NPD documents search: Boh. adm., 6 (1924), sv. 2

Č. 9686.

Honební právo (Morava): Rozhodnutí o tom, má-li obecní honitba — jak je pravidlem — býti propachtována veř. dražbou, či lze-li povoliti prodloužení dosavadního nájemního poměru podle § 29 hon. zák. mor., není dáno do libovůle úřadu, ale je vázáno na zájem na racionelním provozování honitby a na zájem na nejvýhodnějším nájemném a na tom, aby škody na pozemcích byly co nejmenší. (Nález ze dne 18. února 1932 č. 1917.)
Prejudikatura: Boh. A 6350/27.
Věc: Stanislav Š. a honební výbor v D. (adv. Dr. Hynek Sedláček z Prahy) proti zemskému úřadu v Brně o prodloužení nájmu honitby.
Výrok: Nař. rozhodnutí zrušuje se pro vady řízení.
Důvody: Nař. výměrem z 19. března 1930 zrušil zemský úřad v Brně rozhodnutí ze 13. září 1929, jímž okresní úřad v P. svolil podle § 29 mor. hon. zák. k prodloužení dosavadního nájemního poměru ohledně obecní honitby v D. bez dražby Stanislavu Š., předsedovi lovecké společnosti v D., za roční nájemné 3000 Kč na další nájemní období, nařídil pronájem honitby veřejnou dražbou a výrok svůj odůvodnil takto: »Moravský honební zákon stanoví v § 8 jako zásadu zužitkování obecní honitby pronájmem veřejnou dražbou, v § 29 cit. zák. připouští úchylkou od uvedené zásady za vytčených tam podmínek, aby politický úřad s přivolením obecního honebního výboru dosavadní nájemní poměr prodloužil dosavadnímu nájemci. Ze znění tohoto ustanovení plyne, že ani obecní honební výbor ani dosavadní nájemce nemá právního nároku na to, by politický úřad v daném případě tohoto zmocnění ve skutečnosti použil, nýbrž že je povinností politického úřadu, by uvažoval, zda za daných okolností prodloužení dosavadního nájemního poměru vyhovuje těm zájmům, které honební zákon chce míti chráněny, to jest jednak zájmu na racionelním provozu honitby, jednak zájmu majitelů zúčastněných pozemků, aby ze svého honebního práva měli co největší hospodářský prospěch, a tedy aby je co nejlépe zpeněžili, na druhé straně pak, aby škody na pozemcích zvěří a myslivostí způsobené byly co nejmenší. Okolnosti ty hodnotí politický úřad podle svého volného uvážení, jež přísluší také nadřízené instanci. Postupuje podle shora vytčených ustanovení, založil zemský úřad své rozhodnutí na úvaze, že vzhledem k poměrům Moravskoslezska lze při dražbě za obecní honitbu docíliti většího ročního nájemného nežli 3000 Kč.«
O stížnosti nss uvážil:
Nss vyslovil již v nál. Boh. A 6350/27, že rozhodnutí o tom, má-li býti obecní honitba, jak je pravidlem, propachtována veřejnou dražbou, či lze-li povoliti prodloužení dosavadního nájemního poměru podle § 29 mor. hon. zák., není dáno do libovůle úřadu, nýbrž je vázáno zřetelem na zájmy, které honební zákon chce míti chráněny. Je to jednak zájem na racionelním provozu honitby, jednak zájem majitelů pozemků na dosažení co možná největšího prospěchu, t. j. nejvýhodnějším nájemném, i na tom, aby škody na pozemcích byly co nejmenší. Žal. úřad odůvodnil své rozhodnutí pouze tím, že lze docíliti za spornou honitbu nájemné vyšší nežli 3000 Kč. Béře tedy zřetel jen na zájem majitelů pozemků na výši nájemného, ponechává však — jak stížnost právem vytýká — bez povšimnutí ohled na racionelní provoz honitby a zájem na tom, aby byla honitba provozována způsobem, jenž co možná vylučuje škody honbou a zvěří způsobené. Avšak ani závěr, že za spornou honitbu lze dosáhnouti nájemného vyššího než 3000 Kč, není dostatečně podložen, poukazuje-li úřad jen všeobecně na poměry moravskoslezské, aniž zkoumal, jsou-li tu nějaké konkrétní okolnosti, které dovolují úsudek, že právě u honitby D.-ské bylo by při veřejné dražbě docíleno nájemného vyššího.
Závěr žal. úřadu, že pronájem veřejnou dražbou odpovídá intencím honebního zákona lépe, nežli prodloužení nájmu, okresním úřadem st-li přiznaného, není tedy dostatečně odůvodněn, i bylo proto nař. rozhodnutí zrušiti pro vadnost řízení.

Citace:

č. 9686. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické nakladatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 416-418.