NPD documents search: Sborník věd právních a státních, 1 (1901)

Přehled rozhodnutí c. k. nejvyššího soudu v jiných časopisech uveřejněných:

Právník = P. — Právnické Rozhledy = P. R. — Allg. österr. Gerichtszeitung = G. Z. — Juristische Blätter = J. B. — Gerichtshalle = G. H. — Notariatszeitung = N. Z. — Příloha k min. věstníku = off. — Österreichisches Zentralblatt für die juristische Praxis = Z. Bl. — Österreichische Zeitschrift für Strafrecht = Z. Str. — Evidenzblat für österreichische Gesetzgebung und Rechtsprechung = E. Bl. — Eisenb. R. = Österreichische Zeitschrift für Eisenbahnrecht. — Zpr. = Zprávy spolku českých advokátů v král. Českém v Praze. — Připojená čísla znamenají ročník a stránku přísl. časop., u min. věstn. běžná čísla rozhodnutí a u E. Bl. ročník a číslo sešitu. — m. n. = minist. nařízení; ř. = říšský zákonník číslo; z. = zemský zákonník číslo; v. = věstník min. spravedlnosti číslo; letopočty z tohoto a minulého století uvedeny jsou dvěma posledními ciframi arab., měsíce pak ciframi římskými.
I. Ve věcech civilních.

A. Z práva občanského.

§ 33. obč. z. Podmínkou pro poskytnutí právní ochrany příslušníku nepřátelského státu jest průkaz vzájemnosti. 26 X 15, Rv VI 135/15; Z. B. 16: 79. § 91. obč. z. Nárok manželky na výživu jest schopností manžela k poskytování této obmezen. 2 XI 15, Rv l 540/15; N. Z. 16:34.
§ 96. obč. z. Právo úřadu poručenského nebo opatrovnického odporovati sňatku opatrovance o své újmě uzavřeného z důvodů §§. 48. a 49. obč. z. přestává smrtí opatrovance, i když smrt během sporu nastala. 7 IV 14, Rv VIII 63/14; off. 1669.
§ 141. obč. z. O nárocích nezletilých dětí proti jejich manželským rodičům a rodičům těchto jednáno budiž v řízení oficiosním, o takovýchto nárocích dětí svéprávných však pořadem práva. Plen. usnes. z 19 X 15, Praes. 365/15; jud. kn. č. 237; P. 16: 102, off. 1664.

