Č. 3012.

Obecní notáři (Slovensko): Obecnímu notáři převzatému podle zák. 211/1920 nelze započtení doby ztrávené v obecní službě jako podnotář odepříti jedině z toho důvodu, že v době od 18. do 22. roku nesložil notářskou zkoušku.
(Nález ze dne 20. prosince 1923 č. 21567).
Věc: Matúš J. v O. (adv. Dr. Bedřich Mautner z Prahy) proti ministru s plnou mocí pro správu Slovenska o započítání služební doby. Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Na přihlášku z 28. března 1922, kterou podal obecní notář v O. Matuš J., rozený dne 21. září 1870, k provedení zák. z 9. dubna 1920 č. 222 Sb. o propočítání služebního času, vydal žal. úřad rozhodnutí z 31. srpna 1922, v němž mu započítal dobu ztrávenou v obecní službě jako podnotář od 1. září 1891 do 20. září 1892 1 rok 20 dní, dále jako podnotář a notář od 11. března 1897 do 31. července 1920 23 let 4 měs. 20 dní a v státní službě jako notář od 1. srpna do 31. prosince 1920 5 měs., celkem 24 r. 10 měs. 10 dnů, dobu ztrávenou v obecní službě jako podnotář od 21. září 1892 do 10. března 1897 však mu do postupu do vyšších platů nezapočetl, protože v době od 18. do 22. roku nesložil notářskou zkoušku (nař. býv. uher. min. vnitra z r. 1884 č. 58285). Také válečná půlletí za r. 1914 až 1918 se mu dle vl. nař. z r. 1920 č. 573 nezapočetla.
Podle toho byl st-l dnem 1. ledna 1921 zařaděn do 3. stupně VIII. hodn. tř. (skupina C státních úředníků) a byly mu příslušné požitky služební poukázány k výplatě dnem 1. ledna 1921.
St-l podal proti zmíněnému rozhodnutí, pokud mu jím nebyla do postupu do vyšších platů započtena služební doba od 21. září 1892 do 10. března 1897, stížnost k nss-u pro nezákonnost, v níž dovozuje, že podle § 6 min. nař. č. 58285 ex 1884, žal. úřadem dovolávaného, musí ten, kdo míní složiti notářské rigorosum, podati žádost podžupanovi a hodnověrným svědectvím prokázati, že je a) uherským státním občanem, b) že je nejméně 22 roků stár atd.
Nařízení tedy nepřipouští mladších uchazečů k rigorosu než takových, kteří již 22. rok svého věku dovršili. Odůvodňuje-li tedy nař. rozhodnutí výrok o nezapočítání služební doby od 21. září 1892 do 10. března 1897 poukazem na to, že st-l nevykonal notářské rigorosum ve věku od 18. do 22. roku, je důvod ten lichý.
Na konci své stížnosti pak st-l připomíná, že slouží jako notář od 1. září 1891 nepřetržitě a že by dle toho měl započítané služby 31 roků 4 měsíce, žádaje o nápravu nař. rozhodnutí i v tom směru. — — —
Rozhoduje o stížnosti vycházel nss z těchto úvah:
Žal. úřad odůvodnil nezapočítání doby ztrávené st-lem v obecní službě jako podnotář od 21. září 1892 do 10. března 1897 toliko poukazem na to, že st-l v době od 18. do 22. roku nesložil notářskou zkoušku (nař. býv. uh. min. vnitra z r. 1884 č. 58285).
Naproti tomuto důvodu poukazuje stížnost právem na předpis § 6 právě cit. min. nař., který složení notářské zkoušky před nedosaženým 22. rokem věku vůbec nepřipouští, čímž jest zmíněnému odůvodnění, tak jak zní, odňata veškerá půda.
Žal. úřad ovšem ve svém odvodním spise uznává »nejasnost« odůvodnění toho a nahrazuje je novými důvody, které jsou zbudovány na zcela jiném podkladě skutkovém i právním. Toto odůvodnění nebylo však st-li intimováno ani před vydáním nař. rozhodnutí ani zároveň s ním, st-l o důvodech těch — podávaje stížnost — nevěděl, ani si je dle povahy věci nemohl domysliti, takže se nemohl proti nim náležitě brániti. Nemůže proto ani nss k důvodům těm přihlížeti a zkoumáním
146* zákonitosti jejich se zabývati. Jediný důvod, který může býti předmětem přezkoumání nss-u, ukázal se, jak již řečeno, bezpodstatným, a nezbylo tedy než nař. rozhodnutí zrušiti podle § 7 zák. o ss. Konečná výtka stížnosti týkající se celkového počtu propočítatelných služebních let stává se tím bezpředmětnou.

Citace:

č. 3012. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/2, s. 1256-1258.