Č. 9987.

Školství: * Při »školách z pohodlí« ve smyslu § 8 zák. č. 17/1870 z. z. mor., jež mají býti zřizovány jen tenkráte, když úhrada příslušných nákladů zařizovacích a udržovacích jest ochotou účastníků (konkurenčních činitelů) nesporně zajištěna, rozhoduje o způsobu úhrady a tudíž i o povinnosti jednotlivých účastníků jejich závazek, projevem jejich vůle dobrovolně převzatý. § 41 (příp. § 42) cit. zák. může tudíž přijíti k platnosti jen na základě takového volního projevu, nikoliv však přímo ze zákona.
(Nález ze dne 30. června 1932 č. 7678.)
Prejudikatura: Boh. A 280/19, 7263/28.
Věc: Obce L., Ž. a N. (adv. Dr. Jiří Drábek z Olomouce) proti moravsko-slezskému zemskému výboru v Brně (za zúč. obec Kr. a míst. škol. radu v K. adv. Dr. Luboš Nevěřil z Olomouce) o rozpočet místní školní rady pro obvodovou měšťanskou školu v K.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje, pokud se týče obcí L. a Ž., pro vadnost řízení, pokud se týče obce N. pro nezákonnost.
Důvody: K žádostem míst. škol. rady v K. z 22. dubna 1920 a ze 17. května 1923 bylo zásadně povoleno výnosem zšr-y mor. z 29. srpna 1923 v souhlase s mor. zv-em zřízení měšťanské školy v obci K. s podmínkou, že budou dány k disposici zvláštní místnosti a poskytnuty věcné potřeby a učebné pomůcky. Ve smyslu uvedené již žádosti mšr-y v K. byla pak výměrem zšr-y z 29. října 1923, vydaným v souhlase se zv-em, přeměněna tato měšťanská škola v obvodovou měšťanskou školu s přiškolenou obcí Č., dále pro obce N., Ž., L., Č. a Kr. a týmž výnosem utvořen z těchto obcí pro uvedenou měšťanskou školu samostatný školní obvod. Výměr ten měl býti podle — Č. 9987 —
spisů a ve smyslu tvrzení nař. rozhodnutí intimován přípisem ošv-u v Přerově ze 13. listopadu 1923 míst. škol. radám pro obecnou a pro obvodovou měšťanskou školu v K., dále obecním zastupitelstvům v K., Ž., Č., N., L., Če. a Kr.
Již v podání z 23. prosince 1923 k mor. zv-u popírala obec L. svou příslušnost do obvodu a povinnost přispívati na školu, poukazujíc, že nejsou dány podmínky jejího usnesení z 8. května 1923. Rovněž obec N. žádala podáním z 15. ledna 1925 ošv o propuštění z obvodu, poukazujíc na to, že nebyly splněny podmínky, za jakých obec do obvodu přistoupila.
Rozpočet nově utvořené obvodové mšr-y na rok 1924 dodán byl pouze obcím K., č., N. a Ž.
Výnosem zšr-y z 25. srpna 1924 zřízena byla obvodová měšťanská škola v P. a do jejího obvodu pojata i obec Če., ačkoli obec tato příslušela již do obvodu k.-ského. O tomto vyloučení z obvodu nebyly svého času zúčastněné obce slyšeny.
Výměrem z 22. února 1924 vzal ošv v Přerově na vědomí usneseni obvodové mšr-y v K. o propuštění obce Ž. z obvodu, maje k tomu za podklad též souhlasné vyjádření obecních zastupitelstev v K. z 24. ledna 1924, v Č. ze 16. ledna 1924 a v N. ze 16. ledna 1924 (toto poslední učiněno za určitých podmínek). Při tom podotkl ošv, že jde jen o dočasné osvobození od povinnosti, že však Ž. nadále zůstávají v úvazku povinnosti pro jmenovanou školu.
Rozpočty obvodové mšr-y na rok 1925, 1926 a 1927 dodány byly již pouze obcím K., Č. a N. Obcím L., Če. a Kr. nebyl vůbec nikdy žádný rozpočet dodán.