§ 154. obč. z. Více dětí není povinno vyživovati nuzné rodiče rukou společnou a nerozdílnou. Více dětí má nuzné rodiče společně slušně vyživovati a přispějž k tomu každé dle poměru svého jmění. Plen. usnes. 19 X 15, Praes. 290/15; jud. kn. č. 236; P. 16: 99; off. 1663.
§ 178. obč. z. Soudní péče o nezletilce. Nařízení manželskému otci, aby svého nemocného syna ubytoval v sanatoriu, jest přípustné. Rozhodné hledisko pro takové opatření jest vážná povaha nemoci syna a finanční a sociální postavení otce. 7 IX 15, R VI 110/15; Z. B. 16: 41.
§§ 188., 191. a 254. obč. z. Ustanoviti kurátora poručníku k službě válečné povolanému jest nepřípustné. 21 IX 15, R I 420/15; N. Z. 16: 73.
§ 431. obč. z. a § 6. zák. o zákl. poz. knih. Knihovní nabytí pozemku jak v knize pozemkové, tak v seznamu o veřejném statku zapsaného nelze odporovati, stalo-li se bona fide. 3 XI 15, R VI 193/15; Z. B. 1916: 25.
§ 466. obč. z. Hypotekární věřitel jest oprávněn bez ohledu na to, ručí-li spoluvlastníci osobně čili nic, žádati plné uspokojení své pohledávky na celé nemovitosti váznoucí z každé ideelní části její. 9 XI 15. Rv I 538/15; N. Z. 16: 35.
§ 816. obč. z. I když v poslední vůli vykonavatel její byl ustanoven, přísluší dědici právo, aby přiměřené návrhy k vyjednání pozůstalosti se vztahující učinil. 23 XI 15, R I 597/15; N. Z. 16: 34.
§§ 871., 877. obč. z. Omyl při smlouvě. Trhová smlouva ohledně obrazu prodavatelem jako dílo známého malíře označeného jest neplatná, bylo-li udání prodavatele nesprávné; při tom jest nerozhodno, že jednal prodavatel v dobré víře. 27 X 14, Rv I 725/14; Z. B. 16: 27.
§ 878. obč. z. Omluvy o kontingentování (výrobky kvasnic) jsou po rozumu §. 4. zák. koal. nedovolená jednání. Také zvláštní, s tím ve spojení jsoucí smlouvy o zastavení podniků jsou jako nedovolené neplatné. Kvotu kontingentní nelze považovati za věc v obchodu jsoucí. 9 IX 14, Rv V 1593/14; J. B. 16: 57. — Pojem nemožnosti plnění: Vliv mimořádného, následkem války nastalého stoupání cen na povinnost k dodávce. 26 X 15. Rv I 499/15; Z. B. 16: 77.
— a § 1054. obč. z. Překročení úředně stanovených cen nejvyšších činí kupní smlouvu neplatnou. 11 I 15, Rv II 731/15: P. 16: 105.
— a § 1447. obč. z. Mimořádné stoupání cen a nemožnost dalšího pobírání zboží z ciziny pro válku jest na povinnost k dodání zboží bez vlivu, má-li prodávající zboží to na skladě. 28 IX 15. Rv II 485/15; Z. B. 16: 73.
— Vliv války na splnění smluv dodávacích. Nemožné jest plnění nejen tehdy, když z fysických důvodů provedeno býti nemůže, nýbrž i tehdy, když z hospodářských důvodů nedosažitelné jest. 21 XII 15, Rv II 680/15; G. H. 16: 104.
§ 881. obč. z. Trhové smlouvě ohledně pozemku obou manželů s mužem jedině uzavřené a teprve později manželkou schválené nemůže kupec odporovati. 23 XI 15, Rv VI 207/15; Z. B. 16: 31.
§ 906. obč. z. Výměnkář — pro něhož jest vložen na usedlosti výměnek záležející ze zvláštního bytu se společným stravováním při stole hospodářově, eventuelně roční důchod předem čtvrtletně splatný, kdyby se nechtěl více společně stravovati — nemůže, žádal-li posléz uvedené relutum, později žádati výměnek in natura. 30 XI 15, Rv II 683/15; P. 16: 63; G. H. 16: 121.
§§ 919. a 1447. obč. z. Pojem absolutní nemožnosti plnění. Žaloba na splnění proti prodavateli individuelně určité věci (reality), již on mezi tím jinému odevzdal, jest nepřípustná. Jak dlužno žalobu a jí vyhovující výrok formovati? 3 XI 15, Rv 137/15; Z. B. 16: 32.
§ 1042. obč. z. Nalezinci přísluší proti nemanželskému otci nárok na náhradu nákladu ústavem tímto (v poměru k matce dítěte bezplatného) učiněného zaň na nemanželské dítě. 18 II 13, Rv I 114/13; J. B. 16: 105.
§ 1152. obč. z. Omluva, že stavitel provede stavbu za paušální obnos, za plány však že mu žádná zvláštní odměna nepřísluší, při čemž stavebník má právo odstoupiti, neobsahuje vzdání se mzdy, nýbrž předpis o počítání mzdy za plány, jelikož v paušální ceně odměna za ně jest obsažena; nebyla-li na to stavba staviteli zadána, má tento nárok na přiměřenou mzdu za plány. 3 XI 15, Rv I 531/15; J. B. 15: 69.
§ 1155. obč. z. Zprostředkovatel ne z povolání má nárok toliko na přiměřené odškodnění, nepřišlo-li právní jednání k místu. 6 VII 15, Rv I 416/15; Z. B. 16: 35.
§ 1221. obč. z. Zákaz přísného vyšetření stavu majetku rodičů k dotaci povinných nezbavuje soudce nesporného povinnosti, aby po rozumu §. 2. č. 5. a 7. nesp. pat. zevrubně vyšetřil všechny okolnosti pro práva dcery v úvahu přicházející, zvláště pak výslechem stran. Dovolávají-li se rodiče dříve učiněných (bez formy) příspěvků, musí také prokázati, že tyto vyhovují účelu věna (k ulehčení nákladů manželství). 21 IX 15, Rv VI 112/15; E. B. 16: 50.
§ 1288. obč. z. Pojištění úrazové. Opatření si a použití automobilu zvyšuje nebezpečí úrazu. 26 X 15, Rv II 542/15; J. B. 16: 93; Z. B. 16: 62.
— Zavázala-li se pojišťovací společnost při pojištění z povinného ručení, že ponese v soudním řízení proti pojištěnci soudně ustanovené výlohy s její souhlasem ustanoveného obhájce, patří k nim jen tyto, nikoliv však i útraty trestního řízení. 20 X 15, Rv III 156/15; G. H. 16: 58; Z. B. 16: 4.
§ 3. říš. zák. vod. I jezero splavné ve všeobecném užívání jsoucí lze v soukromém vlastnictví míti. 3 X 15, Rv VI 193/15; Z. B. 16: 25.
§ 56., odst. 4. a 5. živ. ř. Nezletilcům k dědictví oprávněným, nejsou-li descendenty zůstavitele, nepřísluší oprávnění po rozumu §. 56., odst. 4. a 5. živ. ř. 19 X 15, R I 474/15; N. Z. 16: 66.
Vyvlastňovací zákon §. 43. Ustanovení kurátora pro protivníka v řízení o vyvlastnění podniku továrního vojenskou správou žádaném jest přípustno. 30 XI 15, R VI 152/15; Z. B. 16: 71.

