Za žalobu veřejnou podle § 14, odst. 5. zák. o ochr. cti, přerušující běh dvouměsíční lhůty stanovené v § 17, odst. 1. cit. zák. pro podání soukromé žaloby, pokládati jest i návrh veřejného žalobce na zavedení přípravného vyhledávání.Když tímže podáním naplněna byla skutková podstata zločinu podle § 209 tr. z., kdežto další částí téhož podání skutková podstata přestupku podle § 3 zák. o ochr. cti, může veřejný žalobce žalobu podanou pro zločin podle § 209 tr. z. rozšířiti během líčení i na přestupek podle § 3 zák. o ochr. cti, a jest zmocnění ve smyslu § 22 zák. o ochr. cti vykázáno včas, i když stalo se tak teprve až před rozšířením žaloby.Z důvodů nejvyššího soudu :Obžalovaný učinil dne 9. V. 1934 podání na presidium krajského soudu, kteréž svým obsahem naplňovalo jednak jednou svou částí skutkovou podstatu zločinu podle § 209 tr. z., a další část skutkovou podstatu přestupku podle § 3 zák. o ochr. cti. Lhůta dvou měsíců stanovená v § 17, odst. 1. cit. zák. pro podání žádost za trestní stíhání počala běžeti pro uraženého dne 11. VII. 1934 Státní zastupitelství podalo již dne 26. VIII. 1934, tedy před uplynutím této lhůty, návrh na zavedení vyhledávání pro celý obsah uvedeného podání, tedy i pro výroky podřaděné nalézacím soudem pod skutkovou podstatu přestupku podle § 3 cit. zák. Tento návrh na zavedení vyhledávání rovná se plně žádosti za stíhání ve smyslu § 17, odst. 1. cit. zák. Když veřejný obžalobce na podkladě zmocnění vykázaného dne 10. VII. 1935 podanou již obžalobu pro zločin podle § 209 tr. z. rozšířil dne 25. IX. 1935 také na přestupek podle § 3 zák. o ochr. cti, stalo se vykázání zmocnění ve smyslu § 22 cit zák. včas.Nenastala proto beztrestnost následkem promlčení a nebylo stíhání vyloučeno pro nesplnění náležitosti zákona č. 108/33 ohledně zmocnění veřejného obžalobce ke stíhání, pročež byla zmateční stížnost uplatňující důvod zmatečnosti podle § 281 č. 9 b tr. ř. za zamítnuta. (Rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 7. ledna 1936, č. j.Zm II 480/35.)Pozn.: Rozhodnutí č. 5075 sb. n. s. otázku nedostatku zmocnění správněji pokládá za otázku, zda chybí obžaloba podle zákona potřebná ve smyslu § 281 č. 9 с tr. ř. Dr. Poláček.