NPD documents search: Boh. adm., 12 (1930), sv. 1

— Č. 8467 —
Č. 8467.

Učitelstvo: I. Do služební doby učitele rozhodné pro převod do platů podle zák. č. 104/26, který se provádí ke dni 1. ledna 1926, nelze čítati 1. leden 1926 ani jakoukoli část tohoto dne. — II. Služební doba učitele počíná podle § 2 zák. č. 274/19 při novém dosazení v úřad dnem, kdy učitel službu k úřednímu příkazu skutečně nastoupil.
(Nález ze dne 1. března 1930 č. 28926/28.)
Prejudikatura: Boh. A 7276/28.
Věc: Emil v N. proti ministerstvu školství a národní osvěty o určení služební doby při převodu podle zák. č. 104/26.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Ošr pro něm. okres školní v N. ustanovila st-le výnosem z 8. října 1908 zatímním učitelem při obecné škole v K. s tím, aby službu nastoupil 1. října 1908. Podle potvrzení správy školy v K. z 3. března 1928 nastoupil st-1 službu na zmíněné obecné škole již 28. září 1908. Zšr v Brně vyslovila výměrem z 30. září 1926, že st-lova započítatelná doba k 1. lednu 1926 činí 19 roků 9 měsíců, okrouhle podle § 38 odst. 2. učit. zák. 19 roků 6 měsíců, a zařadila jej dle toho 1. lednem 1926 do služného 6. stupně s tím, že vyhoví-li zákonným podmínkám, zvýší se jeho služné 1. červencem 1927. Proti tomu podal st-1 námitky, v nichž uvedl, že službu nenastoupil 1. října 1908, nýbrž již 28. září 1908, takže jeho služ. doba k 1. lednu 1926 činí 19 roků 9 měsíců a 3 dny, čili okrouhle 20 roků, pročež mu nárok na platový postup přísluší již 1. lednem 1927. Námitkám těmto zšr rozhodnutím ze 17. února 1928 nevyhověla. St-lovo odvolání bylo nař. rozhodnutím zamítnuto s podrobným odůvodněním, st-li sděleným. Proti tomu směřuje stížnost, o níž nss takto uvážil: Podle § 38 odst. 2. zák. č. 104/26 »zaokrouhlí se služební doba při převodu učitelů do nových platů na celá půlletí tak, že se zlomky tří měsíců nepočítají a zlomky přesahující tři měsíce se počítají za celá půlletí.«104/1926 sb., § 38.2 V daném případě je spor o to, zda st-lova služ. doba pro převod rozhodná činí 19 roků 9 měsíců a má proto býti zaokrouhlena na 19 a půl roku, anebo zda činí více než 19 roků 9 měsíců a má proto býti zaokrouhlena na 20 roků; — Č. 8467 —
dle toho pak by byl měl st-1 za splnění ostatních zákonných podmínek nárok na postup do 7. stupně služného teprve — jak tvrdí úřady — dnem 1. července 1927 anebo — jak tvrdí stížnost — již dnem 1. ledna 1927. Názor, že st-1 má pro převod služební dobu více než 19 a půl roku, zakládá stížnost jednak a) na tvrzení, že dobu tuto nutno čítati k 1. lednu 1926, takže služ. doba st-lova, i kdyby se čítala teprve od 1. října 1908, činí (s vál. pololetími) 19 roků, 9 měsíců a zlomek jednoho dne (totiž 1. ledna 1926), tedy více než 19 roků 9 měsíců, jednak b) služ. dobu st-lovu nutno čítati nikoliv teprve od 1. října 1908, ke kterému dnu st-li bylo nastoupení služby uloženo ošr-ou dekretem z 8. října 1908, nýbrž již od 28. září 1908, kdy st-1 službu fakticky nastoupil. Nss uvážil nejprve ve směru ad a), že zák. č. 104/26 podle svého § 47 odst. 1. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1926, tedy započetím dne toho, čili přesně vzato uplynutím půlnoci s 31. prosince 1925 na 1. leden 1926; k tomuto termínu nutno také provésti převod do nových platů; proto končí doba služební rozhodná pro tento převod půlnocí s 31. prosince 1925 na 1. leden 1926, a 1. leden 1926 ani jakákoliv část jeho již do této doby nespadá. Proto nemohl nss sdíleti stanovisko stížnosti, uvedené shora sub a). Stejné stanovisko zaujal nss také již v nál. Boh. A 7276/28 v obdobném případě státního zaměstnance co do výkladu § 197 odst. 2 zák. č. 103/26, se kterým předpis § 38 odst. 2. zák. č. 104/26 koresponduje.
