č. 7967.
Stavební právo (Čechy): Je nástavba dalšího patra na dům přístavbou nebo přestavbou?
(Nález ze dne 22. května 1929 č. 10.250.)
Prejudikatura: Boh. A. 958/21 a 4762/25.
Věc: Dr. Isidor M. a Melanie M. v K. proti zemskému správnímu výboru v Praze o povolení stavebních úprav.
Výrok: Stížnost Dra Isidora M. se odmítá jako nepřípustná, stížnost Melanie M. se zamítá jako bezdůvodná. Důvody: Měst. rada v K. udělila výměrem ze 16. listopadu 1925 st-lce Melanii M. stav. povolení k provedení stav. úprav na jejím domě č. p... . v K., které dle předložených plánů a výsledků stav. řízení záležeti mají v tom, že 1. odstraní se dosavadní plochá sedlová střecha, 2. z půdního prostoru na straně do třídy... a z dosavadních místností na straně do .. . uličky zřídí se 2. patro nadezděním obvodních zdí a to hlavní průčelní a pravé štítové o 2-80 m, zadní průčelní o 050 m, 3. na tomto 2. patře zřídí se nové 3. patro ve způsobu podkroví dalším nadezděním obvodových zdí o 9-90 m, a vyzděním 10 pilířů pro okna v obou průčelích, každý o celkové výšce 3-30 m, 4. zřídí se nová strmá sedlová střecha, 5. levá štítová zeď na straně k č. pop. .. . vyzdí se nově od základu až nad hřeben střechy, a nová pravá štítová zeď o výšce 7 m vyzdí se na zvýšené obvodové zdi k . . . uličce, 6. střední zeď se sesílí počínaje od základu až po nový strop nového 2. patra z 15 cm na 45 cm, 7. zřídí se nové, samostatné půdní schodiště a zdviž.
Námitky interesentů, že navržené úpravy jsou nepřípustné, ježto neprovádějí se ve stav. čáře, která pravoplatným rozhodnutím stav. úřadu byla pro budoucí stavby toho druhu určena, nýbrž přes tuto čáru přesahují, byly zamítnuty jako bezdůvodné, poněvadž projektované úpravy nelze kvalifikováti jako přístavbu nebo přestavbu dle §§ 18 a 27 stav. řádu, která ovšem provésti by se musila dle čáry nově stanovené, nýbrž jako pouhé podstatné změny, které nevyžadují určení stav. čáry a mohou na budově býti provedeny bez ohledu na čáru stanovenou pro budoucí úpravy, jež určení této čáry vyžadují.
Při tom vycházela měst. rada, odvolávajíc se na judikaturu nss-u, z náhledu, že přístavba ve směru vertikálním (nástavba) je přístavbou ve smyslu § 27 odst. 4 stav. řádu jen tehdy, když ustaluje vztahy stav. objektu k veř. komunikaci na dlouhou řadu let podobně jako je tomu u novostavby nebo u přístavby ve směru horizontálním. Tak by tomu bylo tehdy, když by přistavěná část beze spojení se stavbou dosavadní mohla existovati jako samostatná určitému hosp. účelu sloužící budova. Tento předpoklad nepokládala měst. rada ohledně vybudování 2. patra za splněný, poněvadž jde o nástavbu na existujících starých zdech, které se za účelem utvoření patra zvyšují, a bez nichž by přistavěná část nemohla býti kladena na roven samostatné určitému stav. a hosp. účelu sloužící budově. Nástavba podkroví nemůže dle náhledu měst. rady pokládána býti ve svých účincích za rovnou novostavbě, ježto jest pouhým dokončením nižšího poschodí, které přece musí míti střechu a normální střechou je právě střecha sedlová. Není tedy ani podkroví stavbou vyžadující určení stav. čáry. Zesílení středních zdí a zřízení nové zdi štítové nespadají pod pojem přestavby, ježto podstatné části konstrukce stavby i pak většinou zůstanou zachovány. Ani všechny navržené úpravy ve svém celku nespadají pod pojem přestavby, ježto na větší části budovy celkem mnoho se nezmění, přístavba poschodí zaujímá menší část celého objektu, a střecha, třeba přestavěná, je jen náhradou za střechu dřívější a je nutným ukončením dolejšího poschodí, takže nejde o přeměnu stavby staré ve stavbu, která v podstatě byla by stavbou novou.
Bohuslav, Nálezy správní 11 41 Toto rozhodnutí potvrzené v druhé stolici osk-í v K. bylo k rekursu dřívějších zúčastněných stran zrušeno nař. rozhodnutím z těchto důvodů: Podle pravoplatného plánu polohy města K. přetíná regulační čára dům č. p. . . . v jeho průčelí do . . . uličky. Jestliže bylo by možno pouhou úpravu nynějších místností nad 1. patrem považovati za podstatnou změnu, která nevyplňuje pojem »přestavby«, není tomu tak u nových místností v dalším patře, kde se vyzdívají na straně do ulic obvodní zdi téměř v celém výškovém rozsahu a štítová zeď k sousedu úplně nově od základu. Tato navržená stavba jest proto přístavbou podle § 27 stav. řádu. Podkroví nad 2. patrem má býti podle plánů novým obytným patrem. Ježto však zřizování příbytků na půdě se podle § 75 stav. řádu zakazuje, označeny jsou místnosti v tomto podkroví, jinak stejného provedení a stejné způsobilosti k obývání jako místnosti v 2. patře, jako »komory«. Aby mohly býti tyto nové místnosti v podkroví zřízeny, bylo nutno upraviti k tomu účelu tvar střechy a tak místo dřívější ploché střechy má se zříditi střecha strmá. Nehledíc k tomu, že zřízeni nového krovu v souvislosti s novým vyzděním štítů jak k č. p. . .. tak do ulice, jest »přestavbou«, která vyžaduje předchozího určení stav. čáry a rovinné výšky, spadá navržené zřízení podkrovních místností v rozsahu celého patra — jako maskované 3. patro —. pod pojem přístavby, neboť jde o stav. dílo, které, kdyby se nepřipojovalo k dosavadní stavbě, mohlo by býti pojímáno za samostatně existující a určitému hosp. cíli sloužící stav. objekt. Bylo tedy v daném případě třeba říditi se ustanoveními § 18 a násl. staveb. řádu o stanovení stav. čáry.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvážil nss takto: Stížnost vytýká, že žal. úřad nesprávně hodnotil stav. úpravy, o které se jedná, jako přístavbu resp. přestavbu podléhající určení stav. čáry, ježto ve skutečnosti jde o pouhé adaptace starého stavu a o jeho zlepšení v ohledu zdravotním, které nedotýká se škodlivě práv zúčastněných stran, což prý je nejlépe patrno z toho, že z četných interesentů jedině dva odhodlali se k rekursu.