Proti mimořádnému rozpočtu obvodové mšr-y v K. na rok 1925, týkajícímu se stavby nové budovy pro měšťanskou školu, podaly námitky obce Č. a N., v nichž tato poslední opět poukázala na to, že původní dohoda smluvní nebyla dodržena. Rovněž proti mimořádnému i řádnému rozpočtu obvodové mšr-y na rok 1926 a rozpočtům na léta 1927 a 1928 podány byly obcí N. námitky a to opět ze stejných důvodů.
Výnosem z 2. května 1928 vyhověla zšr námitkám obce N. proti mimořádnému rozpočtu mšr-y v K. na rok 1925 a zrušila rozpočet v odpor vzatý v podstatě z týchž důvodů, pro které byl naříkán. V důsledku tohoto výnosu zrušil pak ošv z týchž důvodů i rozpočty obvodové mšr-y na léta 1926, 1927 a 1928, vyhovuje tak námitkám proti nim podaným.
Ježto u příležitosti rozhodování o námitkách proti mimořádnému rozpočtu na rok 1925 zjištěno bylo zařazení obce Če. současně do dvou obvodů měšťanských škol (v K. a v P.), uložila zšv mor. výnosem ze 6. září 1928 okr. škol. výboru, aby (když ve smyslu dříve uloženého již příkazu z 2. května 1928 vyslechnuty byly obce Če., jakož i obvodová mšr v K.) intimoval výnos zšr-y z 25. srpna 1924 o připojení Č. k obvodu měšťanské školy v P. všem zúčastněným činitelům na obvodu k.-ském. Intimace tato stala se výměrem ošv-u z 11. září 1928. I proti tomuto intimátu stěžovala si obec N.
Schodek školního rozpočtu obvodové mšr-y v K. na rok 1929 v částce 33 894 Kč rozvržen byl pak mšr-ou podle poměru přímých daní na přiško- — Č. 9987 —
lené obce takto: K. 15 353,99 Kč, Č. 2 165,82 Kč, N. 2 982,67 Kč, Kr. 6 605,94 Kč, Ž. 4721,44 Kč, L. 2 064,14 Kč. Proti tomuto rozpočtu na rok 1929, resp. rozvrhu jeho schodku podaly pak námitky obce N., L., Ž. a Kr. Námitky ty předloženy byly ošv-em zem. úřadu, resp. zem. výboru k rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 4 odst. 4 zák. č. 77/27.
Námitky ty zamítl pak mor.-slez. zem. výbor nař. rozhodnutím, a to pokud jde o dnešní st-lky, jako neodůvodněné. V důvodech se praví: »Mor.-slez. zem. výbor rozhoduje podle ustanovení § 4 zák. z 15. června 1927 č. 77 Sb. a vyslechnuv ve smyslu téhož ustanovení příslušný okr. škol. výbor, usnesl se zamítnouti další odvolání z rozpočtu mšr-y pro obvodovou smíšenou měšťanskou školu v K. na rok 1929 jako neodůvodněné z těchto důvodů: Ve svém odvolání v podstatě namítáte, že Vaše obec netvoří a netvořila po právu školní obvod měšťanské obvodové školy v K. a že tudíž neprávem požaduje mšr v K. pro Vaši obec příspěvek na úhradu schodku školního rozpočtu obvodové měšťanské školy v K. na rok 1929. Zem. výbor zabýval se nejprve otázkou, zda Vaše obec pravoplatně přísluší ku školnímu obvodu měšťanské obvodové školy v K. Výnosem zšr-y z 29. října 1923 bylo v souhlase se zem. výborem povoleno přeměniti dosavadní smíšenou měšťanskou školu v K. na obvodovou měšťanskou školu s přiškolenou obcí Č. a pro obec N., Ž., L.. Če. a Kr. a týmž výnosem utvořen z těchto obcí pro uvedenou měšťanskou školu samostatný školní obvod. Výnos tento byl Vaší obci intimován ošv-em v Přerově výměrem ze 13. listopadu 1923. Proti tomuto výměru nepodali Jste však námitek a nabyl tudíž oproti Vaší obci moci práva. Ježto pak podle ustanovení § 41 zem. zák. z 24. ledna 1870 č. 17 z. z. mor. jest povinností školní obce, resp. obcí tvořících školní obvod, opatřiti náklad na věcné potřeby školní, roz- vrhla mšr pro obvodovou měšťanskou školu v K. zcela právem schodek školního rozpočtu této školy příslušnou kvotou na Vaši obec. Poněvadž Jste svou stížností popírali povinnost přispívati na věcné potřeby obvodové měšťanské školy v K., kterážto povinnost, jak výše prokázáno, stihá Vaši obec podle zákona, nemusil se zem. výbor zabývati řešením dalších otázek, dovozujících, že Vaše obec již z jiných důvodů není povinna na schodek školního rozpočtu obvodové měšťanské školy v K. přispívati. Rozhodnutí toto jest ve smyslu ustanovení § 4 odst. 4 zák. č. 77/27 konečné.«
