NPD documents search: Boh. adm., 11 (1929), sv. 1

Č. 6599.

Četnictvo. — Státní zaměstnanci: * Příslušník sboru četnického býv. uherského státu není zaměstnancem státního úřadu nebo státního ústavu ve smyslu zák. z 15. dubna 1920 č. 269 Sb.
(Nález ze dne 31. května 1927 č. 11709.)
Prejudikatura: Boh. 5420/26 adm.
Věc: Josef K. v P. proti ministerstvu vnitra o převzetí do činné služby četnické.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: St-l podal dne 30. ledna 1922 presidiu min. rady žádost, aby byl přijat zpět do svého předešlého zaměstnání, neb aby byl pensionován dle čsl. zákonů, uváděje, že v době propuštění ze služby byl četnickým rotmistrem se 17letou službou a posledním pobíraným platem 13200 Kč ročně. Výnosem ze 16. listopadu 1922 vyslovilo min. vnitra, že st-le nelze převzíti do evidence čsl. četnických pensistů, ježto sloužil po státním převratu ještě dále jako četník maďarského státu, do služeb čsl. četnictva se včas nepřihlásil a nebyl pensionován býv. král. uh. vládou ani vládou republiky čsl. — — — —
Nař. rozhodnutím pak vyslovilo min. vnitra, že k dalším žádostem došlým dne 14. listopadu 1925, pokud se týče dne 19. listopadu 1925, nelze st-li povoliti výplatu odpočivných požitků na vrub republiky čsl. — — — — — —
O stížnosti, uplatňující, že st-l, nebyv ze služby propuštěn, stal se vydáním zák. č. 269/20 zaměstnancem čsl. státu, a že jest proto žal. úřad povinen přijati jej do činné služby se zákonnými požitky, bylo uváženo:
Zákon z 15. dubna 1920 č. 269 Sb., jehož se st-l dovolává, prohlašuje v § 1, že státní úřady býv. státu uh. (král. uh. úřady) na Slov. a na Podk. Rusi zřízené, jsou státními úřady republiky čsl., jedná pak v paragrafech ostatních o právních poměrech úředníků a zřízenců ustanovených u úřadů v § 1 jmenovaných a praví v § 8, že ustanovení tohoto zákona platí obdobně také pro státní ústavy býv. státu uher. a pro úředníky a zřízence těchto ústavů, pokud byli podle práva uherského trvale ustanovenými státními úředníky nebo zřízenci. Má tedy zákon č. 269/20 za předmět úpravu poměrů úředníků a zřízenců u státních úřadů a ústavů býv. státu uher., jak ostatně také v titulu zákona výslovně jest uvedeno, a může se norem tohoto zákona dovolávati pouze ten, kdo byl úředníkem nebo zřízencem státního úřadu nebo ústavu býv. státu uher. na Slov. a Podk. Rusi. Státním úřadem ve smyslu zák. č. 269/20 sluší, jak patrno z demonstrativního výpočtu úřadů v § 1 vlád. nař. ze 6. července 1920 č. 428 Sb., vydaného k provedení zák. č. 269/20, rozuměti ona zařízení, která vykonávajíce státní moc, nadána jsou určitým impériem, ústavem pak soubor technických zařízení na technickém podkladě, určený k tomu, aby trvale sloužil určitému účelu veřejné správy. Naproti tomu uherské četnictvo bylo, jak vymezeno v § 1 zák. čl. 111/1881, vojensky organisovaným sborem, zřízeným ke konání veř. služby bezpečnostní.
Z vymezení těchto se podává, že příslušníka sboru četnického býv. státu uher. nelze pokládati za zaměstnance síátního úřadu nebo ústavu ve smyslu zák. č. 269/20.
Byl-li tedy st-l, jak sám v adm. řízení udával a ve stížnosti rovněž opakuje, strážmistrem býv. uher. král. četnictva, nepatřil, nejsa úředníkem nebo zřízencem státního úřadu nebo ústavu býv. státu uher., ke kategorii osob, jejichž právní poměry byly cit. zákonem č. 269/20 upraveny a nemůže proto z norem tohoto zákona pro svůj služ. poměr žádných nároků dovozovati. Jestliže však svůj nárok o tento zákon přece opírá, jest právní základ, ze kterého vychází, zřejmě mylný, a jsou pak již z tohoto důvodu bezpodstatny i veškeré důsledky, jež na tomto mylném základu buduje. — — — — —

Citace:

č. 6599. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 961-962.