ad b) Jednaje v § 38 o »době rozhodné pro stanovení výše služného«104/1926 sb., § 38 při převodu do nových platů, stanoví zák. č. 104/26 v odstavci prvém tohoto paragrafu, že »pokud se za podklad pro zjištění doby rozhodné pro stanovení výše služného ... béře započítatelná doba služební, rozumí se tím služ. doba ... podle dosud platných předpisů pro postup v tomto služ. poměru započítatelná.«104/1926 sb., § 38.1 Pro určení začátku služ. doby st-lovy platí tedy — jak nař. rozhodnutí správně uvádí — předpisy učitelských zákonů platných před zákonem č. 104/1926 a nikoliv § 11 služ. pragmatiky č. 319/1917 ř. z., uvedené v platnost pro učitele škol národních § 17 zák. č. 104/26 teprve dnem 1. ledna 1926.
Podle § 2 odst. 1. zák. č. 274/19 »služební doba se počítá při novém dosazení v úřad dnem, kdy služba byla skutečně nastoupena.«274/1919 sb., § 2.1 I toto skutečné nastoupení služby ovšem není jen věcí rozhodnutí učitelova, nýbrž bude moci míti význam jenom, stalo-li se podle úředního příkazu.
V daném případě není sporu o tom, že st-1 službu nastoupil skutečně již 28. září 1908 a nikoliv teprve 1. října 1908, jak mu v dekretu ošr-y z 8. října 1908 bylo uloženo. Nutno tedy zkoumati, zda toto dřívější skutečné nastoupení služby se stalo podle úředního příkazu. Žal. úřad tvrdí, že pro stanovení počátečního termínu st-lovy školní služby může býti rozhodno jedině znění úředního dekretu, jímž st-1 byl povolán ke školní službě, vydaného příslušným úřadem — v daném případě tím spíše, kdyžtě tento dekret byl jemu vydán dodatečně — nikoliv nahodilá okolnost, že st-1 převzal — třeba s vědomím a za souhlasu správce školy, jenž nebyl ovšem kompetentním měniti úřední disposice — dobrovolně vyučování o 4 dny dříve, než jemu dekretem bylo uloženo a že školním úřadem tento protiprávní stav byl trpěn. — Č. 8468 —
Dále uvádí žal. úřad, že st-ův rekurs netvrdí, že by dřívější nastoupení služby se bylo stalo k úřednímu příkazu.
Leč st-1 ve svém min. rekursu k takovému výslovnému tvrzení vzhledem ke znění rozhodnutí zšr-y ze 17. února 1928 neměl příčiny, avšak tvrdil již ve svých námitkách z 5. listopadu 1926, podaných do výnosu zšr-y z 30. září 1926, že dřívější nástup služby (28. září 1908) se stal k ústnímu příkazu okr. škol. inspektora Antonína B. Toto tvrzení st-lovo, opakované také ve stížnosti na nss, nebylo průběhem správního řízení vyvráceno; pak ovšem nelze shledati, že by názor žal. úřadu, že dřívější nástup služby se stal »jen s vědomím a za souhlasu správce školy, jenž nebyl kompetentní měniti úřední disposice«, měl dostatečný podklad ve výsledcích konaného řízení.
K otázce, zda st-lem tvrzený příkaz byl okr. škol. inspektorem dán a zda tento příkaz by měl pro spornou otázku význam, však žal. úřad stanoviska nezaujal, zejména netvrdí, že by ke skutečnému dřívějšímu nastoupení služby přes to nebylo lze přihlížeti. Poněvadž tu však jde o otázku pro daný spor rozhodnou, nutno v nedostatcích těchto spatřovati podstatnou vadu řízení.

Citace:

č. 8467. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 468-470.