Dr. Lev Sychrava: Čsl. revoluční hnutí ve Francii.

Třetí přednáška cyklu Československá revoluce. Nákl. Památníku odboje, v Praze. Str. 66. Kč 4,50. Přednáška obsahuje stručné a přehledné vylíčení vývoje revolučniho hnutí na západě. Zejména pěkně je vystižen význam a postavení jeho v celé zahraniční revoluci a souvislost s jejími ostatními složkami. Na západě, v Paříži, byl střed celé revoluce. Bylo to jen důsledkem vývoje událostí. Na západě bylo vojenské i diplomatické ústředí dohody, tam byla také válka vojensky rozhodnuta. Masaryk upozorňoval od počátku, že není možno spoléhati se jedině na Rusko, a události mu daly za pravdu; byla to Francie, která první uznává oficielně české vojsko za spojeneckou armádu, což se strany ruské se ani po revoluci nestalo. K tomu bylo však zapotřebí dlouhé, vydrvalé práce, práce, která jen pomalu přinášela výsledky; práce tím obtížnější, že nebylo mnoho vlastních prostředků, a cizích nesmělo býti použito z důvodů morálních. Práci začaly kolonie zahraniční, které postavily i dobrovolnickou setninu. Pak ujímá se práce Masaryk se svými přáteli, založena Čsl. národní rada v Paříži, která se stává ústředím revoluce. Pracovalo se propagandou, nejprve skrovnou od osoby k osobě, navazovaly se styky, pak teprve došlo k vlastnímu diplomatickému zápasu. Konečně na počátku r. 1917 ohlašují spojenci osvobození Čechoslováků mezi svými cíli. Ale tím není ještě vyhráno. Teprve vystoupení legií na Rusi a potom založení a uznání legií ve Francii vede k uznání Národní rady za samostatnou vládu. Přednáška nepřinesla nových podrobností, ale podala pěkný a ucelený obraz jednoho z nejdůležitějších oddílů boje o samostatnost.
J. B.

Citace:

ADLER, Franz. Gerichtliche oder politische garantie der Verfassung. Pocta k šedesátým narozeninám Dr. Emila Háchy. Bratislava: Nákladem Právnické fakulty University Komenského v Bratislavě, 1932, s. 259-282.