B. Z práva směnečného, obchodního, společenstevního atd.

Čl. 117. obch. z. Zastupovati žalovanou veřejnou společnost obchodní před soudem jednotlivými různo jednajícími, ke kolektivnímu zastoupení povolanými společníky, jest přípustno. Účinek odporujícího si chování processuálního na soudcovské rozhodnutí jest, že všechna jednání jednoho z oprávněných společníků, chránící obchodní společnost před újmou, považovati dlužno za předsevzatá za všechny, nehledě k uznání prosby žalobní nebo k přiznání okolnosti jedním ze společníků. 27 V 14, R VI 303/14; Z. B. 16: 50.
Čl. 130. a 146. obch. z. a §§ 60. a 88. vyr. ř. Vyrovnání uzavřené s veřejnou společností jeví účinek dluh umořující i vůči společníku dříve vystoupivšímu. 9 XI 15, Rv II 627/15; Z. B. 16: 51.
Čl. 212. a 210., odst. 2. a 3. obch. z. I soud odštěpného závodu může žádati, aby bylo udáno vše, co dle čl. 210., odst. 2. a 3. obch. z., přichází v úvahu při uveřejňování výtahu. Může zejména žádati také všechny listiny, jimiž jest prokázáno, že zarejstříkování akciové společnosti s obsahem soudu závodu odštěpného sděleným jest zákonně podstatněno. 3 IV 15, Rv I 150/15; G. Z. 16: 80.
Čl. 354. a 356. obch. z. a cís. nař. 21 II 15 ř. 41 a § 406. c. ř. s. Kupec nemá nároku na náhradu škody pro nesplnění, když sice kupní cenu prodavateli dle úmluvy u nějaké banky poukázal, tato však mu to nesdělila. — Odsouditi k plnění, jež během řízení se stalo objektivně nemožným, jest nepřípustno. 7 XII 15, Rv II 651/15; Z. B. 16: 59.
Čl. 356. obch. z. Odmítl-li prodávající zboží dodati, jest udělení lhůty dodatečně pro žalobu na náhradu škody zbytečně. 28 IX 15, Rv II 485/15; Z. B. 16: 73.
Obchod. pom. § 7. a § 228. c. ř. s. Principál má právo, jak ještě v neprovedené, tak již v provedené obchody vlastní pomocníkovy vstoupiti, jakož i má nárok na vydání prospěchu z takových obchodů docíleného. — Žaloba na uznání vstupu do takových obchodů není žalobou určovací, nýbrž na plnění. 19 X 15, Rv II 566/15; Z. B. 16: 47.
§ 84. žel. regl. Neočekávaně nařízená mobilisace a tím přivoděný nával v dopravě nezakládají »vis maior« po rozumu §. 84. žel. regl. dopr. 23 XI 15, R I 586/15; J. B. 16: 81.