Maje rozhodovati o stížnostech do tohoto rozhodnutí podaných obcemi L., Ž. a N., řídil se nss těmito úvahami:
St-lky ve svých námitkách proti rozpočtu pro obvodovou měšťanskou školu v K. v podstatě namítaly — jak ostatně i samo nař. rozhodnutí uvádí — mezi jiným i to, že jejich obce netvoří a netvořily po právu školní obvod měšťanské obvodové školy v K. a že tudíž neprávem požaduje obvodová mšr v K. na nich příspěvek na úhradu schodku školního rozpočtu na rok 1929. Na tyto námitky odpověděl žal. úřad tím, že dovozuje, že st-lky do školního obvodu pravoplatně patří, ježto proti výnosu zšr-y z 29. října 1923 (o přeměně měšťanské školy v K. v obvodovou a o utvoření samostatného obvodu), intimovanému jim ošv-em v P. výměrem z 13. listopadu 1923, nepodaly námitek, čímž nabyl tento vůči nim moci práva. V důsledku toho uznal pak žal. úřad, že mšr zcela právem na základě § 41 zák. č. 17/ — Č. 9987 —
988 1870 z. z. mor. rozvrhla schodek školního rozpočtu obvodové měšťanské školy příslušnou kvotou na obce do obvodu patřící, tedy i na st-lky; dovodiv toto, neuznal pak žal. úřad již za nutné, zabývati se řešením dalších námitek, vyvozujících, že i z jiných důvodů nejsou st-lky povinny na schodek rozpočtu obvodové měšťanské školy přispívati.
Jestliže nyní stížnost obce L. namítá opětně, že do obvodu měšťanské obvodové školy v K. nebyla obec tato zařazena a že výměr zšr-y z 29. října 1923 nebyl jí doručen, a jestliže stížnost obce Ž. tvrdí, že teprve z doručení nař. rozpočtu na rok 1929 se obec dozvěděla o přiškolení, mají obě stížnosti v podstatě stejný obsah, odpovídající i námitkám, vyřízeným nař. rozhodnutím a popírajícím pravoplatnou příslušnost obou obcí do školního obvodu, t. j. že cit. výměr zšr-y jim nebyl doručen a tudíž se nestal vůči nim účinným.
S tohoto hlediska posuzována, není pak skutečně odpověď žal. úřadu na námitky podané obcemi L. a Ž. proti školnímu rozpočtu na rok 1929 dostatečnou. Předpokladem nabytí moci práva nějakého rozhodnutí neb opatření správního úřadu jest skutečnost, že tento správní akt stal se vůči straně účinným. Takovým však stává se teprve tehdy, byl-li straně doručen, a nestačí tedy pouze tvrditi, že správní akt byl straně intimován nižším úřadem, nýbrž nutno také doložiti, že a kdy byl jí skutečně doručen, po případě že jinak nabyla o něm úplné vědomosti. Z naříkaného rozhodnutí se pak pouze podává, že výnos zšr-y z 29. října 1923 byl obci L. a 2. intimován ošv-em v P. výměrem ze 13. listopadu 1923, což odpovídá spisovému materiálu jen potud, že podle konceptu č. 4229 ai 23 okr. škol. výboru v P. byla intimace tato oběma obcím výpravně nařízena a — jak plyne dále ze zprávy okr. škol. výboru z 12. dubna 1930 — podle podací knihy okresního úřadu v P. (výpis z 26. března 1930) na poštu dne 15. listopadu 1923 podána, a to prostě, t. j. ani doporučeně ani na návratku. Avšak ani nař. rozhodnutí neuvádí, ani ve spisech není dokladu o tom, že výměr zšr-y z 29. října 1923 byl st-lkám skutečně doručen, či že by alespoň jinak byl jim došel k vědomosti.
