Čís. 16411.

Osvojencovi potomci, narozeni po ujednáni smlouvy o osvojení, jsou účastníky řízeni o zrušeni právního poměru založeného osvojením a nutno k jejich zastupování, jsou-li nesvéprávní, podle § 271 obč. zák. ustanoviti v řízení tom opatrovníka. Nestalo-li se tak a byla-li smlouva o zrušeni smlouvy o osvojení vzata soudem na vědomí, je řízení zmatečné (§ 41, písm. f), zák. č. 100/1931 Sb. z. a n.).
(Rozh. ze dne 21. října 1937, R I 989/37.)
Podle svolení okresního soudu v K. ze dne 22. dubna 1922, č. j. P IX 133/19-23, osvojili manželé Antonín a Alžběta K. tehdy nezletilou Annu H., narozenou dne 22. června 1912, nyní již zletilou a provdanou za Adolfa F. Z manželství Adolfa F. a osvojenky Anny F. se narodilo dne 31. července 1935 dítě nezletilá Alžběta F. Podle notářského spisu ze dne 24. března 1936 uzavřeli Antonín a Alžběta K. jako osvojitelé s Annou F. jako jejich osvojenou dcerou smlouvu o zrušení osvojeneckého poměru. Manžel Anny F. Adolf F. jako otcovský opatrovník nezletilé Alžběty F. projevil nesouhlas se zrušením osvojení resp. si vyhradil souhlas, kdyby manželé K-ovi náležitě zabezpečili budoucnost nezletilé Alžběty F. Dne 26. června 1936 došlo k dohodě v příčině zajištění nezletilé dcery osvojenky Anny F. Zajištění to však poté manželé K. podáním ze dne 14. října 1936 odvolali. Soud prvé stolice na oznámení osvojitelů i osvojenky Annu F. vzal zrušení právního poměru založeného osvojením na vědomí. Rekursní soud zrušil k rekursu nezletilé Alžběty F., zastoupené otcovským opatrovníkem Adolfem F., napadené usnesení pro zmatečnost a uložil soudu prvé stolice, aby dále o věcí jednal a znovu rozhodl.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu osvojitelů.
Důvody:
Jde o úplné zrušení právního poměru z osvojení, založeného před účinností zákona o osvojení ze dne 28. března 1928, č. 56 Sb. z. a n., pro něž podle § 13, odst. 2, řeč. zák. platí předpis § 7 téhož zákona. Mezí osvojiteli a osvojenkou a nezletilou dcerou osvojenky Alžbětou F. nastal po právu týž poměr, jako mezi rodiči a manželskými dětmi, pokud zákon jinak neustanovuje. Osvojenka a její nezl. dcera nabyla proti osvojitelům všech majetkoprávních nároků jako manželské dětí (§ 183 obč. zák., § 4, odst. 1, zák. o osvojení). Proto stanoví § 7 zák. o osvojení, že dohodou všech účastníků právního poměru založeného osvojením: může bytí tento poměr opět zrušen, a jsou-li tu nesvéprávní účastníci, jest ke smlouvě o zrušení zapotřebí svolení zákonného zástupce, který se jim ustanoví, a schválení poručenského (opatrovnického) soudu. Nezletilá dcera osvojenky Alžběta je tedy (účastnicí řízení, a proto jest u ní třeba k zrušení právního poměru z osvojení podle § 7 zák. č. 56/1928 Sb. z. a n. svolení zákonného zástupce, kterými však nemůže býti otcovský opatrovník, neboť může jíti o protichůdné zájmy nezletilé a jejích rodičů, nýbrž kolisní opatrovník zřízený podle § 271 obč. zák., a schválení opatrovnického soudu. To se však nestalo. Právem, proto rekursní soud zrušil usnesení prvého soudu pro zmatečnost podle § 41 f) zák. č. 100/1931 Sb. z. a n.

Citace:

č. 16411. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19/2, s. 408-409.