádné těžby dříví jmenovaného v čl. 3. lit. c) této smlouvy za podmínek tam blíže uvedených vyhověno. Nemůže býti pochybnosti o tom, že smluvní strana, t. j. Fond a Sdružení nemohly uzavřením smlouvy založiti právní závazek pro vládu, z něhož by mohla vyplynouti povinnost vlády vykonávati určitým způsobem vrchnostenskou moc na poli lesní policie. Závazek takový nemohlo by však založiti ani. min. zeměd., kdyby bylo lze úvodu smlouvy, kdež se praví, že jest uzavírána v dohodě s min. zeměd., ve spojení se schvalovací doložkou tohoto min. rozuměti tak, že toto min. přistoupilo ke smlouvě té jako další smluvní strana. Nelze však vůbec předpokládati, že by byly smluvní strany chtěly v tomto bodě uzavříti smlouvu tohoto nemožného obsahu. Jest proto ve smyslu § 914 o. z. o. ve znění 3. dílčí novely vyšetřiti pravý úmysl stran. Tu pak nelze odst. 4. smlouvy rozuměti jinak, než že obsahuje podmínku platnosti a závaznosti smlouvy, t. j., že smlouva má býti jedině tenkráte platnou a závaznou, prohlásí-li vláda, že při vyřizování žádostí zde zmíněných bude postupovati tak, jak v cit. odstavci smlouvy jest předpokládáno.
Posuzují-li se schvalovací doložky, jež ke smlouvě přičinily jak min. zeměd. tak i min. rada s hlediska předeslaného výkladu zmíněné smluvní stipulace, sluší v tomto aktu schvalovacím spatřovati projev vůle obou jmenovaných úřadů, aby uzavřená smlouva byla platna a závazna. Poněvadž však dle toho, co bylo již svrchu řečeno, platnost a závaznost smlouvy byla podmíněna tím, že vláda učiní prohlášení toho obsahu, jak jest v čl. 4. smlouvy vymezen, dlužno ve schvalovacím aktu min. rady viděti současně prohlášení obsahu právě uvedeného.
Jest tedy zkoumati obsah tohoto prohlášení ze znění čl. 4. smlouvy.
Zde se praví:
Pokud z důvodů řádného lesního hospodářství nebude závady, učiní vláda opatření, aby bylo vyhověno žádostem o povolení mimořádné těžby dle čl. 3. lit. c), které podají majitelé lesů v čl. 1. uvedených, nebude-li u dotyčného majitele lesů již dle čl. 3. lit. a) a b) zjištěna mimořádná těžba, převyšující dvojnásobnou roční normální těžbu na každém jednotlivém objektu a bude-li žádost podána prostřednictvím Sdružení.
O jaká povolení mimořádné těžby tu jde, vysvětleno jest v čl. 3. lit. c) smlouvy v ten smysl, že jde o povolení dle § 4 zák. čl. 82/18, t.j. u o povolení výjimek z ustanovení §§ 2 a 3 toho zák. Poněvadž dle tohoto ustanovení jest min. zeměd. oprávněno případ od případu z důvodů veřejných požadované výjimky připustiti nebo nepřipustiti, při čemž posouzení těchto veř. důvodů dáno jest do jeho volného uvážení, dlužno schvalovacímu prohlášení min-a zeměd. i min. rady, tedy úřadů vykonávajících policejní dozor nad hospodařením v lesích, rozuměti v ten smysl, že ohledně případů, jež spadají pod cit. ustanovení smlouvy, uznávají se již předem veř. důvody dle § 4 cit. zák. za dané, jestliže budou splněny podmínky v čl. 4. smlouvy uvedené, t. j. v oněch případech, kde nebude závady z důvodů řádného lesního hospodářství, kde nebude u dotyčného majitele lesů již dle čl. 3. lit. a) a b) zjištěna mimořádná těžba, převyšující dvojnásobnou roční normální těžbu na každém jednotlivém objektu a jestliže bude žádost podána prostřednictvím Sdružení. Poněvadž tato prohlášení pocházejí od úřadů, do jejichž kompetence náleží povolení výjimek dle § 4 zák. č. 82/18, poněvadž dále zákon ten nepředpisuje pro toto povolení žádnou formu a poněvadž konečně úřadu nijak nebrání uděliti toto povolení již předem a generelně v ten smysl, že případy určitého druhu uznává za takové, u nichž dány jsou veř. důvody ve smyslu cit. zák. ustanovení, dlužno v prohlášení min. zeměd. a min. rady spatřovati platný právní akt, z něhož strany, jimž akt ten byl adresován a doručen, t. j. Sdružení a jednotliví majitelé lesů jako jeho právní sukcesoři, nabyli právního nároku na to, aby v oněch případech, kde splněny budou podmínky uvedené v čl. 4. smlouvy ze 6. října 1921, bylo žádostem jejich za dispens od zákazů a omezení stanovených v §§ 2 a 3 zák. č. 82/18 vyhověno.
Z vývodů těchto se podává, že žal. úřad nepřiznav smlouvě ze 6. října 1921, resp. schvalovacím doložkám ke smlouvě té připojeným pravotvorné povahy a obmeziv se při posuzování žádostí st-lových jen na ustanovení § 4 zák. č. 82/18, vycházel z mylného právního názoru, pro který bylo rozhodnutí jeho zrušiti dle § 7 zák. o ss, aniž bylo věcí nss-u, jakožto tribunálu kasačního, zabývati se otázkou, zda v daném případě st-li nárok na vyhovění jeho žádosti skutečně vzešel či zdali snad později z nějakého důvodu zase zanikl, kdyžtě otázka tato žal. min-em následkem jeho nesprávného právního pojetí zmíněné smlouvy zůstala vůbec neřešena.

Citace:

č. 7110. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 348-351.