C. Z řízení sporného a exekučního.

§ 1. j. n. Hranice příslušnosti mezi soudy a správními úřady ve sporech soudních: Pro žalobu pro právo vodovodu jsou soudy příslušné. 9 XI 15, R VI 145/15; Z. B. 16: 83.
Čl. V. zák. uv. k c. ř. s. Do rozhodnutí druhé stolice v řízení podle čl. V. uv. zák. k c. ř. s., respektive podle dv. dekr. z 4. října 1833 č. 2633 sb. z. s. jest další rekurs nepřípustný. 14 XII 15, R I 634/15; G. Z. 16: 88.
§ 41. a nn. c. ř. s. a cís. nař. 16 X 14 ř. 289 a nař. min. 22 X 14 ř. 291. Státnímu příslušníku anglickému ve sporu zvítězivšímu nesmějí býti útraty ani s dodatkem přisouzeny, že placení jich 14 dnů teprve po zrušení nařízení odvetných má nastati. 30 XI 15, Rv I 573/15; J. B. 16: 95.
§ 45. c. ř. s. Povinnost žalobce k náhradě útrat, byla-li žaloba podána předčasně a nastalo-li placení i opožděně, avšak před vynesením rozsudku. 10 IX 13, R II 725/13; J. B. 16: 105.
§ 162. c. ř. s. Řízení může býti dle §. 162. c. ř. s. i tehdy přerušeno, když jen spolužalovaný dlužník solidární nastoupil službu válečnou. 19 X 15, R I 461/15; J. B. 16: 59.
§ 225. c. ř. s. (nové znění). Vliv soudních prázdnin na lhůtu odvolání. Byl-li spor nějaký v soudních prázdninách projednáván, aniž by byla věc výslovně za feriální prohlášena, nestává se tím po rozumu §. 224. c. ř. s. věcí feriální. 9 IX 15, R II 734/15; P. 16: 108.
§ 261., odst. 6. c. ř. s. Ustanovení tohoto dlužno použíti i v řízení o sporech směnečných. Zrušení vydaného příkazu platebního nevyslovuje se při přikázání věci na příslušný soud. 23 IX 15, R II 797/14; off. 1666. §§ 396. a 461. c. ř. s. Odvolací soud může změniti rozsudek pro zmeškání následkem nových zjištění ze spisů, jež prý soud před sebou měl, není-li z rozsudkového záznamu patrno, že nebyly prvým soudem zkoumány. 17 XI 15, Rv VI 208/15; Z. B. 16: 85.
§§ 464. a 416., odst. 3. c. ř. s. Lhůta k podání odvolání proti rozsudku pro uznání počíná dnem v přítomnosti obou stran prohlášeného rozsudku i tenkráte, když byl písemní rozsudek k jich žádosti nebo omylem z moci úřední doručen, 26 I 15, R I 35/15; ofí. 1668.
§ 477. č. 2. c. ř. s. Byla-li záležitost před senát příslušející u sborového soudu projednána a rozhodnuta samosoudcem, jest řízení to zmatečné. 11 I 16, Rv I 5/16; G. Z. 16: 86.
§§ 477., 514., 519. c. ř. s. Rozhodnutí (zrušovací) o opožděném odvolání není naříkatelné. 17 VIII 15, R I 397/15; Z. B. 16: 86.
§§ 532. a 1. c. ř. s. Platební rozkaz proti osobě pod poručenství neb opatrovnictví dané vydaný, jenž formálně nabyl moci práva, lze jedině zrušiti žalobou pro zmatečnost. Nové doručení jeho zástupci jest nepřípustné. 7 XII 15, Rv II 675/15; Z. B. 16: 87.
§ 535. c. ř. s. Opravným prostředkem do rozhodnutí vrchního soudu zemského o žalobě o obnovu jest revise, nikoliv odvolání. 6 X 14, Rv II 942/15; Z. B. 16: 88.
