NPD documents search: Všehrd, 5 (1924) - Dekret o průmyslových trustech v sovětském Rusku

— Čís. 7499 —
Čís. 7499.

Prohlásila-li obec usnesením veřejnost cest na pozemcích, nemůže se majitel pozemků domáhati na obci žalobou neobmezenosti vlastnictví.
(Rozh. ze dne 11. listopadu 1927, R I 968/27.) — Čís. 7499 —
Československý stát (Státní pozemkový úřad) domáhal se na žalované obci v Čechách, by bylo uznáno právem, že pozemkové parcely č. kat. 236 pastvina, 1447 zahrada, 2263 cesta do dvora a 2266 cesta vesměs v K. jsou neobmezeným vlastnictvím čsl. státu, že žalovaná obec je povinna to uznati a zdržeti se každého zasahování do neobmezeného vlastnictví k těmto parcelám. Žalobu opíral stát o usnesení obecního zastupitelstva žalované obce ze dne 18. listopadu (správně 12. listopadu) 1926, jímž prohlašuje veřejnost pozemků (cest) č. kat. 236, 1447, 2263 a 2266-1 a ohražuje se proti tomu, že dne 30. října 1926 na parcele č. kat. 2266 v K. umístěna byla tabulka s nápisem »soukromá cesta patřící dvoru«. K námitce nepřípustnosti pořadu práva soud prvé stolice žalobu odmítl, odvolací soud zrušil napadené usnesení a uložil prvému soudu, by vyčkaje pravomoci dále o žalobě jednal a rozhodl. Důvody: Žaloba, o niž tu jde, jest zřejmě zápůrčí žalobou vlastnickou a to nikoli pouze formálně, jak prvý soud mylně za to má, nýbrž i svým obsahem, z něhož se nepodává, že jde o žalobu jiného druhu. O takové žalobě přísluší rozhodovati řádným soudům. V případě, že by soud procesní zjistil, že jde o zveřejnění cesty úřady administrativními, bude mu vzíti v úvahu, nemělo-li by se řízení ve sporu přerušiti až do doby, kdy určitý právní poměr bude na jisto postaven v zahájeném řízení správním.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvodу:
Podle obsahu samého žalobního spisu jest důvodem zápůrčí žaloby státu, že žalovaná obec usnesením svého zastupitelstva ze dne 13. listopadu 1926 prohlásila veřejnost cest na sporných pozemcích, poněvadž cesty ty slouží prý od jakživa všeobecnému užívání, a ohradila se proti tomu, že na jedné z parcel umístěna byla tabulka s nápisem »soukromá cesta patřící dvoru«. Státní pozemkový úřad, jenž pozemky ty převzal v řízení záborovém, podal do tohoto usnesení obecního zastupitelstva stížnost k okresní správní komisi, mimo to však také u soudu tuto zápůrčí žalobu, poněvadž prý v tomto jednání obce, t. j. v řečeném usnesení zastupitelstva spatřovati jest neoprávněné zasahování obce do neomezeného vlastnictví státu, který podle §§ 26 a 29 náhr. zák. spornými pozemky výlučně disponuje a musí dbáti, by nebyly neoprávněně zatíženy služebnostmi nebo jinými věcnými právy, a žádá se v žalobním návrhu, by byla uznána neomezenost státního vlastnictví na sporných pozemcích. Již z tohoto vylíčení věci jest patrno, že soudní žaloba jest prostředkem naprosto pochybeným. Kdyby byla prostředkem zákonným, jak žalující strana myslí, mohlo by každé úřední disposici s předmětem soukromého vlastnictví čeleno býti žalobou vlastnickou, že se úřad opatřením svým dopouští zásahu ve věcněprávní sféru vlastníkovu a, kdyby to byl úřad státní, směřovala by žaloba proti státu a, kdyby to byl úřad zemský, okresní neb obecní, směřovala by proti zemi, okresu neb obci, tak na př. mohl by podle toho poclati každý vlastník zabraného — Čís. 7499 —
majetku žalobu na stát pro usnesení (opatření) Státního pozemkového úřadu, nařizující poznámku záboru neb oznamující zamýšlené převzetí nebo dávající výpověď z hospodaření a pod. Právě Státní pozemkový úřad velmi dobře ví, že tento postup je nemožným, že vlastník nemůže odpor proti těmto úkonům Státního pozemkového úřadu uplatňovati žalobou, nýbrž jedině stížnosti v cestě správní, po případě stížnosti v soudní cestě nesporné, jak to zákony o pozemkové reformě, zejména zákon náhradový předpisují, a že, kdyby nastoupil pořad práva, měl by stát námitku, že pořad práva je nepřípustným, jak předpisují § 42 j. n. a § 477 čís. 6 c. ř. s. Jest-li tedy důvodem zápůrčí žaloby úřední opatření obce, záležející v usnesení jejího zastupitelstva, sluší zkoumati, zda úkon ten předsevzala jako soukromoprávní (soukromohospodářský) podmět či jako orgán veřejné správy. Kdyby na př. usnesení to bylo připisovalo obci nějakou soukromoprávní služebnost, na př. služebnost jízdy přes sporné pozemky na nějaký za nimi ležící pozemek obce, byla by vystupovala obec jako podmět soukromoprávní a otázka, zda má osobované věcné právo služebnosti čili nic, náležela by na pořad práva. Ale v souzeném případě tomu tak není, zde obec vyslovila veřejnost sporných cest, nezatěžuje tedy, jak žaloba mylně míní, pozemky státu nějakou služebností neb jiným věcným právem civilním, t. j. spadajícím v obor t. zv. práva občanského, nýbrž břemenem veřejnoprávním, jurisdikce o tomto obcí dekretovaném břemeni veřejnoprávním, jehož oduznání se žaloba právě domáhá, nenáleží však v pravomoc řádných soudů, neboť tyto jsou podle § 1 j. n. povolány souditi jen ve »věcech občanských«, civilních, t. j. soukromoprávních, leda že by jim ta která věc veřejnoprávní byla zákonem zvláště přikázána, čehož však ohledně otázky, zda cesta je veřejná nebo má býti prohlášena za veřejnou, není. Obec, prohlásivši sporné cesty za veřejné, vystoupila ve své funkci jako orgán veřejné správy, ale úkony její v této funkci předsevzaté nemohou býti postihovány pořadem práva, kterému obec podléhá jen jako soukromoprávní podmět. Nezáleží na tom, zda opravdu byla příslušná či zda příslušným byl jiný správní úřad — ačkoli známo, že otázka veřejnosti cest opravdu náleží na pořad samosprávný — nýbrž stačí, že nejsou příslušný řádné soudy, a jest rovněž lhostejno, jaký výsledek měla stížnost Státního pozemkového úřadu k okresní správní komisi, zda zejména byla odmítnuta jako opožděná a pod., neboť ať to v cestě správní dopadlo jakkoli, nelze to nikdy napravovati pořadem práva.

Citace:

č. 7499. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/2, s. 485-487.