Nss neshledal stížnost důvodnou. Žal. úřad odepřel st-lce stav. konsens, poněvadž jde o stav. úpravy, které nutno kvalifikovati jednak jako přístavbu jednak jako přestavbu ve smyslu stav. řádu, k nimž však povolení dáno býti nemůže, jestliže neprovádějí se ve stanovené stav. čáře, která pro stavby toho druhu je závazná. Na sporu je tedy otázka, zdali dotčené úpravy jsou přístavbou nebo přestavbou ve smyslu stav. řádu. Za přístavbu pokládá § 27 odst. 4 stav. řádu stavbu, která se připojuje ke stavbě dosavadní, aniž je třeba předsevzíti v této stavbě podstatné změny stavební. Jak nss v nál. Boh. A. 958/21 a 4762/25 vyslovil, dlužno za přístavbu takovou považovati i nástavbu, jestliže takto přistavěná část budovy, odmyšlena jsouc od budovy, mohla by býti pojímána jako samostatný objekt sloužící určitému hospodářskému a samostatnému účelu. Za takový objekt může dle cit. nálezů býti považováno také nově zřízené patro, a to tehdy, když nově od podlahy bylo na budovu přistavěno, nikoli však tenkráte, když bylo zřízeno zcela nebo z části ze zdiva starého. V případě dnešního sporu má z býv. půdního prostoru bytí zřízeno především patro druhé a to nikoliv od podlahy, nýbrž s použitím zadní staré zdi, která, jak nař. rozhodnutí konstatuje, má za tím účelem bytí pouze o 50 cm zvýšena. Nemohlo by tedy, dle toho co svrchu uvedeno, zřízení tohoto patra samo o sobě býti pokládáno za přístavbu podle odst. 4 § 27 stav. řádu. Na toto patro má však býti přistavěno, a to zcela od podlahy, ještě patro další na způsob patra podkrovního. Toto patro má míti celkem totéž půdorysní rozdělení místností jako mají patra dolejší. Nástavbu takového patra nutno podle toho, co svrchu uvedeno, kvalifikovati jako přístavbu podléhající určení stav. čáry. Charakteru toho nepozbývá toto další patro tím, že má býti zřízeno ve střeše, neboť i pak zůstává stavbou sloužící samostatnému hospodářskému účelu a nejde o pouhou střechu, to jest o součástku stavby, jejíž funkcí je v podstatě přikrytí stavby.
K důvodům rozhodnutí prvé stolice budiž jen ještě podotknuto, že ovšem takováto nástavba nemůže podle povahy věci existovati beze starých zdí, na nichž spočívá, to však nemá významu, neboť podle právního názoru, na němž cit. nálezy jsou založeny, sluší si tuto okolnost odmysliti a zkoumati, zda jinak, t. j. beze starého zdiva mohla by nástavba existovati jako stavební objekt samostatný, určitému hosp, účelu sloužící. Nemá také významu, že stará část stavby nemůže existovati bez části přistavěné, ježto musí býti kryta střechou, která je stav. zakončením domu, neboť záleží na tom, mohla-li by jako samostatný objekt existovati část nová a nikoli, zda mohla by obstáti část stará.
Jestliže podle toho, co bylo právě vyloženo, žal. úřad správně uznal, že jde o přístavbu, pak netřeba již zkoumati, zda projektované adaptace spadají také pod pojem »přestavby«, zejména zda zřízení nové štítní zdi od základu je »novým provedením podstatné části konstrukce stavby« dle § 27 odst. 5 stav. řádu.
Namítá-li st-lka dále, že zúčastněné strany nebudou stavbou valně poškozeny, uplatňuje okolnost právně bezvýznamnou, neboť pro otázku, zdali jde o přístavbu nebo přestavbu podle stav. řádu, je lhostejno, budou-li zúčastněné strany projektem poškozeny čili nic. Otázkou, zda tento moment má význam pro rekursní legitimaci účastníků, nemohl se nss zabývati, ježto stížnost v tom směru námitky neformuluje.
K vývodům stížnosti budiž konečně poznamenáno, že nař. rozhodnutí nečiní nezákonným ani okolnost, že žal. úřad odvolává se na pravoplatné své rozhodnutí o určení čáry, ačkoliv st-lka právní moc tohoto rozhodnutí nikdy nepopírala, neboť, je-li tomu tak, pak tím spíše mohl úřad o toto rozhodnutí se opříti.