§ 584., odst. 2. c. ř. s. Rozhodčí soudce, jenž přijav své ustanovení nesplní převzatou povinnost vůbec, anebo včas, nemůže k splnění uzavřené s ním smlouvy na vydání rozsudku cestou žaloby býti přidržen; proti obmeškalému soudci rozhodčímu mají strany jen právo, s výhradou jich práva žádati zrušení smlouvy rozhodčí, rozhodce bráti v zodpovědnost za veškerou škodu způsobenou zaviněným se zdráháním nebo prodlením (§ 584., odst. 2. c. ř. s.). Plen. usnes. z 26 X 15, praes. 314/15; jud. kn. č. 288; off. 1665; P. 16: 134.
§ 1. a) a § 2. b) adv. ř. Dobu, po kterou kandidát advokacie jako uprchlík dlel mimo úřední sídlo svého šéfa, nelze do kandidátní praxe započísti. 21 VII 15, R V 22/15; Z. B. 16: 84.
§ 1. ex. ř. V záležitostech vodního práva vydaná rozhodnutí politických úřadů nejsou tituly exekuční po rozumu §. 1. č. 12. a 14. ex. ř. 9 XI 14, R II 572/14; off. 1670.
§§ 37., 253. ex. ř. a § 456. obč. z. Kolise zájetnního práva zástavního, nabytého proti muži s nabytým později právem proti manželce na týchž předmětech. Prvější není naříkatelné druhým zástavním věřitelem pro vlastnictví manželky, neodporovala-li tato proti prvému zabavení. 1 XII 14, Rv II 1207/14; Z. B. 16: 92.
§ 49. ex. ř. Vymáhající věřitel při roku dle §. 49. ex. ř. přítomen býti nemusí. 27 VII 15, R II 521/15; P. 16: 66.
§§ 251. a 346. ex. ř. Výklad ustanovení těchto při smluvních právech zástavních dle §. 251. ex. ř. nevztahuje se na smluvní práva zástavní a mohou věci tam vypočtené do zástavy býti dány a brá- ny; vynutiti vydání dobrovolné zástavy lze po rozumu §. 346. ex. ř. Realisaci tohoto zástavního práva může dlužník dle §. 251. ex. ř. namítati nepřípustnost exekuce. 18 V 15, R II 354/15; P. 16: 68.
§§ 370., 371. ex. ř. a §§ 33., 35. a 36. kn. z. Jak exekuce k zajištění, tak i knihovním záznamem práva zástavního důvodem platebního rozkazu v řízení upomínacím vydaného před uplynutím (prodloužené) lhůty k odporu jest nepřípustná. 9 XI 15, R II 737/15; Z. B. 15: 93.
Válka. Cís. nař. 29 VII 14, ř. 178. § 6. Ustanovení toto neplatí v těch případech, kde běží o zcizení nemovitostí patřících do konkursní podstaty osoby vojenské. 14 XII 15, R II 802/15; P. 16: 110.
— I proti vojáku v činné službě vojenské se nalézajícímu lze v exekuci pravoplatně zahájené pokračovati. 14 XII 15, R II 791/15; P. 16: 112.
— Okolnost teprve v rekursu do povolení exekuce uplatňované, že povinný byl povolán k službám válečným, netvoří novum, na něž by ve vyřízení rekursním nebylo třeba vzíti zřetele. 18 V 15, R III 92/15; J. B. 16: 71.
— Konání služby vojenské dlužníkem není důvodem, aby relicitace byla odložena. 8 VI 15, R I 296/15; J. B. 16: 71.
— a § 162. c. ř. s. Exekuční řízení zahájené proti osobě k válečným službám povolané může býti nejen odloženo, nýbrž i dle §. 162. c. ř. s. v těch případech přerušeno, v nichž jest rok k ústnímu jednání, aneb i jen k výslechu dlužníka ustanoviti. 14 XII 15. R I 618/15; J. B. 16: 107.

