NPD documents search: Boh. adm., 12 (1930), sv. 1

— Č. 8383 —
Č. 8383.

Zaměstnanci veřejní: I. Podmínkou nároku na diety z důvodu vedení dvojí domácnosti není, aby státní zaměstnanec měl před přeložením rodinnou domácnost právě v předešlém působišti, z něhož byl přeložen. — II. K výkladu pojmu »domácnost«.
(Nález ze dne 24. ledna 1930 č. 3541/29).
Prejudikatura: Boh. A 6438/27.
Věc: Dimitrij Š. v S. proti ministerstvu spravedlnosti o diety.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Výměrem presidia mor.-slez. vrch. soudu z 26. června 1926 byl st-l, tehdy zkoušený auskulant ve Znojmě, přidělen k výpomocné službě u okr. soudu ve Val. Kloboucích. Presidiu kraj. soudu ve Znojmě bylo pak současně uloženo, aby st-le sprostilo dnem 15. července 1926 dosavadní služby a presidiu kraj. soudu v Uherském Hradišti bylo sděleno, že st-lova výpomocná služba u okr. soudu ve Val. Kloboucích potrvá nejdéle do návratu onemocnělého soudce Dra Frant. Č. do služby. Když ministr sprav. výnosem z 28. června 1926 st-le jmenoval soudcem pro obvod mor.-slez. vrch. zem. soudu, přidělilo jej presidium mor-slez. vrch. soudu zem. výnosem z 2. července 1926 zatímně k okr. soudu ve Val. Kloboucích, oprávnivši jej současně dle § 5 j. n. k samostatnému vykonávání úřadu soudcovského. Dalším výměrem téhož presidia z 31. července 1926 byl konečně st-1 přidělen další službou k okr. soudu v Jablunkově.
Nastoupiv dne 26. srpna 1926 službu v Jablunkově žádal st-1 podáním z 9. září 1926 o povolení diet z titulu vedení dvojí domácnosti ve smyslu výn. min. sprav, ze 16. května 1923; uváděl, že uzavřel dne 10. července — Č. 8383 —
1926 sňatek ve Znojmě, kde působil jako auskultant a pak jako soudce až do 15. července 1926 a kde prý měl vlastní domácnost, kdežto ani do Val. Klobouků, kam byl zatímně službou přidělen, ani do Jablunkova pro nedostatek bytů nemohl svoji manželku přestěhovati.
Výnosem presidia vrch. soudu zem. v Brně z 29. září 1926 bylo vysloveno, že — — — — st-li budou vypláceny počínaje dnem nastoupení služby v Jablunkově po dobu, pokud budou splněny podmínky, nejdéle však na dobu 1 roku diety z důvodu vedení dvojí domácnosti, že však při uplatnění nároku na diety cestovním deníkem ve smyslu výn. min. sprav. z 13. prosince 1925 čís. 50000 musí prokázati, že měl již před přikázáním v Jablunkově svou vlastní domácnost, ježto beze splnění této podmínky nelze nárok na diety uznati.
Rozhodnutím téhož presidia ze 16. října 1926 nebyl st-li přiznán nárok na likvidované jím diety (za 26.—31. srpen 1926 a za 1.—10., dále 13.—30. září 1926), ježto v cestovním deníku uvedl, že bydlel od 10. července 1926 u rodičů své manželky, jimž platil za byt a stravu, kterýžto způsob nesamostatného bydlení a stravování nelze považovati za vedení vlastní domácnosti.
Stížnosti st-lově do tohoto rozhodnutí podané nevyhověl žal. úřad nař. rozhodnutím. — — — —
O stížnosti uvažoval nss takto: — — — —
Žal. úřad odepřel st-li nárok na sporné diety ze dvou důvodů, a to:
1.) proto, že pro posouzení sporného nároku jest rozhodna okolnost, zda st-1 v místě, v němž působil před svým přidělením k okr. soudu v Jablunkově, t. j. ve Val. Kloboucích a nikoli ve Znojmě měl vlastní domácnost, a 2.) proto, že st-l ani ve Znojmě neměl vlastní domácnosti v běžném slova smyslu.
St-1 brojí proti oběma těmto důvodům. Proto důvodu ad 1.) namítá, že jest zcela nerozhodno, kde si st-1 domácnost založil a ji měl, zda ve Val. Kloboukách či ve Znojmě, a odvolává se na nál. Boh. A 6438/ 1927.
