NPD documents search: Boh. adm., 6 (1924), sv. 2

Č. 4106.

Administrtivní řízení: * Je nezákonné, odmítne-li úřad opravný prostředek, podaný jménem a v zastoupení strany jen z toho důvodu, že advokát odvolání sepsavší a podepsavší, nevykázal plnou moc strany, v jejímž zastoupení rekurs podal.
(Nález ze dne 14. listopadu 1924 č. 9352.) Prejudikatura: Boh. 706 adm.
Věc: Dělnická tělocvičná jednota ve V. (adv. Dr. Ed. Kalabis z Prahy) proti ministerstvu vnitra (odb. rada Dr. Václav Dusil) o odmítnutí stížnosti.
Výrok: Nař. rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: Nař. rozhodnutím odmítl žal. úřad projednati podle spolk. zák. stížnost »Dělnické tělocvičné jednoty« ve V., zastoupené advokátem Dr. Eduardem K. do rozhodnutí zsp-é v Praze z ..., jímž jmenovaný spolek byl úředně rozpuštěn, poněvadž tato stížnost není podepsána starostou »Dělnické tělocvičné jednoty« ve V. nebo jeho náměstkem a jednatelem, nebo kterýmkoli členem výboru, jak předpisuje čl. 12 stanov spolkových, takže nelze tuto stížnost pokládati za listinu »Dělnické tělocvičné jednoty« ve V.
Stížnost do tohoto rozhodnutí podanou shledal nss důvodnou. Je ovšem pravda, že stížnost nař. rozhodnutím odmítnutá není podepsána způsobem ve čl. 12 stanov spolkových předepsaným, ale okolnost ta sama neodůvodňuje ještě závěr, žal. úřadem v nař. rozhodnutí vyslovený, že nelze stížnost tu považovati za listinu t. j. za řádný projev vůle »Dělnické tělocvičné jednoty« ve V. Uvádíť rozhodnutí samo, že stížnost podala tato jednota zastoupená advokátem Drem Eduardem K. a je ze stylisace prvé stránky (rubra) stížnosti oné zřejmo prohlášení, že stížnost tu podává Dr. Eduard K. jako právní zástupce, tedy zmocněnec stěžující si jednoty.
I když by se připustilo, že k stížnosti té nebyla přiložena plná moc, znějící na Dra K., podepsaná osobami, které dle stanov jednotu jsou oprávněny zastupovati, — stížnost k nss-u podaná tvrdí, že plná moc taková přiložena byla a tato sporná otázka skutková nebyla v řízení admin. za účasti stran vůbec zjišťována — obsahovala sama stížnost tvrzení, že mezi Dr. K. a stěžujícím si spolkem byl poměr zmocněnecký. Tvrzení to nemohl žal. úřad nechati bez povšimnutí a nemohl vzhledem k tvrzení tomu vysloviti, že stížnost nelze pokládati za listinu »Dělnické tělocvičné jednoty« ve V. Vždyť stížnost byla spolkem tím podána a chyběl snad jen formální výkaz o tom, že Dr. K., o němž se uvádí, že spolek ten zastupuje, jím k podání stížnosti byl zmocněn. Nebyla-li skutečnost ta, ve stížnosti zřejmě tvrzená, listinou snad prokázána, není ještě nedostatek tohoto formelního průkazu důvodem, aby žal. úřad považoval ji za neexistující a vyslovil, že stížnost není listinou t. j. stížností stěžujícího si spolku, leč by existoval předpis, dle něhož je zmocněnec jménem strany v řízení admin. vystupující, povinen při prvém kroku jménem zmocnitele učiněném písemnou plnou mocí se vykázati. Předpisu takového není ani všeobecného ani ve spolk. zákoně. Tvrzeno-li tedy v oné stížnosti, nař. rozhodnutím odmítnuté, že Dr. Kalabis je stěžujícím si spolkem ku podání stížnosti té zmocněn — a tvrzení to jde z prvé stránky oné stížnosti, kde se týž zástupcem stěžujícího si spolku označuje, — tu měl žal. úřad, pochyboval-li o správnosti tohoto tvrzení, již vzhledem na oficiosní povahu správního řízení, vzniklou pochybnost odstraniti buď tím, že vyžádal si plnou moc řádně podepsanou neb podpisy osob spolek dle stanov zastupujících. Nemohl však pro pouhý nedostatek formelního výkazu o zmocnění tom vysloviti, že stížnost ona vůbec od stěžujícího si spolku nepochází.
Nař. rozhodnutí, stojící na stanovisku opačném, muselo proto býti zrušeno jako nezákonné.
Zástupce žal. úřadu namítal při veřejném ústním líčení, že není předpisu, který by úřadu nařizoval, aby doplnění takové a odstranění formelních vad vůbec nařizoval. Jak však nss již v nál. Boh. 706 adm. vyslovil, nelze míti za to, že by zákonodárství mělo úmysl připustiti, aby materielní práva stran trpěla pro sběhlý, snadno odstranitelný poklesek formelní, pokud nejde o splnění striktního, právní normou nějakou přímo předepsaného předpisu formelního, s jehož nedbáním norma ta následky prekluse spojuje.
Namítal-li zástupce žal. úřadu při veřejném ústním líčení dále, že tvrzení stížnosti, sako by Dr. K. stížnost onu byl podal jako zmocněnec stěžujícího si spolku, zmocněný k tomu oprávněnými funkcionáři, je nepřípustnou novotou, jest námitka tato nepřípadná. Dr. K. podal onu stížnost jako zástupce stěžující si jednoty, a v tomto označení bylo obsaženo tvrzení, že má od jednoty té t. j. od osob, které ji dle stanov zastupovati jsou oprávněny, plnou moc.

Citace:

č. 4106. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 770-772.