Č. 10234.

Domovské právo. — Řízení správní (Slovensko): 1. Za účinnosti zákona o organisaci politické správy č. 125/1927 Sb. rozhoduje spory o domovskou příslušnost vzniklé mezi obcemi ležícími v různých politických okresech na Slovensku v 1. stolici zemský úřad v Bratislavě. — 2. Působnost tato nebyla přenesena vl. nařízením č. 96/1928 Sb. na úřady okresní. — 3. Kompetenční předpisy zák. č. 222/1896 ř. z. na Slov. neplatí.
(Nález ze dne 17. prosince 1932 č. 2245.)
Prejudikatura: ad 3.: Boh. A 7205/28.
Věc: Obec S. proti okresnímu úřadu v Šale o domovskou příslušnost nezletilých nemanželských dětí Marty J.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Usnesením ze 14. dubna 1928 vyslovilo obecní zastupitelstvo obce V., že ve smyslu § 2 zák. č. 222/1896 ř. z. přijímá do svazku obce Martu J., nikoli však její nemanželské děti, poněvadž tyto si zachovávají domovskou příslušnost, kterou měla matka v čas jejich narození. Do tohoto usnesení podala stěžující si obec odvolání, v němž se domáhala toho, aby do svazku obce V. byly podle § 8 zák. č. 222/1896 ř. z. přijaty i nemanželské děti Marty J.
Nař. rozhodnutím — »vydaným na základě § 6 cit. zák.« —zamítl žal. úřad toto odvolání z těchto důvodů: Ve smyslu § 6 zák. čl. 22: 1886 patří nelegitimované děti do svazku té obce, do které patřila matka v době jejich porodu a v případě změny domovského práva matky nemanželské děti nenásledují svoji matku. Obec V. přijala na základě vydrženého 10letého pobytu do svého svazku Martu J., nepřijala však její nelegitimní děti, dodrževši zákonná ustanovení. Není možno tedy »donutiti obec, která neprojevila vůli k dobrovolnému přijetí nelegitimních dětí Marty J., neboť není k tomu žádného zákonného podkladu«.
Maje rozhodovati o stížnosti na toto rozhodnutí, musil se nss především z úřední povinnosti zabývati otázkou, zda žal. úřad byl příslušný vydati nař. rozhodnutí. V tomto směru dospěl nss k těmto závěrům:
Nař. rozhodnutí, vydané dne 4. června 1929 — tedy již v době, kdy na Slov. byl v účinnosti zákon o organisaci politické správy č. 125/27 — jest podle svého obsahu rozhodnutím, řešícím spor o domovskou příslušnost nemanželských dětí Marty J., kterýžto spor vznikl mezi stěžující si obcí, ležící podle správních spisů v obvodu okresního úřadu v Galantě, a mezi obcí V., ležící podle správních spisů v obvodu okresního úřadu v Šale nad Váhem, — tedy spor o domovskou příslušnost, vzniknuvší mezi obcemi, ležícími v různých politických okresech na Slov. (§ 18 odst. 1 lit. b) zák. čl. 22: 1886). Jak patrno z cit. ustanovení a z § 24, 1., č. 2 zák. čl. 26: 1896, rozhodoval o sporech tohoto druhu v 1. stolici podžupan a v 2. stolici adm. výbor, jehož rozhodnutí bylo možno naříkati již pouze stížností k býv. uher. ss. Služnovské úřady nebyly tedy vůbec příslušné rozhodovati spory tohoto druhu.
Tento právní stav, který platil na Slov. také v době, kdy se Slov. stalo součástí čsl. republiky, doznal v republice čsl. nejprve změny potud, že na místo býv. uher. ss nastoupil nss, zřízený zákonem č. 3/18, a že na místo podžupana nastoupil župan v důsledku správní organisace, provedené na základě § 14 zák. č. 64/18. Podle právního stavu, který platil na Slov. za účinnosti zák. č. 3/18 a za účinnosti zák. č. 64/18 až do dne 1. ledna 1923, kdy na Slov. nabyl účinnosti zákon č. 126/20, jímž byly zřízeny okresní a župní úřady (arg. čl. 1 a 2 tohoto zák. a §§ 1 a 2 vl. nař. č. 310/22), rozhodoval tedy o těchto sporech v 1. stolici župan a v 2. a poslední stolici adm. výbor, do jehož rozhodnutí byla pak již přípustná jen stížnost k nss-u.
Další změna v pořadu stolic správních v těchto věcech nastala pak dnem 1. ledna 1923, kdy, jak již podotčeno, nabyl na Slov. účinnosti zákon č. 126/20, podle jehož § 6 přešla na nové župní úřady jak pravomoc, která před 1. lednem 1923 příslušela v 1. stolici podžupanovi (županovi), tak i pravomoc, která příslušela před 1. lednem 1923 v 2. a poslední stolici adm. výboru. Přesun kompetence ve smyslu odst. 1 § 8 zák. č. 126/20 na okresní úřady ve věcech tohoto druhu nebyl proveden. Podle ustanovení odst. 1 a 3 § 5 zák. o organisaci politické správy č. 126/27 přešla pak dnem 1. července 1928 pravomoc, kterou před 1. lednem 1923 vykonával ve věcech tohoto druhu na Slov. podžupan, na zemský úřad a pravomoc, kterou před 1. lednem 1923 vykonával ve věcech toho druhu na Slov. adm. výbor, na příslušné min., t. j. min. vnitra (arg. zák. č. 2/18).
