NPD documents search: Právník, 74 (1935) - K šedesátým narozeninám prof. Dr. Viléma Funka

Nález volebního soudu
o ztrátě poslaneckých mandátů dra Vrbenského a jeho tří společníků a zejména jeho odůvodnění vyvolalo řadu novinářských i právnických kritik a odsouzení. V prvé řadě činěna vol. soudu oprávněná výtka, že překročil kompetenční ustanovení § 13 zák. o volebním soudě, podle něhož rozhoduje tento o ztrátě mandátu výlučně ve dvou případech: když totiž zvolený po volbě ztratil volitelnost a když přestal býti z důvodů nízkých a nečestných příslušníkem své strany; kdežto volební soud zbavil jmenované poslance mandátů z důvodů v § 13 nejmenovaném. Tento právnický poklesek jest vysvětlitelný jedině tím, že tu vol. soud projevil usilovnou snahu řešiti věc čistě právnicky bez intervence úvah politických. Ale právě tím ocitl se v rozporu se zákonem, který ho v tomto případě povolává nikoliv k řešení otázky právnické, nýbrž čistě politicko-mravní. Úkol vol. soudu je tu velmi obtížný. Není tu obdoby se soudcem trestním, který rozhoduje otázku ztráty práva volebního na základě úvahy, zda čin trestný byl spáchán z pohnutek nízkých a nečestných. Zde není nesnadno uvážiti, zda čin trestný jest nadto kvalifikován zvláštní nízkostí mravní, neboť tu jde o nízkost a nečestnost v obyčejných vztazích životních, tedy o otázku obecné morálky, kde názor soudce nebude se zpravidla lišit od shodného názoru vší veřejnosti. Stejně snadno učiní si soud úsudek o nízkosti a nepočestnosti jednání poslance resp. senátora, který by byl vyloučen ze strany pro nějaký trestný neb nemravný čin, tedy pro čin, pro který by někdo mohl býti vyloučen z jiné korporace neb spolku, bojkotován ve společnosti, vyděděn a pod. Neskonale těžší jest však postavení soudu, který má mravně kvalifikovati čin politický nemotivovaný egoismem. Už proto, že zde půjde skoro vždy o otázku eminentně politickou, o politické — vší veřejností dychtivě sledované — zhodnocení politických činů a osobností, tedy úkol dosud nikdy soudu neukládaný. K tomu pak přistupuje nutnost záporné zhodnocení těchto osob vysloviti výrazy, které v tomto spojení jsou přece jen příliš silné.
Ale přes to neměl se vol. soud vyhýbati řešení právě této otázky, neboť k ničemu jinému jej zákon nepovolává. Bude musit tak učinit příště. Bude si musit především položit zásadní otázku, zda v oné nízkosti a nepočestnosti chce viděti jen porušení mravních zásad obecných nebo i porušení t. zv. »politické morálky«, nepsaného to stavovského politicko-parlamentárního kodexu, podle něhož za určitých okolností bude odsouditi i čin motivovaný pouhým neegoistickým politickým přesvědčením. v případě zcela obdobném případu zmíněných čtyř poslanců může příště vol. soud uvážiti dále onu quaestio facti, zdai dotyčný držitel mandátu nepodepisoval abdikační revers spoléhaje již vzhledem k § 22 úst. list. na jeho neplatnost čili zda jej nepodpisoval jsa si vědom toho, že v případě rozporu svého mínění s míněním většiny strany poruší buď dané slovo nebo § 22 úst. listiny.
—n—

Citace:

Nález volebního soudu. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1924, svazek/ročník 5, číslo/sešit 1, s. 34-35.