Policie bezpečnostní.

Policie bezpečnostní.


1. Pojem a význam.


Policie bezpečnostní jest souhrn zákonných předpisů a předstižných opatření na udržení a ochranu veřejné bezpečnosti, pokoje a pořádku; policie bezpečnostní chrání řadu hmotných, mravních a duševních zájmů a zabíhá v několik oborů práva veřejného. Veřejná bezpečnost jest onen stav, ve kterém veškerenstvo i jednotlivci pojištěni jsou proti každému poškození a porušení zájmů právem uznaných a požívajících ochrany právní. Nemá-li však porušena býti osobní svoboda, může policie zabezpečovati jen před takovými škodami, proti nimž nemá jednotlivec ani právních ani skutečných prostředků. Nemá tedy policie zasahovati ani v soukromoprávní poměry, k jichž ochraně lze se dovolati občanských soudů, ani jednotlivci předpisovati způsob života; za to má však čeliti všem nebezpečím, která ohrožují životní statky veškerenstva i jednotlivců. Ovšem dosud nepodařilo se uspokojivým způsobem vystihnouti přesně a jasně obsah a rozsah policie bezpečnostní a odtud též se vysvětluje, že dodnes prudce útočí se zvláště na odvětví policie bezpečnostní; je to obor působnosti t. zv. politické policie bezpečnostní. Policii bezpečnostní příslušejí dnes ještě četná oprávnění, která dřívější politická policie vykonávala téměř v míře neobmezené a dle své libovůle; sem náleží jmenovitě policejní vyhoštění; toto oprávnění jest však nyní z míry obmezeno zvláště vůči příslušníkům státním, jimž zaručeno jest ústavou volné stěhování osoby a jmění uvnitř území státního (čl. 4 stát. zákl. zák. ze dne 21. prosince 1867 č. 64 ř. z.). Policie bezpečnostní musí přísně dbáti neporušitelnosti osobní svobody a práva domovního a smí jen v mezích zákona a dle zákonných výjimečných ustanovení zasahovati v osobní svobodu jednotlivce anebo jeho právo domovní, ona má vůbec jakožto strážkyně všeobecných práv občanů státních a na jich ochranu vhodná opatření činiti. Prostředky k tomu jsou: pozorování, bdělost a včasné zasažení po případě užití vhodných donucovacích opatření a to jen potud, pokud se nezbytnými jeví.

II. Roztřídění.


Policii bezpečnostní možno rozděliti ve tři velká odvětví a to
1. péče o bezpečnost osoby;
2. péče o bezpečnost vlastnictví;
3. udržování veřejného pořádku.
Jest tedy činnost policie této, jak právě dotčeno, pozorovací, předstihující, ochraňující a při skutečném porušení práv a poškození jest činnost tato trestající. Péče o bezpečnost osobní zahrnuje v sobě dohled ke všem jednáním a opomenutím, jimiž ohroženy jsou náhodou nebo úmyslně život, zdraví a tělesná bezpečnost. Bezpečnost vlastnictví žádá střežení všeobecně nebezpečných nebo podezřelých osob (tuláci, žebráci, propuštění trestanci, osoby bez zaměstnání, poběhlíci atd.). Činnost ve příčině udržování veřejného pořádku jest dvojí; policie bezpečnostní má předkem učiniti opatření k tomu cíli, aby se předešlo porušení veřejného pokoje a pořádku, má dále porušení práva a přestoupení zákonných ustanovení buďto sama trestati nebo případně zakročiti u příslušných úřadů, aby jimi trest byl vyměřen. Důležitou částí policie bezpečnostní jest policie místní, která v podstatě chápati se má opatření nezbytných k odvrácení Policie bezpečnostní.
329
všeho toho, co by ohrožovati nebo poškoditi mohlo život a zdraví, vlastnictví a blahobyt obyvatelů jednotlivé obce.