Nss dal stížnosti za pravdu. Již v cit. nál. Boh. A 6438/27 vyslovil nss právní názor, že podmínkou nároku na diety z titulu vedení dvojí domácnosti (ve smyslu usnesení min. rady z 19. července 1919) není, aby přeložený státní zaměstnanec měl před přeložením svou rodinnou domácnost právě v předešlém působišti, z něhož byl přeložen. Na názoru tomto trvá nss i v tomto případě. Nemá tedy nař. rozhodnutí v tomto směru opory v positivní normě.
Proti důvodu ad 2.) pak namítá st-1, že měl ve Znojmě svůj vlastní byt, opatřený vlastním zařízením, kterého na základě platné úmluvy nájemní po celý čas volně užíval, že tedy měl vlastní domácnost, a že při tom jest zcela nerozhodna jak výše měsíční úplaty, kterou st-1 se svojí manželkou svému tchánovi za byt a stravu platil (600 Kč měsíčně), tak i okolnost, že stravu vařila osoba třetí. Zákon prý mluví pouze o domácnosti, nikoli o samostatné domácnosti a má prý tedy na mysli domácnost v nejširším slova smyslu.
O této námitce uvážil nss: — Č. 8383 —
Usnesením min. rady z 19. července 1919, jež jest základem nároku na sporné diety, byla platnost dřívějších usnesení (z 22. ledna 1919 resp. oběžník min. fin. ze 3. února 1919 č. 1643) o poskytování diet, v uvážení té okolnosti, že všeobecná bytová nouze znemožňuje mnohým státním zaměstnancům, aby v případě převzetí nebo přeložení přestěhovali své rodiny do místa nového působiště, rozšířena i na případy nezaviněného přeložení do jiného úředního místa z moci úřední. Nárok na výplatu diet přestává dnem, kdy se zaměstnanec přestěhoval s rodinou. Onen dřívější oběžník min. fin. ze 3. února 1919 pak poskytoval nárok na diety úředníkům a zřízencům, kteří nastupujíce službu nemohli svoji domácnost, kterou měli s manželkou, dětmi, rodiči nebo sourozenci . . . přestěhovati do nynějšího působiště. Usnesení tato skytají tedy nárok na diety za toho předpokladu, že úředník měl svoji domácnost s manželkou, dětmi atd., ... a že tuto domácnost (svoji rodinu) nemohl pro nedostatek bytů do nového působiště přestěhovati.
Domácnost značí organisaci hospodářskou. Domácností rozumí se individualisovaný souhrn zařízení, určených k tomu, aby jednotlivec nebo několik jednotlivců sdružených, z pravidla příslušníci rodinného svazku, pomocí jich společně obstarávali ukojení svých podstatných potřeb životních. Rozsah tohoto hospodářského ústrojí může býti různý, a ústrojí ono nepozbývá povahy domácnosti již tím, že pomocí společných zařízení neukájejí se všechny podstatné potřeby členů domácnostního sdružení. Naopak nepozbývá také své samostatnosti tím, že dvě rodiny v některých směrech užívají zařízení společných.
Podle svrchu cit. předpisů přichází pro otázku nároku na diety z důvodu dvojí domácnosti v úvahu ovšem jen taková domácnost, »kterou měl úředník s manželkou, dětmi, rodiči nebo sourozenci.« Není pochyby, že st-1 se svou manželkou tvořil samostatnou rodinu. Sporno je pouze, měla- li tato rodina také svou domácnost. Žal. úřad to popírá, poněvadž st-lova rodina stravovala se u jeho tchána, bytové zařízení její zůstalo v úschově tchánově, a tomuto patřila nájemní práva k bytu; z těchto momentů žal. úřad vyvozuje, že st-1 se jen přičlenil k domácnosti tchánově.
Naproti tomu je správními spisy zjištěno a žal. úřad to také připouští, že rodiče st-lovy manželky přenechali novomanželům před sňatkem část svého bytového zařízení, že tito opatřili si částečně i svoje vlastní kuchyňské zařízení, a že st-1 tchánovi připlácel na byt a stravu. St-1 v adm. řízení uváděl a zprávou policejního komisařství ze 14. července 1928 je potvrzeno, že st-1 s manželkou obýval v bytě rodičů manželčiných jeden pokoj, který tito novomanželům odstoupili, a v tomto pokoji že novomanželé měli svůj vlastní nábytek. Byla tedy rodina st-lova v jistém rozsahu organisována jako samostatný hospodářský celek. Vychází-li se z pojmu »domácnosti«, jak shora byl vymezen, nutno dojíti k závěru, že st-1 měl ve Znojmě svoji domácnost. Není tedy ani tento zamítavý důvod po právu.
Nař. rozhodnutí nemá tudíž v cit. usnesení min. rady opory, a slušelo je proto zrušiti podle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 8383. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 287-289.