Pocta k sedmdesátým narozeninám univ. prof. dra Augusta Miřičky. Praha: Nákladem Československé společnosti pro právo trestní, 1933, 469 s. (Zvláštní otisk ze Sborníku věd právních a státních, 33 (1933), č. 3-4).
Authors:
= Váž. tr., 1-2 (1919-20)
PDF

Čís. 22.


Důvod zmatečnosti dle § 281 č. 9 lit. a) tr. ř. předpokládá, aby stěžovatel na základě skutkové povahy, přijaté soudem nalézacím za prokázanou, dokázal, že bylo v konkrétním případě nesprávně použito zákona. Opouští-li stěžovatel zjištění soudu nalézacího a popírá-li je, broje nepřípustným způsobem proti přesvědčení soudu, nabytému volným uvažováním průvodů, neprovádí zmatku dovolávaného po zákonu.
(Rozh. ze dne 11. března 1919, Kr I 84/19.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl v zasedání neveřejném dle § 1 č. 2 a § 4 č. 1 zák. ze dne 31. prosince 1877 č. 3 r. z. z roku 1878 zmateční stížnost obžalovaného, který byl rozsudkem krajského jako nalézacího soudu v Táboře uznán vinným zločinem krádeže dle §§ 171, 174 II lit. c) tr. zák.
Důvody:
Zmateční stížnost uplatňuje jediný důvod zmatečnosti a to § 281 č. 9a) tr. ř., leč neprovádí jej dle zákona. Tento důvod zmatečnosti předpokládá, aby obžalovaný na základě skutkové povahy, přijaté soudem nalézacím za prokázanou, dokázal, že bylo v konkrétním případě nesprávně zákona použito. Nalézací soud zjistil, že obžalovaný věci, mající cenu přes 50 K, částku 200 K však nepřesahující, odcizil z uzamčené světnice, a výslovně vyloučil, nevěře hájení se obžalovaného, což také příslušně odůvodnil, že by věci ty byl odcizil z půdy neuzamčené. Obžalovaný opouští toto zjištění soudu nalézacího a, broje nepřípustným způsobem proti přesvědčení soudu volným uvažováním průvodů nabytému, popírá je. Tím však neprovádí se dovolaný důvod zmatečnosti dle zákona. Poněvadž pak soud zrušovací jest při přezkoumání rozsudku dle § 288 č. 3 tr. ř. zjištěním prvního soudu vázán, nutno ponechati nenáležité provedení zmateční stížnosti bez povšimnutí. Slušelo proto zmateční stížnost jako dle zákona neprovedenou dle shora citovaného zákonného ustanovení již v neveřejném sezení zavrhnouti.
Citace:
Čís. 22. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1921, svazek/ročník 1-2, s. 40-40.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).