Č. 6718.

Technikové soukromí. — Policejní právo trestní. I. O skutkové podstatě přestupku »porušení vážnosti stavu« podle § 19 zák. č. 185/1920. — II. O pojmu pobočního závodu podle § 13 min. nař. č. 47/1913 — věta jako při Boh. 6199/27 adm.
(Nález z 14. září 1927 č. 22846/26.)
Věc: Vilém B. v K. proti Zemské správě politické v Praze stran přestrpku porušení vážnosti stavu. Výrok: Nař. rozhodnutí zrušuje se pro vady řízení.
Důvody: St-l byl nálezem pracovní sekce inženýrské komory v Praze z 10. listopadu 1924 uznán vinným, že kryl svým podpisem plánky zhotovené Konrádem S» z Ch. a že má v Ž. filiálku, čímž porušil vážnost stavu dle §u 19 zák. z 18. března 1920 č. 185 Sb., a uložena mu pokuta 1000 Kč a náhrada útrat čestného řízení v částce 2027 Kč 20 h.
Proti tomuto nálezu podal st-l odvolání k zsp-é v Praze, která mu nař. rozhodnutím nevyhověla z těchto důvodů:
O stížnosti na toto rozhodnutí podané uvážil nss takto:
Skutkovou povahu přestupku shledal žal. úřad v tom, že st-l: 1. podpisoval geometrické plánky podle měření prováděného Konrádem S. v Ch., který není jeho stálým zaměstnancem; 2. že udržoval v Ž., kde nesídlí, měřičskou kancelář, kterou lze pokládati za filiálku, jejíž vedení jest zakázáno §em 13 min. nař. č. 77/1913.
Pokud jde o jednání ad 1. uvedené, nepopírá stížnost, že by jím vážnost stavu, k němuž st-l náleží, byla porušena, namítá pouze, že jednání ad 2. uvedené, kdyby prokázáno bylo, bylo by sice jednáním nedovoleným, zakázaným, že však z této okolnosti ani ze zákona nelze dovoditi, že by takové jednání porušovalo vážnost stavu.
Námitku tuto nelze uznati důvodnou.
Nař. min. ze 7. května 1913 č.77 ř. z. v § 13 zakazuje civ. inženýrům a civ. geometrům zřizování pobočných závodů. Účelem tohoto zákazu je, aby vyloučena byla nekalá soutěž, která se zajisté nedá srovnati se ctí a vážností stavu. Kdo zřídí a provozuje pobočný závod proti zákazu positivním předpisem vyslovenému, dopouští se zajisté jednání, jež může míti ráz nekalé soutěže vůči těm, jichž hospodářské existence se zakázané jednání dotýká a jež proto nelze srovnati se ctí a vážností stavu.
Stížnost vytýká dále, že skutková podstata obou jednání st-li za vinu kladených nebyla prokázána a že nebyl vzat zřetel na okolnosti v řízení správním tvrzené a na důkazy o nich nabídnuté. Jest proto především zkoumati, které znaky tvoří skutkovou povahu provinění, o něž tu jde.
Ad 1. Za porušení vážnosti stavu nutno pokládati, jestliže aut, civ. geometr potvrzuje svým podpisem a razítkem správnost plánků o dělení pozemků, které osoba třetí úředně k tomu neoprávněná a ve službách geometra jako jeho pomocná síla se nenalézající na základě vlastního měření zhotovila.
V tomto případě bylo vzato za prokázáno, že st-l podpisoval geometrické plánky zhotovené na základě měření provedeného Konrádem S., který — jak nesporno — není jeho stálým zaměstnancem, ani aut. civ. geometrem, tudíž že st-l potvrzoval správnost výsledků měření, jež nepředsevzal sám ani s použitím své pomocné síly a že svým podpisem a úředním charakterem kryl neoprávněnou činnost třetí osoby.
Tato skutková podstata nemá však ve výsledcích dosavadního řízení dostatečné opory, neboť
Ad 2. Nař. min. o civ. technicích ze 7. května 1913 č. 77 ř. z. stanoví v § 13, že civ. inženýrům a civ. geometrům není dovoleno zřizovati vedlejší závody, to jest stálé pobočné závody mimo řádné bydliště, aby přijímali a prováděli příkazy. Kanceláře, které by byly zřízeny k obstarávání jednotlivých, již převzatých prací nepokládají se za vedlejší závody.
Nss vyslovil již nálezem Boh. 6199/27 adm. právní názor, že podle znění §u 13 cit. nař. lze jen tehdy mluviti o pobočném závodu ve smyslu tohoto ustanovení, když pobočka zřízena jest za tím účelem, aby příkazy jak přijímala, tak prováděla, a že tedy, není-li obou těchto znaků, lze mluviti pouze o sběrně příkazů, pokud se týče o pracovně mimo řádné bydliště civ. geometra, nikoliv však o pobočném závodě na smyslu cit. ustanovení.
Žal. úřad dospěl k úsudku, že st-l má v Ž. neoprávněně zřízenou samostatnou pobočku, že tam příkazy přijímá a obstarává, na základě zjištění, že na domě čp. . . . v Ž. je firemní tabulka st-lova, že na razítku st-lově je mimo vytisknuté bydliště »K.« inkoustem dole připsáno »Ž.« a že st-l ve svých podáních z 22. července 1924 mluví o své kanceláři v Ž. Leč tyto okolnosti samy o sobě nemohou vésti logicky k úsudku, že st-l má v Ž. stálý pobočný závod, v němž příkazy přijímá a provádí. St-l to v odvolání popřel a uvedl, že má v Ž. na domě tabulku s označením svého jména a povolání jen za účelem orientace stran po něm se dotazujících a odkázání jich na jeho kancelář a dovolal se svědectví vrch. měř. rady Maxe L. v Ž.
Pokud není prokázáno, že st-l v Ž. v stálém závodu příkazy přijímal a prováděl, není dána skutková povaha přestupku proti zákazu § 13 cit min. nař. Žal. úřadu proto náleželo, aby přihlédl ke tvrzení st-lovu v odvolání a dal řízení dosavadní doplniti za účelem zjištění, jsou-li tu dány znaky charakterisující pobočný závod ve smyslu výše uvedeném čili nic. Poněvadž se tak nestalo, trpí dosavadní řízení, také pokud se týká provinění ad 2) uvedeného, podstatnou vadou.

Citace:

č. 6718. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 9/2, s. 185-187.