NPD documents search: Zprávy Právnické jednoty moravské, 17 (1908) - Zavázal-li se někdo dodávati po jistou dobu

Zavázal-li se někdo dodávati po jistou dobu určité množství zboží denně, nelze před uplynutím oné doby pro neúplné denní plnění exekuce vésti.

Smírem, před rozhodčími 2. dub. 1907 uzavřeným, zavázal se dlužník B. ve smyslu závěrečných listů z 5. resp. 7. července 1906 dodávati věřiteli vymáhajícímu A. od 8. dub. 1907 vápenec a to v prvních dvou týdnech 450 q z lomů Štr. a 350 q z lomů Hran. denně; po uplynutí těchto prvních dvou týdnů pak během dalších dvou týdnů 600 q z lomů Štr. a 200 q z lomů Hran., rovněž denně.
Dne 19. dub. 1907 podal vym. věřitel A. u okr. soudu v Hr. návrh na exekuci dle §. 354. ex. ř. proti dlužníku B., jelikož tento uvedená denní množství vápence přesně nedodával a až do dne 15. dub. 1907 večer o 1500 q vápence méně dodal.
První soudce exekuční návrh zamítl. V důvodech se praví, že tu jde o plnění zastupitelné ve smyslu §. 353. ex. ř. a nikoliv o plnění, jež by osobou třetí předsevzato býti nemohlo a jen od vůle dlužníkovy odvislým bylo. Dále se uvádí, že smír byl uzavřen na 4 týdny, jež dosud ještě neuplynuly a že z exekučního titulu nejde jasně na jevo, kdy s exekucí počíti lze.
Rekursní soud usnesení toto změnil a exekučnímu návrhu plně vyhověl z těchto
důvodů:
Množství vápence, jejž bylo dodávati, bylo denně určeno, závazek dlužníkův byl tedy den ode dne dospělý a byl proto vymáhají věřitel oprávněn, při nedodání denního množství každodenně exekuci vésti a nelze přisvědčiti názoru prvního soudce, že smír byl uzavřen na 4 neděle, které dosud neuplynuly. Také se nejedná v tomto případě o jednání zastupitelné dle §. 353. ex. ř., neboť nejde tu o dodání zboží, na skladě jsoucího, nýbrž o zboží, které se musí teprve dobývati a při němž též původ a kvalita jeho rozhodný jsou.
Nejvyšší soud dovolacímu rekursu dlužníkovu vyhověl, usnesení rekursního soudu změnil a obnovil usnesení prvního soudce z těchto
důvodů:
Dle smíru z 2. dubna 1907 má dlužník dodávati vym. věřiteli vápenec a sice množství, ve smíru určená, ve smyslu závěrečných listů z 5. resp. 7. července 1906. Tyto tvoří tedy podstatnou částku smíru, jsou k výkladu jeho nutný, a měl proto exekuční návrh pro nepředložení jich dle §. 7. odst. I. ex. ř. býti zamítnut.
Exekuční návrh jest však již dle obsahu smíru samého dle §. 7. odst. II. ex. ř. předčasným. Neboť tímto, již 19. dubna 1907 podaným návrhem žádá vym. věřitel za exekuci proto, že dlužník v čase od 8. dubna 1907 do 15. dubna 1907 večer s množstvím 1500 q vápence se obmeškal. Dle smíru měl však dlužník »v prvních dvou týdnech« 450 q vápence ze Štr. a 350 q z Hran. lomů dodati, počítaje tato množství na jeden den.
Množství, které se mělo dodati, bylo tedy na dny rozpočteno, ale ze smíru neplyne, že toto na dny rozpočtené množství také denně mělo býti dodáváno pod následkem, že při nedodání denního množství za to se míti mělo, že dlužník již byl v prodlení.
Vymáhající věřitel sám nevychází z tohoto předpokladu, jelikož vypočítávaje množství, které denně se mělo dodati, doličuje, s jakým množstvím dlužník dne 15. dubna 1907 v prodlení byl.
Poněvadž v době podaného exekučního návrhu ani »první dva týdny« od 8. dubna 1907 neuplynuly, zamítla první instance právem exekuční návrh jako předčasný. Nad to nelze z údajů exekučního návrhu jasně vystihnouti, že se tu jedná o takové plnění dlužníkovo, k jehož vymožení přípustnou by byla exekuce dle §. 354. ex. ř.
(Rozh. nejv. soudu z 4. června 1907, č. 7587.)
Soud. adj. Skřipský.

Citace:

Zavázal-li se někdo dodávati po jistou dobu. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1908, svazek/ročník 17, číslo/sešit 1, s. 52-53.