III. Obor působnosti

policie bezpečnostní jest dle uvedeného tak
velký a zabírá tolik odvětví, že nelze téměř úplný obraz o tom podati, a proto dlužno zde naznačiti jen základní, všeobecné obrysy.
1. Bezpečnostní policie k udržení veřejného pokoje a pořádku zabývá se:
a) pasy; sem náležejí předpisy o cestování v tuzemsku i do cizozemska, předpisy o cestování cizozemců do tuzemska, předpisy pasovní pro vojsko, pro brance, kontrola pasů k zamezení podloudnictví, legitimace
čeledi a živnostenských pomocníků (viz čl. Pasy);
b) ohlašování zabírá předpisy o řádném oznámení přibylých cizích osob, dále těch, kdož v určité obci zvolí si řádné bydliště, jakož i každou
změnu bytu usedlých již obyvatelů obce, jich podnájemníků a služebníků žijících s nimi ve společné domácnosti (viz čl. Ohlašování);
c) předpisy o užívání a nosení zbraně, o výrobě zbraní a náboje, o výrobě a prodeji střelného prachu, jakož i opatření při dopravě střelného prachu (viz čl. Zbraně);
d) předpisy o odstrčení, vyhoštění, vypovězení, o dohledu policejním, předpisy proti žebrákům, tulákům, cikánům a poběhlíkům, o polepšovnách a donucovacích pracovnách (viz čl. Odstrčení).
e) Opatření při nepokojích (bouřích) má zahnati zhoubné následky a potrestati přestupky zákona přímo nebo odevzdati pachatele příslušnému úřadu. Úřady policejní a orgány jich mají tu zakročiti rázně, jednati obezřetně, rychle a odhodlaně. Případná zákonná nařízení nemohou býti bezpečnostní policii vždy zcela uspokojivým vodítkem, neboť naopak veškeren výsledek spočívá na obezřetnosti a potřebném taktu úřadu bezpečnostního. Nicméně jest trestní zákon vždy jen rozhodným
pro zakročení úřadu, pro posouzení větší či menší důležitosti a charakteristických známek rušení veřejného řádu.
2. Bezpečnostní policie na ochranu života střeží zvláště zachovávání zákonných předpisů k odvrácení nebezpečí spojených s užíváním parních kotlů, při plynovém a osvětlovacím zařízení, při uschování třaskavých látek (petrolej) a při podnicích elektrotechnických. Dále sem náležejí ku př. zákazy stříleti na určitých místech, předpisy o zachraňování života a opatření proti pokusům sebevraždy, valná část policie stavební a vodní, jakož i celý obor policie horní, jmenovitě všechna zákonná opatření na odvrácení nebezpečí hrozících člověku z podniků horních, jakož i četné bezpečnostní předpisy ve všech ostatních odvětvích lidské činnosti výdělkové.
3. Policie bezpečnostní na ochranu vlastnictví zabývá se zvlášť výkonem dražeb veřejných, odnáší se k cejchovnictví, řádům o taxách, k veřejným váhám a mírám, k předpisům o nálezu, k půjčovnám, k celé požární policii a předpisům řádu stavebního, k veškeré policii silniční а k řádům silniční policie, k předpisům o policii vodní, říční a námořské, k celé živnostenské policii, jakož i posléze k policii honební, lesní а k policii na ochranu luk a polí a j.

