NPD documents search: Zprávy Právnické jednoty moravské, 19 (1910) - Jakým, způsobem nutno ustanovovati útraty sporu zástupci strany, která útraty dle smíru platiti má, a kdo a jak si může stěžovati.

— 34 —

Jakým, způsobem nutno ustanovovati útraty sporu zástupci strany, která útraty dle smíru platiti má, a kdo a jak si může stěžovati.

U c. k. okresního soudu v B. urovnán byl spor cihlářského mistra proti dvěma spoluvlastníkům cihelny (zaměstnavatelům to žalujícího mistra) na dodržení smlouvy smírem, v němž o záplatě útrat ujednáno bylo toto: »Útraty tímto procesem oběma stranám vzniklé, jak soudem ustanoveny budou, nesou oba žalovaní, každý z nich do polovice, a zaplatí je pp. právním zástupcům do 14 dní po pravomoci usnesení, jimž ustanoveny budou, pod exekucí.« Ze stran byly — 35 —
advokáty zastoupeny: žalobce a jeden žalovaný. Proti usnesení, jímž útraty sporu byly ustanoveny a v němž bylo specifikováno, kolik obnáší útraty vzniklé právním zastupováním žalobce a kolik obnáší útraty vzniklé právním zastupováním prvého žalovaného, podali jak žalobce, tak i prvý žalovaný stížnosti proto, že útraty byly nízko stanoveny. Rekursní soud (c. k. zemský soud v Brně usnesením ze dne 6. listopadu 1909, R II. 349/9/8), zvýšiv útraty, přisouzené žalobci, rekursu žalobcovu vyhověl, naproti tomu ale rekurs prvžalovaného jako nepřípustný zamítl a to z těchto
důvodů:
Lze sice zástupci i v procesu samém žádati za upravení útrat oproti svému klientu, avšak upravení to díti se má dle čl. V. uvoz. zákona k c. ř. s. v řízení nesporném dle dvor. dekretu ze 4. října 1833 č. 2633 sb. z. s. Měl tudíž ohledně těchto útrat zástupce žalovaného, resp. žalovaných soud vydati usnesení zvláštní dle předpisů zmíněného dvoř. dekretu. Jelikož však v tom směru rekurs na zrušení této části naříkaného usnesení podán nebyl, nepřísluší soudu rekursnímu, zrušení to vysloviti.
Než prvžalovanému schází též legitimace k rekursu tomu a to ne snad proto, že by nesměl vystupovati bez srozumění spolužalovaného, kdyby měl důvod k rekursu, kdyby totiž domáhal se snížení přiřknutých útrat, nýbrž hlavně proto, že žádati za zvýšení útrat svého vlastního zástupce, příčí se — nehledě ani k tomu, že zvýšením postižen by byl též spolužalovaný — účelu rekursu jakožto opravního prostředku, jehož návrh vždy zníti má ve prospěch a nikoliv na škodu rekurentovu. Zvýšení útrat mohl domáhati se jen právní zástupce sám. Chce-li strana sama zástupci svému přilepšiti, k tomu nepotřebuje rekursu. Měl-li ale prvžalovaný při rekursu na zřeteli svůj poměr ku spolužalovanému, jenž z polovice zavázal se hraditi i útraty zástupce prvežalovaného soudem ustanovené, pak bylo jeho věcí, formulovati odstavec smíru o útratách jináče. Tuto chybu rekursem, v němž rekurent sám se staví oproti svému dosavadnímu společníku v rozepři jakožto jeho soupeř v otázce útrat, více napraviti nelze. To mohl, jak shora řečeno, toliko pr. zástupce sám. Rekurs podepsán jest však pouze prvežalovaným samým.1
C. k. soudce Tom. Zicha.

Rekursní spis psán je psacím strojem a týmž písmem psán jest i podpis prvežalovaného. Rekursní spis je signován razítkem zástupce a jak z hlavičky papíru, tak i z obálky, v níž rekurs odeslán, je zřejmo, že vyšel z kanceláře právního zástupce. Hlavička rekursu zní: Rekursní spis JUDr co zástupce proti usnesení ohledně stanovení útrat.

Citace:

Jakým, způsobem nutno ustanovovati útraty sporu zástupci strany, která útraty dle smíru platiti má, a kdo a jak si může stěžovati.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1910, svazek/ročník 19, s. 58-59.