Popírají-li tedy obě st-lky nyní opět toto doručení, popírají tím i existenci jakéhokoliv pravoplatného svého prohlášení, že budou nějak na obvodovou školu měšťanskou v K. přispívati, a pak již ona skutečnost, že není doručení výměru zšr-y z 29. října 1923 nepochybně doloženo a dále že není ani jinak (a to v nař. rozhodnutí) bezpečně zjištěno, zda výměr ten stal se vůči st-lkám účinným, jeví se jako podstatná vada, zatěžující nejen premisu žal. úřadu, že výměr ten nabyl moci práva, ale i — poněvadž jedině na této premise založen jest závěr žal. úřadu — celé nař. rozhodnutí. Bylo proto nař. rozhodnutí, pokud směřuje proti obcím L. a Ž., zrušiti podle § 6 zák. o ss, aniž se nss mohl zabývati dalšími námitkami obou stížností.
Poněkud jinak má se věc se stížností obce N. Žal. úřad založil své rozhodnutí předně na tom, že obec N. pravoplatně přísluší do obvodu měšťanské školy v K., ježto výnos zšr-y z 29. října 1923, jímž povolena byla přeměna měšťanské školy v K. v obvodovou s přiškolenou obcí Č. a pro obce N., Ž., L., Če., Kr. a jímž zároveň z těchto obcí utvořen samostatný — Č. 9987 —
školní obvod pro uvedenou měšťanskou školu, byl st-lce intimován ošv-em v P. výměrem z 13. listopadu 1923 a nabyl vůči ní pravomoci, ježto nepodala proti němu námitek. O případných závazcích těchto přiškolených obcí vůči škole měšťanské se tento výnos zšr-y vůbec nezmiňuje. Stížnost pak netvrdí, že by výměr ten doručen st-lce nebyl, ani že proti němu podala námitky, nýbrž pouze dovozuje, že žal. úřad nemůže se o něj opírati, ježto především nenabyl pravomoci z jiných důvodů.
Takový důvod spatřuje stížnost mezi jiným v tom, že cit. výměr nebyl opatřen poučením o opravných prostředcích. Leč neprávem, neboť podle konstantní judikatury tohoto soudu není zákona, který by ukládal úřadům školního dozoru za povinnost opatřovati svá rozhodnutí poučením o opravných prostředcích a zákon z 12. května 1896 č. 101 ř. z. se na řízení před školními úřady nevztahuje. Dovolává-li se pak dále stížnost zákona č. 125/27 — majíc patrně na mysli nař. č. 8/28, na jeho základě vydané — stačí uvésti, že předpisy ty mluví opět jen o úřadech politických a v době vydání výnosu zšr-y z r. 1923 ani nebyly ještě v platnosti. Namítaná skutečnost nebrání tudíž nabytí právní moci cit. výnosu. Stejně jest po této stránce — pokud by se snad stížnosti mělo tak rozuměti — bezvýznamnou otázka, zda usnesení obecního zastupitelstva z 8. května 1923, nemajíc vyššího schválení (bez ohledu na to, je-li ho vůbec třeba), jest právně bezúčinné, poněvadž v tomto směru nebyly obcí proti onomu výnosu svého času námitky podány a jevila by se tudíž taková námitka stížnosti nepřípustnou.
Zůstala tudíž premisa žal. úřadu, že výnos zšr-y z 29. října 1923 — který se ovšem případných závazků přiškolených obcí vůči obvodové škole měšťanské ještě nijak nedotýká — nabyl právní moci, neotřesena.
