Reforma tiskového zákona, zájem o ni a kritika kruhů, jichž se dotýká.

Vláda ohlásila nedávno osnovu zákona, kterým mají se urážky tiskové odejmouti porotám a přiděliti senátům sborových soudů 1. instance. Ku kroku tomuto vedou asi též některé podivné výroky porot v posledních dobách, které vzbudily značný rozruch, jak to i ministr spravedlnosti uznal v odpovědi na jednu interpelaci. Nezpůsobilost porot rozhodovati v otázkách tiskových ukázala se na př. v brněnském processu pražských bankéřů proti Lidovým Novinám; složité a subtilní otázky finančně-hospodářské, které by jistě byly tvrdým oříškem i pro zkušené soudce z povolání, musí zanechati v úplné bezradnosti porotce, kteří snad namnoze postrádají nutného základu — právnického vzdělání. A znám je i výrok čelného člena senátu N. S., že by »oběma rukama hlasoval pro návrh zrušující poroty vůbec«.
Než nechceme se na tomto místě zabývati meritem věci. Chceme jen čtenářstvu našemu ukázati, jaké — nu řekněme mírně — neujasněné názory mají ve věcech právních jisté stavovské organisace. Míníme tím projev Spolku českých žurnalistů, Čsl. obce novinářské. Jednoty čsl. novinářů a syndikátu denního tisku čsl., který otiskly některé pražské deníky 15. března. Projev se ostře staví proti zmíněnému návrhu osnovy zákona o odejmutí urážek tiskových porotám a pak obsahuje následující: »Protestujeme při tomto novém zasazení do svobody tisku, odvolávajíce se na § 113. úst. listiny, kde vyslovena je zásada, že tisk je svoboden a může býti obmezen jen »podle zákona«; tím dojista míní se tiskový zákon celý a nikoliv novelisace několika jeho paragrafů, která ve skutečnosti není zákonem, nýbrž správním opatřením, ukládajícím tisku obmezení contra legem.« Tak: předně ten nesporně originální výklad § 113. úst. listiny, že míní se jen »tiskový zákon celý«. Že by naň nikdy nepřišel právník, zatížený dlouhým studiem a stohem papírových vysvědčení! Také jsme pak dále nikdy nikde neslyšeli, že novellisace není »ve skutečnosti« zákonem, nýbrž správním opatřením contra legem. Nemůžeme přece na bodrém stylisátoru tohoto projevu žádati, aby věděl, co je to vlastně novellisace, novella, správní opatření a jiné juristicko-byrokratické vymyšlenosti, určené ku trápení a spletení dobrých, demokratických občanův.
Jistě mají novináři právo, v otázkách jich se týkajících pozvednouti svého hlasu, ale takovýmito argumenty věci své neposlouží.
R.

Citace:

ČÁDA, František. Anketa o reformě studia. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1924, svazek/ročník 5, číslo/sešit 10, s. 256-256.