Pierre Gillet

, docteur en Droit canon:

La personnalité juridique en droit ecclesiastique

spécialement chez les Décretistes et les Décretalistes et dans le Code de droit canonique. Str. 288, 8°, Malines. — Dílo belgického kanonisty Gilleta o právnických osobách katolické církve, vydané ve sbírce publikací katolické university v Lovani, má za předmět studia vybrané úseky vývoje církevních osob právnických, pojednávajíc hlavně o jejich právní osobnosti (personnalité) a její veřejnoprávní stránce. Dělí se na dva úseky, historický a o právu současném. První část, věnovaná studiu církevních institucí v pojetí Dekretistů a Dekretalistů, počíná kapitolami, rozebírajícími pojetí římské, křesťanské, scholastické a glosátorské, tvořícími takto úvod k pojednání o názorech Dekretu a Dekretistů. Jako zajímavý názor autorův sluší uvésti tvrzení, že korporace církevním aktem zřízená nemůže i fakticky nikdy zaniknouti: zůstane-li jen jeden člen, je on vlastníkem práv korporace, zaniknou-li všichni členové, práva odpočívají a znovuzrozením korporace oživují. — Druhý úsek první části knihy je rozborem ustanovení Dekretálů a jejich komentářů, na který navazuje pojednání o kanonickém pojetí právnických osob církevních a kritika Gierkeho teorie, kterou Gillet odmítá. Obírají se otázkou právní osobnosti církve, tvrdí, že subjektem práv v církvi je souhrn všech, kněží i věřících. Pojem »ecclesia« pak analogicky značí »édifice matériel, mais en même temps une entité juridique«. Pozoruhodno je též tvrzení, že církevní obec existuje nejen bez představeného (faráře), bez kněží vůbec, ale i bez věřících.
Druhá část se obírá právem, jak je podává Kodex. Autor v úvodních statích shrnuje názory různých teorií právnických osob, se značnou dávkou štěstí je třídí a hodnotí, přikláněje se sám k pojetí realistů. Je litovati že ve vlastním rozboru ustanovení kodexových nepokouší se srovnati a zhodnotiti teorii, k níž se sám přiklání, s hlediskem Kodexu, vybudovaného na pojmu ústavu. Spokojuje se pouze s vyjmenováním a vysvětlením jednotlivých institucí, jak je Kodex uvádí, nanejvýš pak s rozvedením teorií, kterými je kodexové právo ovládáno. — Kniha Gilletova není systematickou učebnicí, je dobrou monografií autora nadaného značnou odvahou a lehkostí výrazu.
B. Černý (Grenoble.).