NPD documents search: Váž. civ., 14 (1932), sv. 1

Čís. 11405.

Přípustnost exekuce zabavením dlužníkova práva na vydání vypořádacího podílu členského a vypořádacího vkladu čekatelského, složeného jako záloha na rodinný domek, který by připadl dlužníku při odchodu ze stavebního družstva.
(Rozh. ze dne 19. února 1932, R 1 1116/31.)
Soud prvé stolice zamítl návrh, by k vydobytí peněžité pohlédávky byla povolena exekuce zabavením povinné straně jako členu družstva S. příslušejícího práva na vydání vypořádacího podílu členského a vkladu čekatelského, složeného jako záloha na domek blok č. 87 č. 5 v S., který by připadl dlužníku při odchodu z družstva a zmocněním, by vymáhající strana uplatňovala veškerá práva proti družstvu S. jménem povinné strany a ža tím účelem zejména vypověděla členský podíl a čekatelský vklad a jinak podnikla vše k likvidaci těchto práv. Rekursní soud povolil exekuci zabavením povinné straně jako členu družstva S. příslušejícího práva na vydání vypořádacího podílu členského a vkladu čekatelského složeného jako záloha na domek blok 87 č. 5 v S., který by připadl dlužnici při odchodu z družstva; dlužnici se zakazuje, by zabaveným právem jakkoliv nakládala, družstvu S. se zakazuje jakékoliv plnění straně povinné; napadené usnesení, pokud jím zamítnut byl návrh na povolení exekuce zmocněním vymáhající strany, aby přiváděla k platnosti veškerá práva povinné strany proti družstvu S. zejména aby vypověděla její členský podíl a čekatelský vklad a podnikala vše, čeho k likvidaci těchto práv je třeba, zrušil. V onom směru uvedl v důvodech: Soud první stolice neprávem zamítl návrh vymáhající strany, pokud směřoval k povolení exekuce zabavením práva na vydání vypořádacího podílu členského a čekatelského vkladu povinné strany. Nepřípustnou jest zajisté exekuce zabavením a přikázáním členských podílů, příslušejících povinné straně jako členu družstva s r. o. Podíly členů společenstva nejsou zabavitelné pro pohledávky jeho soukromých věřitelů. Zde však, směřuje exekuční návrh k zabavení práva na vydání vypořádacího podílu členského a čekatelského vkladu, který by připadl povinné straně při jejím odchodu z družstva. Tato exekuce jest přípustná ve smyslu ustanovení §§ 56 a 59 zákona společenstevního čís. 70/73, jichž jest obdobně použiti i na společenstva s ručením obmezeným. Že nárok na vypořádací podíl dlužnici dosud nepřísluší, nebrání povolení navržené exekuce, neboť existence vypořádacího podílu jest podmíněna výpovědí členských podílů povinné strany. Vymáhající věřitel také se domáhá toho, by byl zmocněn k této výpovědi. Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu do změňující části usnesení rekursního soudu, upravil však výrok usnesení rekursního soudu v ten smysl, že se stať počínající slovy »příslušejícího práva na vydání ..... až ..... jakékoli plnění strany povinné« — nahrazuje větami: »poslušejícího práva na vydání vypořádacího podílu členského a vypořádacího vkladu čekatelského, složeného jako záloha na domek blok 87 č. 5 v S., který by připadl dlužnici při odchodu z družstva. Dlužnici se zakazuje, aby zabaveným právem jakkoli nakládala, družstvu S. se zakazuje jakékoli plnění straně povinné na nárok příslušející jí ze zabavených práv«.
Důvody: Posuzuje-li se prvý odstavec výroku napadeného usnesení ve svém celku, nemůže býti pochybnosti, že rekursní soud povolil exekuci zabavením práva, příslušejícího dlužnici na vydání vypořádacího podílů členského a vypořádacího vkladu čekatelského. Plyne to z dodatku »který by připadl dlužnici při odchodu z družstva«. Stěžující si společenstvo v dovolacím rekursu přiznává, že se musí svého času vypořádati s dlužnicí i co do čekatelského vkladu a že jí podle vyúčtování bude musiti po případě vráťiti přeplatek, který by právě tvořil onen vypořádací vklad čekatelský, exekuci podrobený. Jen potud mohla býti také povolena exekuce na »čekatelský vklad«. Byl-li však zabaven vypořádací podíl členský a vypořádací vklad čekatelský, jest jasný i smysl zákazu poddřužníku, by se zdržel »jakéhokoli plnění«, neboť jest samozřejmo, že zákaz nemůže postihnouti plnění jiných práv (nároků), než právě těch, jež byla zabavena. I když doslov usnesení rekursního soudu v napadené části jest příliš stručný — a proto byla provedená jeho úprava — nemůže býti usnesení vykládáno jinak, než jak bylo rozvedeno. Dovolací rekurs ve své podstatě není odůvodněn a nemohlo mu býti vyhověno.

Citace:

č. 11405. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 184-185.