Z toho, co bylo uvedeno, jde tedy na jevo, že k rozhodování sporů, jež má na mysli § 18 odst. 1 lit. b) zák. čl. 22: 1886, t. j. sporů o domovskou příslušnost, vzniknuvších mezi obcemi, ležícími v různých politických okresech, není, pokud jde o Slov., za účinnosti zák. o organisaci politické správy č. 125/27, okresní úřad vůbec kompetentní, stejně jako nebyly — před účinností tohoto zákona — k rozhodování těchto sporů kompetentní ani služnovské úřady, zřízené zákonem č. 126/20.
K těmto úvahám sluší ještě dodati, že pro řešení kompetenční otázky, o kterou tu jde, je nerozhodnou okolnost, zda obce, mezi nimiž vznikl v daném případě spor o domovskou příslušnost, ležely v době před účinností zákona o organisaci politické správy č. 125/27 v obvodu různých municipií (žup), poněvadž tímto zákonem byly dosavadní župy na Slov. zrušeny (§ 9 cit. zák.) a utvořen pro celé Slov. nový jednotný správní obvod, totiž země Slovenská (§ 1 téhož zák.), a v důsledku toho, jakož i vzhledem k úvodnímu ustanovení cit. zákona nemohou za účinnosti tohoto zákona míti pro otázku kompetence k rozhodování sporů o domovské příslušnsti významu ony předpisy, obsažené v § 18 odst. 1 lit. b) a § 18 odst. 4, 5 a 6 zák. čl. 22: 1886 a v § 24 1 č. 2 a v § 24 2 zák. čl. 26: 1896, které rozeznávají, zda obce, mezi nimiž spor o domovskou příslušnost vznikl, leží v obvodu téhož municipia (župy) neb v obvodu různých municipií (žup).
Příslušnost okresního úřadu nelze dovoditi ani z § 2 vl. nař. č. 96/28, jež bylo vydáno na základě zmocnění, obsaženého v odst. 1 č. 1 § 8 zák. o organisaci politické správy č. 125/27. V § 2 tohoto nař. se totiž stanoví, že z působnosti zemských úřadů v Bratislavě a Užhorodě přenášejí se na okresní úřady věci, jak jest uvedeno v příloze k tomuto nařízení, a z přílohy této jest patrno, že k těmto věcem patří i veškerá působnost ve věcech obecních podle zák. čl. 22: 1886 (pokud nejde o města se zřízeným magistrátem, což v daném případě vůbec nepřichází v úvahu), tudíž i věci, týkající se domovské příslušnosti. Leč ze znění odst. 1 až 4 § 8 zák. o organisaci politické správy č. 125/27 s jedné strany a odst. 5 § 8 téhož zák. s druhé strany jest patrno, že ustanovení odst. 1 až 4 § 8 cit. zák. má na mysli jen přesuny kompetence věcné a že o možnosti přesunů i místní kompetence jedná jedině odst. 5 § 8 cit. zák. Ustanovení, obsažená v § 18 odst. 1 lit. b) zák. čl. 22: 1886, která jednají o kompetenci k rozhodování sporů o domovské příslušnosti, vzniknuvších mezi obcemi ležícími v obvodech různých politických okresů a která přikazují rozhodování těchto sporů v 1. stolici do kompetence právě onoho úřadu, do jehož obvodu patří obvody všech politických okresů, na sporech tohoto druhu zúčastněných, jsou však právě dána zřejmě s hlediska místní kompetence. Ale pak nemůže se oné kompetence k rozhodování sporů tohoto druhu v 1. stolici, která — podle svrchu vylíčeného vývoje správní organisace na Slov. — přešla s onoho úřadu na zemský úřad, vůbec týkati zmíněný přesun kompetence, provedený ustanovením § 2 vl. nař. č. 96/28, kteréžto nařízení bylo vydáno nikoliv na základě odst. 5 § 8 zák. č. 125/27, nýbrž na základě odst. 1 č. 1 § 8 cit. zák.
Žal. okresní úřad nemůže svoji kompetenci k rozhodování o domovské příslušnosti dovozovat ani z ustanovení § 6 zák. č. 222/1896 ř. z., neboť, jak nss vyslovil již v nál. Boh. A 7205/28, kompetenční předpisy tohoto zákona na Slov. neplatí; podle této zásady, vyslovené v cit. nálezu, nelze tudíž ani kompetenční předpis, obsažený v § 6 zák. č. 222/1896 ř. z., pokládati za normu, platnou na Slov.
Z těchto úvah plyne, že žal. okresní úřad nebyl příslušný vydati nař. rozhodnutí. Bylo proto nař. rozhodnutí zrušiti podle § 7 zákona o ss, aniž se mohl nss zabývati meritem věci.

Citace:

Č. 10234. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 14/2, s. 802-805.