Č

. 4612.


Urbarialisté (Slovensko): Kterak, jest provésti volbu urbar. výboru?
(Nález ze dne 16. dubna 1925 č. 7639.)
Věc: Milan B. a spol. proti župnímu úřadu v Bratislavě o volbu výboru urbární obce H.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Na valném shromáždění urbárských majitelů v H. konaném dne 11. listopadu 1923, bylo usneseno, aby volba výboru byla provedena dle předpisů o obecních volbách tajným hlasováním; den volby byl ustanoven na 25. listopadu 1923 odpoledne o 2 hod. Dle protokolu z 25. listopadu 1923 a seznamu podílníků zúčastnilo se volby 46 majitelů lesního a pozemkového majetku, zastupujících 172 hlasů. Poněvadž nebyly až do volby podány žádné kandidátní listiny a dosavadní výbor k tajnému hlasování příprav neučinil, bylo usneseno, aby se volba konala jednoduchým hlasováním. Na to byli jednohlasně zvoleni kandidáti navržení na valném shromáždění k provedení volby určeném.
Nař. rozhodnutím byla volba ta zrušena a nařízeno provedení volby nové z důvodů, že volba nebyla ve smyslu schválených stanov dle poměrných podílů (§ 33) provedena a shromáždění nebylo ve smyslu § 15 na 15 dnů napřed svoláno a následkem nedostatku předepsaného počtu hlasů usnášení schopné (§ 34).
Stížnost do tohoto rozhodnutí podanou neshledal nss důvodnou.
Nař. rozhodnutí zrušilo provedenou volbu,; protože při ní nebylo šetřeno předpisů §§ 15, 33, 34 stanov urbární obce H. úředně schválených. § 15 nařizuje, aby den, hodina a místo shromáždění urbárníků, jakož i program jeho byly uvedeny u veřejnou známost vyvěšením vyhlášky na obecním domě a vybubnováním a to na 15 dní přede dnem shromáždění. § 34 týchž stanov požaduje presenci nejméně tolika držitelů urbárních pozemků a lesů, kteří zastupuji 810 hlasů, aby se mohlo shromáždění platně usnášeti. Konečně § 33 stanov dovoluje provésti volby místo hlasováním pouhou acclamací, neučiní-li aspoň 400 hlasů návrh, aby se volba konala hlasováním, pokud jde o volbu jednotlivých osob. Kandiduje-li se však více osob, nebo byl-li — jak vzpomenuto — učiněn návrh v tom směru, musí se v každém případě volba provésti hlasováním.
Stížnost tvrdí, že volbu na den 25. listopadu 1923 určilo valné shromáždění, ve kterém byl dostatečný počet přítomných a že den volby byl náležitě vyhlášen vyvěšením vyhlášky na obecním domě a bubnováním, a projevuje náhled, že volbu předsedy a členů výboru urbární obce jest dovoleno provésti jednohlasným srozuměním voličů.
Potože podle § 34 stanov jest zapotřebí k platnému usnášení 810 hlasů, dle protokolu o volbě sepsaného a dle seznamu držitelů pozemků bylo však přítomno pouze 46 osob se 172 hlasy, jest zřejmo, že usnesení v tomto shromáždění nebylo učiněno platně. Je-li tomu tak, pak jest bez významu, zda byl den, místo a program shromáždění podle stanov v náležité lhůtě publikován a jakým způsobem byla provedena volba. Když nedostatečná presence sama o sobě činí usnesení neplatným a stížnost ani netvrdí, že ve schůzi dne 25. listopadu 1923 byla presence dostatečná, nýbrž tvrdí to jen o shromáždění, na němž byla volba na den 25. listopadu 1923 určena, t. j. o shromáždění z 11. listopadu 1923, mohl žal. úřad již z tohoto jediného důvodu právem zrušiti volbu. Nss-u nebylo pak již zapotřebí zabývati se ostatními důvody nař. rozhodnutí. Není tedy v nař. rozhodnutí nezákonnosti a bylo stížnost zamítnouti jako bezdůvodnou.
Citace:
č. 4612. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: 1926, svazek/ročník 7/1, s. 785-786.