Čís. 10930.Nárok dítěte proti manželskému otci na výživné, jež má otec podle návrhu poručenstva plniti v penězích, jest peněžitou pohledávkou ve smyslu § 379 ex. ř. Lhostejno, že usnesení prvého soudu, vyhovující návrhu dítěte na placení peněžitých příspěvků na výživné, bylo rekursním soudem zrušeno.(Rozh. ze dne 6. srpna 1931, R I 606/31.)Soud prvé stolice povolil nezletilému dítěti proti manželskému otci k zajištění výživného prozatímní opatření obstavením otcova nároku proti pozůstalosti po Janu Z-ovi na vyplacení dědického podílu. Rekursní soud návrh zamítl. Důvody: V souzeném případě nejde ovšem, jak se stěžovatel mylně domnívá, o prozatímní opatření po rozumu § 379 ex. ř., nýbrž o zajištění jiného nároku, nároku na výživné po rozumu § 381 ex. ř. Připustiti lze, že v souzeném případě je obsahem spisů osvědčen i nárok, i jeho ohrožení, neboť jest jisto, že nezletilé přísluší proti stěžovateli nárok na výživné, a že vzhledem k tomu, že stěžovatel prodal polovici svého domu za značný peníz, a že tvrdí, že z kupní ceny již nic nemá, jest odůvodněna obava zmaření nebo značného stížení uskutečnění nároku. Než nárok dědický jako celek nemůže býti předmětem exekuce (dvorní dekret ze dne 3. června 1846, čís. 968 sb. z. s. a. čl. VII. úvoz. zák. k ex. ř.) a lze vésti exekuci jen na jednotlivé kusy do pozůstalosti patřící za předpokladu § 822 obč. zák. Předpis ten jest vztahovat! i na povolení prozatímního opatření po rozumu § 402 ex. ř. Ani s hlediska § 75 III. dílčí novely k obč. zák. není návrh na povolení zatímního opatření v souzeném případě odůvodněn. Podle tohoto ustanovení mohou věřitelé zůstavitelovi, by zajistili své pohledávky, vymoci si prozatímní opatření (§§ 379, 382 ex. ř.) též ohledně podstaty dědictví, která dědici napadla, a to již před odevzdáním pozůstalosti, jsou-li splněny všeobecné předpoklady § 379 druhý odstavec ex. ř. Z ustanoveni toho vyplývá, že zákon má tu na mysli jen zajištění peněžitých pohledávek, nikoli zajištění jiných nároků po rozumu § 381 ex. ř., neboť tento paragraf v ustanovení tom citován není, ani nemluví o zajištění »jiných nároků«, nýbrž jen o zajištění »pohledávek«. Pohledávka navrhující straně dosud nepřísluší, neboť usnesení prvého soudu v příčině té bylo zrušeno, a přísluší straně navrhující proti odpůrci jen nárok na výživu, tedy jen jiný nárok po rozumu § 381 ex. ř. Současně s návrhem, o nějž tu jde, domáhalo se nezletilé dítě placení měsíčního výživného v penězích. Soud prvé stolice tomuto návrhu vyhověl, rekursní soud jeho usnesení zrušil a uložil prvému soudu, by dále jednal a znovu rozhodl.Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.Důvody:Nelze přisvědčiti názoru soudu rekursního, že v souzeném případě nejde o prozatímní opatření po rozumu § 379 ex. ř., nýbrž o prozatímní opatření ve smyslu § 381 ex. ř., neboť výživné nezletilé, o jehož ustanovení se žádá a které navrženým prozatímním opatřením má býti zajištěno, má podle návrhu poručenstva býti plněno v penězích a nikoli jiným způsobem. Je proto výživné peněžitou pohledávkou nezletilé, nikoliv jinakým nárokem po rozumu § 381 ex. ř., jak soud rekursní za to má. Na tom nic nemění, že rekursní soud zrušil usnesení prvního soudu, jímž výživné bylo číselně určeno, neboť rozhoduje, že jest žádáno placení peněžitých příspěvků na výživné, nikoli snad, by otec živil dítě ve své domácnosti. V té příčině záleží jen na návrhu opatrovníkově, a proto nelze tvrditi, že dítěti dosud nepřísluší peněžitá pohledávka (srv. rozhodnutí čís. 4470 sb. n. s.). Pokud jde o předpoklady pro povolení navrhovaného prozatímního opatření ve smyslu § 379 ex. ř., dospěl soud rekursní k názoru, že obsahem spisů je osvědčen i nárok nezletilé na výživné i jeho ohrožení. Nejvyšší soud shledává tento názor soudu rekursního, jakož i jeho odůvodnění správným a stačí proto v tom směru na toto odůvodnění poukázati. Za tohoto stavu věci není překážky, aby prozatímní opatření nebylo povoleno tak, jak učinil soud prvé stolice.