D. Z řízení nesporného, knihovního a konkursního.

§ 23. nesp. pat. Při projednání pozůstalosti po státním příslušníku pruském v tuzemsku zemřelém dlužno použíti materielně právních zásad rakouského práva i ohledně majetku movitého, 4 II 13. R II 108/13; J. B. 16: 96.
Deposita stará. Právo odúmrtní fisku k starým depositům: Dlužno obnos, jenž za dob patrimoniální pravomoci ku krytí náhrad poddaným u zeměpanského úřadu byl složen, později do soudního uschování převzat, a na nějž od té doby i po ediktálním předvolání neznámých oprávněných se žádné strany nebyl činěn nárok, vydati dědicům dědiců skladatele jeho nebo fisku přikázati? 17 XI 15, Rv VI 147/15; Z. B. 16: 43.
Zák. 24 IV 74 ř. 49. §§ 3., 9. a 10.; zák. 5 XII 77 ř. 111, §§ 9., 10., 11. a 16. Jednotlivým majitelům dílčích úpisů dlužních, ale i mimosoudně organisované části majitelů přísluší jen v určitých, v zákonech o kurátorech uvedených případech, ne však všeobecně při soudně vedené kuratele právo návrhu a stížnosti. Jich udělené podněty a sdělení dlužno při rozhodnutí soudním a právním jednání kurátora, rozhodnutí toho vyžadujícím, věcně oceniti. 12 I 15, R I 857/14; off. 1667.
Konk. řád a cís. nař. 29 VII 14, ř. 178. § 6. Odložení realisace jmění podstaty z toho důvodu, že kridatář byl ke konání služeb válečných povolán, jest nepřípustné. 23 XI 15, R II 768/15; Z. B. 16: 83.
§ 71. konk. ř. Podá-li během šetření po rozumu §. 71. odst. 2. konk. ř. nařízeného dlužník návrh na zařízení obchodního dozoru, staví se tím rozhodnutí o návrhu na uvalení konkursu. 4 V 15, R II 314/15; E. B. 16: 50.
§ 93. konk. ř. Rozhodnutí o udělení práva hlasovacího dle §. 93. konk. ř. nelze ani v případě porušení předpisu kompetenčního §. 93. odst. 2. konk. ř. odporovati. 28 IX 15, R II 643/15; J. B. 16: 106.
§ 56. č. 1. vyr. ř. Do lhůty §. 56. č. 1. vyr. ř. dlužno dobu řízení potvrzovacího včítati. Podmínky zahájení řízení vyrovnacího na návrh obou manželů. Nutnost předložení oddělených seznamů o jmění a dluzích. 7 XII 15, R VI 157/15; J. B. 16: 70.
II. Ve věcech trestních.

