Čís. 14979.


Předčasné propuštění ze služby nevyžaduje, by byl služební poměr rozvázán s okamžitou účinností. Nesdělil-li zaměstnavatel zaměstnanci důvod propuštění ihned, nevzdal se ještě tohoto důvodu mlčky.
(Rozh. ze dne 20. února 1936, Rv II 15/36.)
Žalobce byl zaměstnán jako deputátník na velkostatku v Č. od 1. ledna 1917 a u žalovaného, který nabyl uvedeného velkostatku pozemkovou reformou od roku 1924. Žalovaný převzal také žalobce jako deputátníka s povinností, aby ho nadále zaměstnával. Dle předpisů o pozemkové reformě směl žalovaný propustiti žalobce pouze z vážných příčin a při propuštění bez vážných důvodů byl povinen zaplatiti odbytné zákonem stanovené. Žalovaný dal žalobci dne 8. srpna 1932 výpověď ku dni 31. srpnu 1932. Žalobce tvrdí, že výpověď byla mu dána bez zákonitých předpokladů. Ježto je ženat a má tři děti, přísluší mu podle § 75 náhr. zák. a vlád. nař. čís. 315/22 Sb. z. a n. odbytné v částce 4770 Kč a navrhl proto odsouzení žalovaného k zaplacení této částky. — Čís. 14979 —
Nižší soudy zamítly žalobu, prvý soud z těchto důvodů: Žalobce byl vyzván šafářem K-ou a po druhé samým žalovaným, aby odvezl do T. dělníky, kteří v době žňové pracovali v Č. Žalobce odepřel tak učiniti, chodil pozdě ku krmení koní, koně jemu svěření vypadali hůře než koně svěření ostatním deputátníkům (kočím), ač krmivo pro koně bylo dostatečné, a několikráte při polní práci na vále usnul. Jde o otázku, zda v tom lze spatřovati důvod ke propuštění, aniž by tím nastala pro žalovaného povinnost k placení odbytného. V tom ohledu jsou směrodatny podmínky Státního pozemkového úřadu, zejména obsah přídělové listiny, ve které jsou taxative uvedeny důvody ku propuštění zaměstnance. Dle obsahu této přídělové listiny a sice dle § 17 čís. 2, 5, 11 jsou mimo jiné uvedeny jako vážné důvody k propuštění, když zaměstnanec nedbale ošetřuje zvířata jemu svěřená, když přes opětovné napomenutí trvale zanedbává svoje povinnosti a když se nepodrobí disposičnímu právu zaměstnavatelovu. Tyto důvody jsou u žalobce dány, neboť žalobce neuposlechl rozkazu k odvezení dělníků právě v době žňové, kdy jest nejvíce práce a kdy zaměstnavateli na tom právě nejvíce záleží, aby měl dostatečný počet dělníků, poněvadž prodlením v pracích může mu nastati nedozírná škoda. Žalobci jako starému hospodářskému dělníku musil býti znám dosah jeho jednání. V tomto jednání žalobcově jest spatřovati důvod k propuštění dle § 17 čís. 5 a 11 přídělové listiny. Dále žalobce nepravidelně koně krmil, ač napomínán, nechodil včas do práce, zejména ku krmení koní, jeho koně byli proto horší a špatněji vyhlíželi než koně ostatní. V tom je spatřovati důvod ku propuštění dle § 17 čís. 2 a 5 přídělové listiny. Ježto žalobce i jinak zanedbával svoje služební povinnosti, což zejména vyplývá z toho, že během pracovní doby na poli na vále usnul, měl žalovaný dostatečné důvody k propuštění žalobce ze služeb.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Žalovaný zavázal se propustiti žalobce ze služby jen z určitých, v přídělové listině státního pozemkového úřadu naznačených důvodů, mezi nimiž mimo jiné uvedeno, »že zaměstnanec týrá nebo zřejmě nedbale ošetřoval zvířata jemu svěřená (bod 17 d) 2), a že zanedbává trvale přes opětovné napomenutí své povinnosti bez řádné překážky a omluvy (17 d) 5)«. Bylo zjištěno, že žalobce, byv opětně napomínán nechodil včas do práce, jak ráno i po polední přestávce a že zejména nekrmíval mu svěřené koně včas a pravidelně a již tato skutečnost postačila sama o sobě k tomu, by žalovaný propustil žalobce ze svých služeb. Bylo též zjištěno, že žalobcovi koně byli sešlejší než koně ostatních deputátníků, což mohlo míti důvod v nepravidelném a opožděném krmení. Nesejde na tom, že tomu tak skutečně bylo, ježto k opodstatnění důležitého důvodu podle přídělové listiny netřeba, by žalovanému zanedbáním povinností žalobcových byla způsobena skutečná škoda, a stačí, že žalobce zanedbával zřejmě své povinnosti, když koně včas a pravidelně nekrmíval tak, že tím mohla býti žalobci přivoděna škoda. Ježto již z toho důvodu není žalobní nárok opodstatněn a musela žaloba býti zamítnuta, nebylo třeba, by se dovolací soud obíral i okolností, že žalobce usnul za polních prací na vále a to proto, že žalovaný prý nedodržel přípustnou pracovní dobu, a nesejde ani na tom, že odvolací soud v rozporu se spisy použil též důvodu žalovaným neuplatňovaného, že totiž žalobce neuposlechl jednou rozkazu šafářova. Předčasné propuštění ze služby nevyžaduje, by byl služební poměr rozvázán s okamžitou účinností (Sb. n. s. 8157) a jest tedy schváliti závěr odvolacího soudu, že nemá významu pro posouzení věci, že žalovaný žalobci dal výpověď, místo aby ho okamžitě propustil. Stačilo pak úplně, byl-li v době propuštění nebo výpovědi dán objektivně důležitý důvod podle dotčené již přídělové listiny; jeho přesné udání a prokázání zůstalo vyhraženo případnému pořadu právnímu a nelze za to míti, že žalovaný tím, že nesdělil žalobci tento důvod ihned při výpovědi, dal způsobem každou pochybnost vylučujícím (§ 863 obč. zák.) na jevo, že se tohoto důvodu vzdává (Sb. n. s. 219).
Citace:
Č. 10309. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr., V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 386-390.