IV. Bezpečnostní úřady.


Bezpečnostní policii obstarává celá řada úřadů a orgánů. Úřady bezpečnostní třídí se na: Policie bezpečnostní.
1. Státní orgány. Sem náležejí v širším smyslu v 1. stolici trestní soudy (soudy sborové, okresní soudy a státní zastupitelství), zeměpanské policejní úřady, okresní hejtmanství — kteréžto dva poslední úřady jsou bezpečnostními úřady ve vlastním a užším smyslu — ve 2. stolici státní úřady zemské (místodržitelství a zemské vlády), ve 3. stolici ministerstvo vnitra. Státní úřady podporuje u výkonu veřejné bezpečnosti četnictvo, policejní stráž, úřady policie pohraniční a celní úřady pohraniční.
2. Samosprávné úřady bezpečnostní. Čl. V. zákona obec. ze dne 5. března 1862 stanoví, že v samostatný obor působnosti obce náleží péče o bezpečnost osoby a vlastnictví, o bezpečnost a pohodlnost dopravy na silnicích a vodách, policie říční, potravní, zdravotní, tržní, jakož i policie požární. Z vyšších ohledů státních přikázati lze jednotlivým obcím cestou zákona zvláštní zeměpanské orgány. Obce vykonávají bezpečnostní policii zvláštními bezpečnostními orgány, které požívají téže ochrany jako orgány státní.

V. Obchůzky policejní.


Důležitým a nezbytným prostředkem k bezpečnosti osoby a vlastnictví jeví se býti policejní obchůzky, které odnáší se buďto na celou korunní zemi, na několik okresů, na jeden okres neb na jednotlivé místo. Dle platných všeobecných a zvláštních předpisů šetřiti jest při obchůzkách hlavně tří momentů:
1. příprav,
2. řízení při obchůzce samé,
3. opatření po obchůzce.
Ad 1. Přípravy záležejí v tom,
a) že se zpraví představenstva obcí, četnictvo, a v mnohých krajinách nebo kde to zvláště nařízeno, i vojsko, často též i stráž finanční o době obchůzky;
b) že se dle předběžné úmluvy sousedních úřadů vypracuje plán o tom, od které doby a kdy jednotlivé obchůzky mají vycházeti, a na kterém místě a kdy se mají spojiti; zároveň důvěrně sdělí se tento plán představenstvům obcí a četnictvu, pokud o tom věděti musí, aby přikázané jim pochůzky byly ve shodě s celou operací;
c) v tom, že se vyznačí ona místa, která dlužno v zájmu veřejné
bezpečnosti zvlášť důkladně prohledati.
Ad 2. Řízení při obchůzkách samých obmezuje se pak
a) na prohledání všech veřejných výčepů a hostinců, všech odlehlých a podezřelých míst, cihelen, opuštěných chat atd., všech hlavních i pobočných ulic a všech oněch míst, které by mohly podezřelým osobám býti pokoutní skrýší;
b) na pozorování všech všeobecných i zvláštních zlořádů, pokud jde o veřejné policejní ústavy a na pozorování jinakých opatření nezbytných ku bezpečnosti pokoje, vlastnictví a života;
c) na zadržení a zatčení všech těch osob, které se nemohou proukázati nijakými výkazy a jeví se být ze zvláštního, zákonného důvodu podezřelými; dále obmezuje se řízení dotčené na to, že se dávají v policejní uschování (obyčejně u nejbližšího starosty obce) všechny předměty, které svou povahou nebo poměrem svým к osobě nynějšího vlastníka vzbuzují důvodné podezření, že jsou v nějakém vztahu s určitým činem trestným. Policie honební.
331
Ad 3. Opatření po obchůzce dělí se:
a) ve výslech osob při obchůzce zatčených a v dalším řízení policejním na tomto výslechu spočívajícím;
b) v jinakých policejních opatřeních, která vyplývají z výsledku obchůzky, ku př. opatření, aby byli trestáni hostinští, kteří přijmou cizince bez ohlášení, nebo nesprávně vedou knihu cizinců, nebo aby z policejních ohledů odstraněny zvláštní zlořády;
c) v relaci (zprávě) o výsledku obchůzky a o policejních opatřeních důsledkem toho učiněných (Viz též čl. Policie, Dohled policejní, Hodina policejní).
Citace:
VESELÝ, František Xaver. Policie bezpečnostní. Všeobecný slovník právní. Díl třetí. Padělání peněz - pych vodní. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1898, svazek/ročník 3, s. 344-347.