Čís. 906.


Příslušnosti vojenských trestních soudů podléhá zběh, pokud musí nasluhovati presencní služební dobu, zmeškanou trestem a vazbou. (Rozh. ze dne 20. července 1922, Kr II 485/22.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací uznal po ústním líčení ku zmateční stížnosti generální prokuratury na záštitu zákona právem: Rozsudkem okr. soudu v Mor. Ostravě ze dne 22. dubna 1922 byl porušen zákon v ustanovení §§ 1 a 60 tr. ř. a § 11 čís. 8 voj. tr. ř., rozsudek ten se zrušuje ve výroku o vině i trestu a okresnímu soudu v Mor. Ostravě se ukládá, by spisy postoupil příslušnému soudu vojenskému. Důvody:
Hudebník Ondřej B. byl dle opisu kmenového listu pěšího pluku čís. 34 dne 12. října 1920 zařazen do čsl. vojska a presentován k činné službě, a zběhl dne 29. ledna 1921 od svého oddělení z posádky Opavské. Dle přípisu 8. roty zmíněného pluku byl pak v Báňské Bystřici zatčen. Dle zprávy četnické stanice v Báňské Bystřici byl pro sběhnutí ve vazbě posádkové věznice v Hradci Králové, z které před ukončením trestu dne 9. dubna 1921 uprchl a byl naň proto vydán vojenskými úřady zatykač. Ježto dle udání Ondřeje В-a byl odsouzen ku 12měsíčnímu trestu, bylo a jest mu dle § 18 branného zákona (§ 75 čís. 4 vládního nařízení ze dne 28. července 1921, čís. 269 sb. z. a n.) nahraditi presenční služební dobu, zmeškanou trestem a vazbou, takže i po svém uprchnutí z vojenské trestnice podléhal dle § 11 čís. 8 (7) voj. tr. ř. vojenské soudní pravomoci. B. potuloval se pak bez práce a zaměstnání, aniž měl prostředky ku své výživě nebo poctivě hleděl jich nabýti, na Ostravsku a jinde, žebral veřejně dům od domu a jel dne 16. dubna 1922 vlakem ze Svinova do Mor. Ostravy bez jízdenky. Byl pro tyto činy rozsudkem okresního soudu v Mor. Ostravě ze dne 22. dubna 1922 právoplatně uznán vinným přestupky § 461 tr. zák. a §§ 1 a 2 zákona o tuláctví a odsouzen dle §§ 460, 267, 260 b) tr. zák. k příslušnému trestu, jenž byl také vykonán. Jako křestní jméno Ondřeje В-a uvádí se v trestních spisech okresního soudu ovšem Josef; přes to však nemůže vzhledem na zprávu četnickou a doznání B-ovo býti pochybnosti o tom, že odsouzený je totožný s jmenovaným vojínem Ondřejem B-em. Jelikož Ondřej B. podléhal také v době od 9. dubna 1921 do 16. dubna 1922 — tedy v době trestných činů v druhém odstavci zmíněných — soudní pravomoci vojenské, jest rozsudek okresního soudu v Mcr. Ostravě následkem absolutní nepříslušnosti zmatečným.
Citace:
č. 906. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4, s. 379-379.