NPD documents search: Boh. adm., 1 (1918-19)

Č. 5168.

Pošty. — Bursy: * Plodinová bursa v Brně nemá právního nároku na to, aby její kursovní list byl poštou dopravován za snížené porto novinové (§ 5 nař. z 22. prosince 1906 č. 251 ř. z. a § 2 č. 2 lit. a) nař. z 22. září 1916 č. 317 ř. z. ve znění čl. I. lit. B) nař. z 3. srpna 1918 č. 294 ř. z.).
(Nález ze dne 28. listopadu 1925 č. 10857.)
Prejudikatura: Boh. 829 adm. Věc: Plodinová bursa v Brně proti ministerstvu pošt a telegrafů stran odnětí novinové sazby pro kursovní list.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Podáním z 25. listopadu 1922 oznámila plodinová bursa v Brně tamnímu pošt. ředitelství, že dle povolení min. zeměd. z 3. května 1922 zahájila svoji činnost a počala také vydávati svůj úřadní kursovní list. Poněvadž pak tento list jest časopisem periodickým, který vychází každou středu nákladem žadatelky a za odpovědné redakce bursovní rady, bylo žádáno o povolení sníženého porta novinářského. Výnosem řed. pošt z 27. listopadu 1922 bylo této žádosti vyhověno. Výnosem z 19. prosince 1923 resp. z 10. ledna 1924 zrušilo však řed. pošt propůjčení této výhody z důvodu, že za noviny nelze pokládati lístky a bursovní zprávy všeho druhu a to ani tehdy, vycházejí-li ve způsobu časopisů. Odvolání proti tomu podané zamítl žal. úřad nař. rozhodnutím.
O stížnosti uvažoval nss takto:
Zákon poštovní z 5. listopadu 1837 č. 37 sb. z. polit. z r. 1838 stanoví v § 23 toto: Poplatky, které jest zapravovati za používání státního poštovního ústavu k dopravě osob a věcí, určí se příslušnými tarify. Předpis pak následujícího § 24 uvádí: Zvláštní předpisy (reglementy) určují zřízení různých poštovních ústavů, řízení, jež jest zachovati při jich používání, a stanoví práva a povinnosti těch, kdož poštovní ústavy používají (řád pošty pojízdné a listovní).
Poštovní a taxovní řád, vydaný nař. min. obch. z 22. prosince 1906 č. 251 ř. z., stanoví pak v §u 5 pod záhlavím »Noviny a časopisy«, že porto za tuzemské noviny (časopisy), které novinářské podniky podávají, aby předplatitelům byly dopraveny, činí 2 h za podmínek dále v témže ustanovení uvedených (odst. 1) a že reglementární poštovní předpisy ustanovují, za kterých podmínek novinářské podniky mají nárok na tyto taxovní sazby a pro které jiné zásilky mohou býti poskytnuty (odst. 4).
Nařízení min. obch. z 22. září 1916 č. 317 ř. z., jímž se vydává nový poštovní řád, stanoví v čl. V., že účinností tohoto nového řádu pozbudou platnosti všechny jiné předpisy o předmětech poštovního řádu, pokud jím jsou upraveny. V §u 1 tohoto řádu jest pak stanoveno, že poštovní provoz zahrnuje jednak tímto poštovním řádem upravené služební obory, jednak zvláštní předpisy upravující služební obory na tomto místě taxativně vypočtené, mezi nimiž jest pod lit. A uvedeno přijímání a provádění objednávek novin a doprava novin (novinářský řád poštovní). Jinaká ustanovení ohledně dopravy novin tento řád nezná.
Ze souvislosti těchto předpisů plyne, že poštovním řádem posléze zmíněným vyhrazena byla v souhlase s poštovním zákonem z roku 1837 úprava dopravy novin zvláštnímu novinovému řádu poštovnímu, že však až do jeho vydání mají platiti nezměněně dosavadní předpisy upravující tuto dopravu, t. j. 1. odst. §u 5 pošt. řádu z 22. prosince 1906, stanovící zvláštní sazby pro tuzemské noviny (časopisy), které novinářské podniky podávají, aby předplatitelům byly dopraveny, a dopouštějící v tomto rámci vydání podrobných předpisů reglementárních.
Na tomto stavu zákonném nenastala změna ustanovením čl. I lit. B nař. min. obch. ze 3. srpna 1918 č. 294 ř. z., jímž stanoveno bylo toliko dodatkem k cit. §u 1 č. 2 lit. a nař. č 317/16, že za noviny podle dosavadních předpisů nepovažují se tiskopisy, které slouží toliko obchodním neb reklamním účelům, k čemuž patří zejména mimo jiné i kursovní lístky a kursovní zprávy všeho druhu. Další nařízení vydané vládou čsl. dne 23. dubna 1919 č. 230 Sb., vztahující se výslovně jen na předpisy poštovního řádu č. 317/16, stanoví toliko pod lit. N výši poplatků ve službě novinové. Nařízení z 25. listopadu 1919 č. 619 Sb. nedotýká se dopravy novin. Nařízení ze 17. února 1920 č. 110 Sb. řeší pod lit. G opět jen otázku výše poplatků v poštovní službě novinové podobně jako další nařízení ze 17. září 1920 č. 531 Sb. Mezitím vydané nařízení ze 13. července 1920 č. 443 Sb. zachovává výslovně předpis lit. G nařízení č. 110 z roku 1920 v platnosti a nařízení z 9. prosince 1921 č. 449 Sb., nahrazující nařízení č. 443/20, nezabývá se úpravou dotýkající se předmětu sporu, podobně jako je měnící nařízení ze 7. dubna 1923 č. 66 Sb.
Za tohoto zákonného stavu plyne po stránce materielní, že podmínky nároku na poštovní dopravu novin (časopisů) za zvláštní sazby upravuje toliko § 5 nař. min. obch. z 22. prosince 1906, stanovící, jak již opětovně uvedeno, že výhoda tato přísluší toliko novinám (časopisům), které podávají poště novinářské podniky za účelem, aby předplatitelům byly doručeny. Sporný nárok může tudíž po subjektivní stránce uplatňovati s účinkem toliko podnik novinářský. Za takový podnik však plodinovou bursu v Brně považovati nelze, což ostatně ani stížnost netvrdí, neboť výrazem »novinářský podnik« lze vyrozumívati toliko podnik, jehož účel záleží právě ve vydávání novin. Takový účel však plodinové burse přiznati nelze, neboť, jak již nss vyslovil nálezem Boh. 829 adm., sluší považovati za bursu shromáždění obchodníků, dohodčích a jiných osob při obchodování súčastněných v určitou dobu na určitém místě za tím účelem, aby se domluvili na různých operacích obchodních, je zahájili a obchody uzavírali. Vydávání kursovního listu účel tento snad podporuje, není však samo účelem bursy. Na tom nemůže měniti ničeho ani okolnost, že uveřejňování kursovního listu jest uloženo bursovnímu vedení zákonem a to tím méně, když nikde není stanoveno, že toto uveřejňování se musí díti ve způsobu časopisů (srv. § 8 zák. z 1. dubna 1875 č. 67 ř. z. a § 14 zák. z 3. ledna 1903 č. 10 ř. z.).
Není-li však stlka podnikem novinářským, nevyhovuje primérnímu předpokladu, na němž činí platné právo vznik nároku jedině závislým a nemůže se již proto jeho plnění s úspěchem domáhati. ---

Citace:

č. 5168. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 7/2, s. 604-606.