Čís. 14790.

Předpoklady pro návrh na trestní stíhání pro přestupek podle § 8 vyživ. zák.
Usnesl-li se poručenský (opatrovnický) soud jen na svolení ke stíhání výživou povinného podle § 9 alim. zákona, neučiniv sám samostatného návrhu na stíhání, není v tom nezákonnosti podle § 46 (2) zákona čís. 100/31 Sb. z. a n.
(Rozh. ze dne 19. prosince 1935, R I 1289/35.)
Poručenský soud svolil usnesením, by proti nemanželskému otci nezl. Milady Z-ové bylo zavedeno trestní řízení podle § 9 vyživ. zák. Rekursní soud nevyhověl rekursu. Důvody: Stěžovatel tvrdí, že má četnou rodinu a starou matku, kterou musí živiti, že nemá nemovitého majetku a jeho výdělek ze živnosti těžko stačí na skromný život vzhledem k velké konkurenci a k jeho trvalé invaliditě, a slibuje, že bude hledět výživné platiti, jak mu to poměry dovolí, což prý dosud nebylo možné, ale tím není vyvráceno stanovisko napadeného usnesení, podle něhož stěžovatel dosuď na výživné nezaplatil nic, vymlouvaje se jen tím, že výživné nebylo na něm žádáno, a podle něhož dále poručenka je nyní bez zaměstnání a bez výdělku a musí být vyživována svou matkou, bez jejíž péče by byla vydána nouzi; je tedy stěžovatel důvodně podezřelý z trestného činu uvedeného v § 8 uvedeného zákona a proto prvý soud právem udělil svolení k tomu, aby bylo navrženo stíhání stěžovatele podle § 9 uvedeného zákona.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Z doslovu dovolacího rekursu jde najevo, že uplatňuje nezákonnost, avšak neprávem, neboť předpokladem pro návrh na trestní stíhání pro přestupek podle § 8 vyživ. zák. není, by byla již zjištěna skutková podstata tohoto přestupku, nýbrž stačí podezření trestného činu a účelnost stíhání. Po stránce formální nebylo ovšem třeba, aby poručenský soud prohlásil, že svoluje, aby proti nemanželskému otci nezl. Milady Z. bylo zavedeno řízení podle § 9 vyživ. zák., nýbrž měl poručenský soud buďto návrh na stíhání pro přestupek § 8 vyživ. zák. učiniti, nebo návrh poručníkův na potrestání nemanželského otce pro přestupek ten zamítnouti. Podle § 9 cit. zák. je totiž právo návrhu na stíhání pro řečený přestupek svěřeno poručenskému (opatrovnickému) soudu (rozh. 14263 sb. n. s.) a bude proto na poručenském soudě, aby návrh ten nyní učinil. Proto však není ještě usnesení prvého soudu ani potvrzující je usnesení rekursního soudu nezákonné po rozumu § 46 odst. 2 zákona čís. 100/31 sb. z. a n. ve znění čl. V. čís. 1 zákona ze dne 11. prosince 1934 čís. 251 sb. z. a n.

Citace:

č. 14790. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 936-937.