NPD documents search: Všeobecný slovník právní, sv. 5

Strojnictví
(stavba strojů) je živností svobodnou (obchodní a živnostenská komora ve Vídni). Ministerstvo orby srozuměvši se s min. vnitra prohlásilo vzhledem k tomu, že stavba hospodářských strojů i tam, kde se neděje po továrnicku, spojuje v sobě více živností a tudíž vzdělání ve veškerých odvětvích této živnosti vyučením a delší praxí, která je zpravidla jen v určitém oboru, namnoze je vyloučeno a tím zpravidla nemožno podati průkaz způsobilosti k nastoupení živnosti stavby strojů ve všech odvětvích, že nemůže zařaditi živnosť tuto mezi živnosti řemeslné ve smyslu § 1 odst. 2 živnostenské novely z 15. března 1883 č. 39 ř. z. Stavba mlýnů je odvětvím stavby strojů a předpokládá, provozuje-li se v plném rozsahu, vědomosti strojního technika neb strojníka. Mlýny pro potřebu venkova jsou obyčejně velmi jednoduché konstrukce а k jich zřizováni jsou dostatečně způsobilými zkušení praktičtí řemeslníci, kteří byli po delší dobu zaměstnáni při prácech zřizovacích a opravných. Stavba mlýnů, jsouc odvětvím stavby strojů, jest živností svobodnou. Co se týče živnostenské povahy stavby mlýnů větrných, náleží stavba ta k stavbě mlýnů a strojů; dlužno ji počítati, byla-li ohlášena co samostatná živnosť, ku svobodným živnostem, ježto ji min. nař. ze dne 30. června 1884 č. 110 ř. z. mezi řemeslnými živnostmi neuvádí. Spřízněností stavby mlýnů s živností truhlářů a stavitelů mlýnů ve smyslu § 106 živn. ř. je úplně odůvodněno, aby byli živnostníci, kteří se výhradně zabývají výrobou tohoto článku, přijati do společenstva truhlářů, kolářů, bednářů, stavitelů varhan a mlýnů atd. (obch. a živn. komora ve Vídni). Výroba strojů větrem hnaných je živností samostatnou a sice řemeslnou (obch. a živn. kom. v Praze). Zřízení a tudíž též oprava parního stroje předpokládá vzhledem k tomu, že se zde jedná o bezpečnosť života, zvláštní vědomosti odborné a spadá tudíž do oboru oprávnění strojníka; naproti tomu předpokládá na př. oprava strojů mlátících jen způsobilosti, jichž nadíti se lze též od výrobce strojů řezacích (obch. a živn. kom. v Linci). Ku stavbě strojů náleží též výroba elektrických lamp. Tyto musí, mají-li správně působiti, souhlasiti se silou proudu strojů dynamických a jen, když je tu vzájemná shoda, lze docíliti elektrického světla. Ježto pak nelze vyrobiti elektrické světlo právě tak bez lampy jako ne bez dynamického stroje a obě lze si jen ve spojení mysliti, nutno pokládati elektrickou lampu za část’ dynamického stroje. Ježto pak nelze upotřebiti dynamického stroje bez elektrické lampy, nutno tudíž považovati výrobu lamp a strojů za jedno odvětví výrobní. Není tudíž zřizování strojů dynamických a lamp vzhledem k těmto, žádnou samostatnou živností, jež by podléhala vlastnímu ohlášení, pokud se týče, zdanění (obch. a živn. kom. v Linci). Stavitelé strojů hospodářských mohou části strojové nejen pro sebe ze železa líti, nýbrž je též po spracování dále prodávati (obch. a živn. kom. v Praze). Zřizování strojů na čištění obilí, mletí ovoce a kruhadel (cetlíků) přísluší zhotovitelům strojů a nářadí hospodářských. Tato živnosť je živností svobodnou a není třeba průkazu způsobilosti. Tím však není vysloveno, že jsou též řemeslné živnosti, do jichž oboru spadá některý z uvedených článků, oprávněny k jeho výrobě (obch. a živn. kom. v Linci). Dílny a továrny na stroje neobchodují zpravidla s čepely mlýnských pil a pilníky; může se však přihoditi, že je za příčinou dokonalého zhotovení svých výrobků samy zhotovují neb odbírají a svým objednatelům dodávají, k čemuž jsou oprávněny dle § 37 živn. ř. Je-li spojena továrna na stroje se slévárnou, může též vyráběti a prodávati kovadliny. Převzala-li (továrna) zřízení pily, je též oprávněna všechny k tomu potřebné pomocníky jiných živností přibrati (obch. a živn. komora v Celovci). Živnostenská výroba strojových řemenů hnacích je odvětvím řemeslné živnosti řemenářské a je tudíž třeba průkazu způsobilosti, chtějí-li živnosť tu vykonávati jircháři; výroba ta přísluší tudíž ve městech řemenářům a, není-li jich na venkově, sedlářům (výn. dolnorak. místodrž. ze dne 1. února 1893 č. 5325). Netřeba zajisté podotýkati, že čerpadla a stříkačky zhotovují se dnes ve zvláštních továrnách, jež mají povahu továren na stroje. Stavba požárních stříkaček nespadá do živnostenského oprávnění mědikovců, nýbrž strojníků (obch. a živn. kom. ve Vídni) (viz sbírku dobrozdání »Frey-Maresch«).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Strojnictví. Všeobecný slovník právní. Díl čtvrtý. Rabat - Švakrovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 4, s. 877-878.