NPD documents search: Zprávy Právnické jednoty moravské, 20 (1911) - K otázce, jak sluší počítati tříměsíční lhůtu stanovenou pro klid řízení (§§ 168, 169 c. ř. s.)

Č. 7262.

Školství: Jak jest postupovati při určení nejvyššího počtu žactva přípustného v učebnách soukromé školy obchodní podle §§ 22 a 26 zák. č. 73/22?
(Nález ze dne 8. května 1928 č. 11979.) Věc: Tomáš M. v P. (adv. Dr. Jos. Schlecht z Prahy) proti ministerstvu školství a národní osvěty (vrch. odb. rada Zdeněk Zítko) stran počtu žactva přípustného v učebnách soukromé školy obchodní.
Výrok: Stížnost z 19. dubna 1926 zamítá se jako bezdůvodná. Ke stížnosti ze 4. srpna 1926 zrušuje se rozhodnutí z 24. června 1926 pro vady řízení.
Důvody: St-l, majitel soukr. obchodní školy umístěné do té doby v Praze, K-ská ul. č. 1, oznámil podáním z 9. prosince 1925, že od 1. ledna 1926 hodlá svůj ústav přeložiti do domu Praha-Vinohrady, K-a tř. č. 3; překládaje plán učebních místností a výměr osp-é na Král. Vinohradech ze 7. prosince 1925 o povolení ke změně dvou bytů v místnosti školní, žádal, aby oznámení to bylo vzato na vědomí. Vzhledem k §§ 22 a 26 zák. č. 73/22 vybídlo min. škol. osp-ou na Král. Vinohradech, aby místnosti k vyučování určené prohlédla, zda jsou vhodné k účelům školským, v ohledu zdrav. nezávadné a přiměřeně světlé a aby bylo zjištěno, který nejvyšší počet žáků smí býti v té které místnosti společně vyučován. Podle protokolu sepsaného při místním šetření, konaném dne 20. ledna 1926 za přítomnosti st-le bylo zjištěno, že jde celkem o pět učeben, které vesměs mají výšku 3 m 75 cm, z nichž dvě mají rozměr 9'63X5'40, dvě rozměr 8'50X5'40 a jedna rozměr 5'95X4'40, zároveň bylo zjištěno, že třídy jsou dostatečně světlé, vzdušné a suché a že lze připustiti v největší učebně nejvýše 50 žáků, v ostatních učebnách 42 žáky a v nejmenší místnosti nejvýše 20 žáků.
Nař. rozhodnutím z 20. února 1926 svolilo min. škol. k tomu, aby st-l udaných místností používal jako učeben a připomnělo, že v učebnách o rozměrech 9’63X5’40 smí býti nejvýše 40 žáků, v učebnách rozměru 8'50X5'40 nejvýše 35 žáků a v učebně o rozměru 5'95X4’40 nejvýše 20 žáků.
Proti tomuto rozhodnutí, pokud jde o stanovení počtu žáků, podal st-l stížnost k nss-u. Zároveň podal také rozklad k min. škol., na jehož základě min. vybídlo osp-ou na Vinohradech, by věc s přibráním inspektora obchodních škol znovu projednala.
O věci bylo konáno nové místní šetření dne 20. května 1926, při čemž není patrno, zda se šetření toho zúčastnil také st-l. Při tomto šetření byly zjištěny částečně jiné rozměry učeben než původně .
Úřední lékař trval na nejvyšším počtu žáků stanoveném při původním místním šetření.
Dalším nař. rozhodnutím z 24. června 1926 vyslovilo min., že komisionelním šetřením z 20. května 1926 byly zjištěny jiné rozměry učeben než při místním šetření z 20. ledna 1926. V důsledku toho zrušilo min. svůj výnos z 20. února 1926 a stanovilo nejvyšší přípustný počet žáků pro jednotlivé třídy takto: v mezaninu v učebně o rozměrech 8'03X 5’40 33 žáků, v učebně o rozměrech 8'50X5'40 35 žáků, dále v druhém patře v učebně o rozměrech 9'63X5'55 40 žáků, v učebně o rozměrech 8'50X5'70 36 žáků a v učebně o rozměrech 5'95X4'55 20 žáků.
Proti tomuto rozhodnutí směřuje druhá stížnost.
Nss uvážil o stížnostech takto:
2. Podle zák. z 15. února 1922 č. 73 Sb., § 18 a násl. je ke zřízení soukromého učiliště obchodního, o jaké v daném případě nesporně jde, potřebí povolení min. škol. Stran místností určených pro soukr. školu takovou stanoví § 22 cit. zák., že místnosti ty má »před zřízením učeliště prohlédnouti úřad min-em k tomu určený, zdali jsou vhodný k účelům školským«. Při tom »budiž o každé místnosti, které se má používati jako učebny, výslovně zjištěno, že je v ohledu zdravotním nezávadná a přiměřeně světlá.« »Současně budiž zjištěno, který nejvyšší počet žáků smí v té které učebně býti společně vyučován.« Podle § 26 téhož zák. »smí se změna školních místností ... státi jen po předchozím schválení min. O nových místnostech musí před schválením býti provedeno řízení podle § 22.«
Z uvedených předpisů jde, že min. škol., než udělí povolení podle § 18, resp. schválení podle § 26, jest oprávněno a povinno zjistiti, zda předpoklady pro povolení podle § 18, resp. pro schválení podle § 26 jsou dány, že jednou z podmínek je také .vhodnost místností a že posouzení této vhodnosti jakož i zejména rozhodnutí o tom, »který nejvyšší počet žáků smí v té které učebně býti společně vyučován«, náleží min-u škol.
Zákon nepraví, podle jakých zásad zjištění o nejvyšším počtu žáků má se státi, ponechává tedy patrně posouzení této věci, sloužící zřejmě k ochraně veř. zájmů školských a zdravotnických, min-u školství.
Ze znění § 22, resp. 26 však dále jde, že min. má — než rozhodne o přípustném nejvyšším počtu žáků, — provésti řízení v § 22 předepsané, na jehož výsledek bude v zásadě a potud vázáno, pokud ze závažných důvodů neshledá úchylku nutnou.
Zásada slyšení stran — správní řízení ovládající —, jakož i nutnost zabezpečiti straně ochranu proti rozhodnutím a opatřením správního úřadu (srov. § 88 úst. listiny a § 2 zák. o ss) vyžaduje, aby straně bylo sděleno, jakým způsobem min. dospělo k rozhodnutí o přípustném počtu žactva ve smyslu §§ 22 a 26 a aby, uzná-li min. za nutné, uchýliti se v tomto směru od výsledků šetření konaného podle předpisu § 22, sdělilo straně také důvody takové úchylky.
V daném případě se obě nestalo, což stížnost důvodně vytýká a čímž st-li byla ochrana před nss-em po této stránce znemožněna.

Citace:

č. 7262. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 647-649.