NPD documents search: Všehrd, 8 (1927) - Základní problémy sociálního pojištění.

Statistika úřední.

I. Pojem a účel.
Slovo »statistika« odvozuje se od latinského slova »status« stát, neb dle jiného náhledu (jemuž se však z mnoha stran odporuje) od pojmu »stav« a zahrnuje v sobě vylíčení stavů a dějů v určité době na určitém místě v určité skupiny shrnutých, jež se v celkovém výsledku číselně podávají. Vším právem lze úřední statistiku označiti jako státní vědu, neboť dopouští přehled o všech oborech státního života a skýtá bohatý materiál, na základě něhož lze posouditi rozvoj státních a společenských poměrů. Statistika poskytuje však i ostatním odvětvím vědeckým neocenitelný materiál, tak zvláště národnímu hospodářství, finanční vědě a zdravotnictví. Úřední statistika je nezbytnou pro každý spořádaný stát. Proto zřídily všechny moderní státy statistické úřady, jejichž výhradným úkolem jest sestavovati ve všech oborech střídající se zjevy, události a stavy ve spořádaný celek způsobem věcným a pro účel státní žádoucím.
II. Druhy.
Co se tkne rozdělení celkového oboru úřední statistiky, dělívá se statistika ve všeobecnou a zvláštní. Ona zahrnuje všechny síly spolupůsobící v jistém stylu (všeobecná statistika kulturní), tato jen zvláštní obory. Co se týče statistiky zvláštní, dělí se opět v tolik odvětví, kolik jich je zapotřebí pro správu státní. Lze tudíž tyto jednotlivé statistické skupiny takto shrnouti:
1. Statistika obyvatelstva (populační), jejíž předmětem jsou změny, rozmnožení a zmenšení obyvatelstva, porody, úmrtí, sňatky, přistěhování a úmrtnosť.
2. Mravní statistika je samostatným oborem statistiky osobní, závisí na povaze jednotlivých národů, na pohybu a stavu mravu a mravnosti a nejdůležitějším jejím odvětvím je statistika kriminální a rovněž statistika porodů nemanželských. Někteří počítají k statistice morální též statistiku náboženských vyznání a uskutečňování náboženského života, avšak proti tomu se uvádí, že hranice mezi náboženstvím a morálkou jsou přesně vytčeny, že se sice v jistých směrech dotýkají a spolu souvisejí, že však jich nelze stotožňovati.
3. Statistika výrobní, t. j. statistika poměrů hospodářských, jejím úkolem jest podati podrobná čísla o výrobě, rozdělení a potřebě statků. Nejdůležitějšími jejími odvětvími jsou rolnická a živnostenská statistika provozovací, jež podávají statistická data různých závodů, odvětví výrobních, výrobků dělníků a poměrů pracovních, rušení práce (zastavení práce), čísla sil pracovních a zaměstnavatelů.
4. Předmětem statistiky vozby a dopravy je velký obor železnic, plavby po moři, pošt, telegrafů a telefonů.
5. Statistika zahraničního obchodu je vynikajícího významu celně právního.
6. Statistika peněžnictví. 7. Statistika správní а k ní se úzce pojící statistika politická, jejíž hlavním pramenem jsou výsledky voleb, tvoření se stran, politické skupiny a spolky, časopisy a noviny.
III. Úřední rakouská statistika.
Nejvyšší řízení přísluší statistické ústřední komisi (viz čl. Komise statistická ústřední). V jednotlivých ministerstvech zřízeny jsou mimo to pro úřední statistiku ještě zvláštní oddělení neb departementy, tak na př. statistické oddělení pro obchod a živnosti, které bylo zřízeno r. 1872 a r. 1890 značně rozšířeno; jemu připadá statistika poštovní, telegrafní a železniční; dále statistická kancelář v ministerstvu orby.
Statistická data vydávají mimo to periodicky jednotlivá ministerstva, tak na př. ministerstvo orby o hospodářství polním, lesním a horním; ministerstvo financí o dani potravní, tabáku, o daních nepřímých a přímých; ministerstvo spravedlnosti vydává data správy soudní, ministerstvo vnitra vydává snůšky o sčítáních lidu, a p.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Statistika úřední. Všeobecný slovník právní. Díl čtvrtý. Rabat - Švakrovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 4, s. 834-835.