Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní, 64 (1925). Praha: Právnická jednota v Praze, 704 s.
Authors:
= Právník, 64 (1925)
PDF

K výkladu §u 6 zákona o ochraně nájemníků.1)


Navrhnouti zrušení exekuce dle § 40 ex. ř. oprávněna jest jen strana povinná. Stěžovatelky v této exekuční věci povinnou stranou nejsou. Exekuce byla povolena proti jejich otci. Že by jeho povinnost byt vykliditi byla přešla na ně, odpůrce do podání jejich návrhu ani netvrdil, neřku-li tedy prokázal listinami v § 9 ex. ř. blíže naznačenými. Ani kdyby podle § 34 ex. ř. vymáhající strana v exekuci povolené proti J. W., nyní zemřelému, pokračovala proti jeho pozůstalosti, netýkalo by se to nijak stěžovatelek, protože ony návrh zrušovací podaly vlastním jménem a ne jako dědičky; nehledě ani к tomu, že není průkazu, že by byly podány dědické přihlášky. Stranou v této exekuční věci se stěžovatelky nestaly ani v důsledku předpisů § 6 zák. o ochraně nájemníků. Ustanovení obsaženého v jeho 1. odstavci nelze na ně použíti, protože v revisním rekursu samy výslovně prohlašují, že se ho pro nedostatek předpokladů jeho použití nedovolávají. Ustanovení téhož § se na projednávaný případ vůbec nevztahují, neboť mluví výslovně — a patrně protikladem k odstavci prvnímu, jednajícímu o smrti nájemníkově — o opuštění bytu. Nelze přece již podle zásad logiky a jazykové správnosti o zemřelém nájemníkovi říci, že byt opustil. Mimo to by takový výklad vedl k věcným nesrovnalostem, kdyby po smrti nájemníkově kromě příslušníků rodiny, s kterými sdílel domácnost a společný byt a kteří, ačkoli nejsou dědici, mají podle druhého odstavce nárok na byt, byl tu také ještě cizí dědic, uplatňující nároky na byt dle odstavce prvního. Setkávaly by se tak neslučitelné nároky. Nelze proto odstavec 2. § 6 zákona o ochraně nájemníků vztahovati na případ úmrtí nájemníkova, o němž jedná odstavec první.
Nejsou-li stěžovatelky, jak dolíčeno, stranou v této exekuci, nemohou žádati za její zrušení. Byla proto jejich žádost pro nedostatek aktivní legitimace právem zamítnuta a nebylo třeba řešiti otázku, zda-li exekuční titul dle § 575 odst. 3. c. ř. s. zanikl a zda-li zamítnutí takové lze považovati za důvod k zastavení exekuce dle § 40 ex. ř., za jaký to stěžovatelky mají.
Rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 21. ledna 1925 čj. R I 39/25/1.
K.
  1. Srv. nyní zák. z 26. března 1925, č. 48 Sb. z. a n.*
Citace:
K výkladu §u 6 zákona o ochraně nájemníků.. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1925, svazek/ročník 64, číslo/sešit 14, s. 459-460.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).