E. Z trestního práva hmotného.

§ 152. a nn. tr. z. Známky těžkého poškození na těle dlužno ze zákona dovozovati, nikoliv z vědy lékařské. 5 XI 14, Kr I 434/15; Z. Str. č. 639.
§ 320. e) tr. z. Obviněný není povinen bezpečnostnímu úřadu udati pravdu, je-li stíhán pro čin, jenž podléhá soudnímu potrestání. 30 III 15, Kr 53/15; E. B. 15: 18. (G. H. 15 č. 35.)
§ 411. tr. z. Známky lehkého poranění na těle neplatí za viditelné, jsou-li poznatelny toliko vědeckou methodou v čas sepsání trestního zákona neznámou a toliko odborníku. 5 XI 14, Kr I 434/4; Z. Str. č. 639.
Válka. Předražování. Cís. nař. 1 VIII 14, ř. 194. Překročení maximálních cen nezakládá ještě samo o sobě přestupek předražování. 30 XI 15, Kr IV 193/15; J. B. 16: 59.
— Při odsouzení pro předražování nepomíjí rozsudkem odvolacího soudu trestnost trestních činů téhož druhu, v nichž po vynesení rozsudku prvého soudce až do vynesení rozsudku soudu odvolacího bylo pokračováno. 14 XII 15, Kr I 460/15; G. H. 16: 59.
— Nejen dobytek jatečný, nýbrž i tažný a plemenný tvoří nezbytný předmět potřeby po rozumu §. 7. cís. nař. z 1 VIII 14, ř. 194. Jen skutečné útraty nákupní prodavatele a obyčejný výdělek, jehož za normálních poměrů při takových obchodech bývá docíleno, mohou pro posouzení přiměřenosti požadované ceny v úvahu býti přibrány. 14 XI 15, Kr 371/15; G. H. 16: 74.
— I houby dlužno počítati k nezbytným předmětům potřeby. 18 I 16, Kr VI 6/16; G. H. 16: 107. Válka. Cís. nař. ze dne 21. února 1915 č. 41. ř. z. § 32. Ke skutkové podstatě činu dle §. 32. cís. nař. se nevyžaduje, aby někdo své zásoby odstranil, schoval nebo jiné činy podnikl, jež jdou za uvedení v omyl úřadu zúmyslným udáváním nepravým v archu ohlašovacím nebo nesprávným odpověděním otázek. V případě vyplnění a odevzdání více listů ohlašovacích jest pachatel zodpověděn za každé vyplnění a odevzdání. 25 X 15, Kr 272/15; J. B. 16: 108.
Válka. Cís. nař. 7 VIII 15, ř. 228. § 17. č. 2. Ke skutkové podstatě tohoto přečinu se vyžaduje, aby skoupení zboží na tvoření jeho cen v místě činu, jeho okolí a vůbec nějaký vliv projevilo, pokud se týče projeviti mohlo a mělo a aby to tanulo pachateli na mysli. 26 X 15, Kr II 326/15; P. 16/70.

G. Správní dvůr soudní.

Cís. nař. 21 II 15, ř. 41. Dle §. 13. tohoto nař. cís. závisí prohlášení zásob obilí povinných k ohlášení za propadlé jen od toho, že nebyly ohlášeny. Stíhá-li majitele zásob na opomenutém ohlášení vina čili nic, jest bezvýznamné. 26 X 15, č. 7475; G. H. 16: 107.
Rozsudečné. Žaluje-li konkursní podstata na zjištění, že žalovaným ke konkursu přihlášená pohledávka nepozůstává po právu, dlužno rozsudečné vyměřiti nikoliv podle obnosu pohledávky, nýbrž jedině dle hodnoty práva na uspokojení žalovaného, kteréž právo dlužno ceniti dle poměru výše aktiv k výši pasiv. 6 VII 15. č. 4781; G. H, 16: 122.
§ 71. č. 3. lit. b) popl. zák. Za kolkový poplatek ze soudního protokolu, jenž byl sepsán ve sporu žalobce, právo chudých požívajícího, proti žalovanému, jenž osobního osvobození od poplatku není účasten a návrh žalovaného obsahuje, ručí tento anebo jeho při roku intervenující zástupce. 25 XI 15, č. 7300; G. H. 16: 140.

Citace:

LEPAŘ, Dr.. Komentář k daňové reformě. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1928, svazek/ročník 9, s. 102-102.