Čís. 1953.


Předseda obecní komise policejní a náměstek starostův jest oprávněn k dozoru nad zachováním pořádku ve veřejných místnostech (§ 68 tr. zák.).
(Rozh. ze dne 17. dubna 1925, Zm II 28/25.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Novém Jičíně ze dne 19. prosince 1924, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem podle §u 81 tr. zák. a přestupky §§ů 312 a 468 tr. zák., mimo jiné z těchto
důvodů:
Nelze přihlížeti k vývodům stížnosti, které snaží se dolíčiti, že jednání vrchnostenské osoby nebylo účelným a odůvodněným, neboť skutková podstata zločinu dle §u 81 tr. zák. toliko vyžaduje, by vrchnostenská osoba byla k dotyčnému jednání aspoň formálně oprávněna. Zmateční stížnost ovšem i tuto formální oprávněnost k služebnímu (úřednímu) výkonu popírá, tvrdíc, že v zákonech, upravujících obecní hospodářství a autonomii obce vůbec, není zmínky o tom, že náměstek starosty za úřadování starosty samého má nějakou policejní moc a že byl oprávněn, zakročovati v hostincích k zjednáni pořádku. K. prý byl tím méně oprávněn k zakročení, když v hostinci byl strážník a obecní sluha Č., který k zjednání pořádku byl povolán. Jest sice správné, že podle obecního řádu přísluší vykonávání místní policie především starostovi. Než starosta není povinen, ostatně ani s to, aby vykonával úřad ten vždy osobně. Podle zjištění rozsudečných byl K. nejen náměstkem starosty, nýbrž také předsedou policejní sekce, v kterémžto postavení měl titul policejního komisaře. Byl tedy výslovně pověřen vykonáváním záležitostí, týkajících se místní policie, do jejíhož oboru spadá dle článku V. zákona ze dne 5. března 1862, čís. 18 ř. zák. též policie mravnostní, tedy též dozor nad zachováním pořádku ve veřejných místnostech jako v hostincích a pod. Na formální oprávněnosti k výkonu místní policie nezměnila ničeho okolnost, že v hostinci byl přítomen též obecní strážník, který stejně jako policejní komisař jest toliko pomocným orgánem starosty při vykonávání místní policie. Byl tedy K. nejen jako povolaný náměstek starosty, nýbrž i jako pomocný orgán určený zvlášť k zastoupení starosty při vykonávání místní policie formálně oprávněn za nepřítomnosti starosty v daném případě zakročiti. K tomu přistupuje, že podle rozsudečných zjištění přivolaný starosta obce mimo to výslovně ponechal K-ovi další úřední jednání, totiž předvedení obžalovaného četnictvu. Formální oprávnění k tomuto úřednímu výkonu zakládá se na §§ech 24 a 177 tr. ř., které opravňují též starostu a jeho orgány ku zajištění osoby podezřelé z trestného činu.
Citace:
č. 3666. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1930, svazek/ročník 11, s. 641-642.