Žal. úřad odůvodňuje pak své rozhodnutí pouze tím, že patří-li st-lka do obvodu měšťanské školy, jest již tím povinna podle § 41 zák. č. 17/1870 z. z. mor. přispívati k věcnému nákladu na potřeby školní a že tudíž mšr právem rozvrhla schodek rozpočtu i na obec N. příslušnou kvotou.
Proti tomu by se st-lka mohla brániti poukazem na to, že podle § 41 cit. zák. jí žádná taková povinnost nestihá a že v tomto paragrafu nelze spatřovati základ pro rozvrh schodku rozpočtu školní obce, týkajícího se obvodové školy měšťanské, která není školou nutnou, resp. základ pro určení výše příslušné rozvrhové kvóty. Výslovné námitky toho druhu stížnost sice nemá, dlužno ji však spatřovati v onom tvrzení stížnosti — povahy všeobecné — že totiž není zákona pro povinné zřizování a udržováni obvodových občanských škol a že podklad nař. rozhodnutí nutno hledati ve smlouvách, uzavřených s obcí k.-skou. Kromě toho i ostatní námitky stížnosti, poukazující na pozdější zmenšení obvodu proti původnímu jeho rozsahu( resp. bez vědomí st-lky nebo proti podmínkám jí stanoveným), jakož i na finanční schopnost obce, stanovenou jako výhradnou podmínku původního přistoupení do obvodu, kotví všechny v tom, že i zde jest vždy směrodatná původní smlouva, resp. pozdější její doplněk. Po této stránce bylo stížnosti přisvědčiti.
Pro posouzení sporné otázky, je-li obec N. vůbec povinna a v jaké výši k nákladům obvodové měšťanské školy v K. přispívati, jest třeba přede- — Č. 9987 —
vším zkoumati, jde-li v daném případě o školu nutnou (»potřebnou« ve smyslu § 8 cit. zák.), či o školu nenáležející do kategorie škol nutných. Podle spisů nemůže býti sporu o tom, že měšťanská škola v K. nebyla v době svého zřízení a ani v době své přeměny na obvodovou školu školou nutnou ve smyslu § 5 zák. č. 17/1870 z. z. mor., poněvadž v okolí bylo té doby již více měšťanských škol a škola v K. byla zřízena — jak plyne z původní žádosti obce K. z 22. dubna 1920, jednající o vyškolení této obce z obvodu měšťanské školy v B. — za tím účelem, aby usnadněna byla dítkám příslušné obce a jejího okolí návštěva školy, t. j. byla zřízena jako škola z pohodlí.
Nejde-li však o školu nutnou, pak nemohou co do otázky úhrady nákladů zřizovacích a vydržovacích přijíti k přímé platnosti normy dané § 41 zák. č. 17/1870, jenž se vztahuje pouze na školy nutné (arg. §§ 36 a 41 cit. zák.). Při »školách z pohodlí«, jež se zřizují, resp. mají býti zřizovány jen tenkráte, když úhrada příslušných nákladů zařizovacích a udržovacích jest ochotou účastníků (konkurenčních činitelů) bezesporně zajištěna, rozhoduje o způsobu úhrady a tudíž i o povinnosti jednotlivých účastníků jejich závazek volním projevem dobrovolně převzatý. Projevem tím může býti vysloven buď souhlas zúčastněných obcí převzíti na sebe onu část nákladů, která by na každou z nich vypadla podle zákonného klíče, daného §§ 41—42 cit. zák. (ve znění zák. č. 4/1906 z. z. a § 4 zák. č. 77/27), při čemž dlužno míti na zřeteli, že i pak neodvozují citované paragrafy svou platnost na daný případ ze zákona, nýbrž jen z onoho volního projevu stran, nebo může býti i zjištěno, že je tu dohoda mezi zúčastněnými místními obcemi o jiném způsobu rozvrhu, po případě potud, že jen jedna neb některé z nich převzaly závazek uhraditi veškeré náklady školní obce (srov. Boh. A 280/19 a 7263/28). Poněvadž pak i při každém pozdějším vyškolení, resp. propuštění některé z dosud přiškolených obcí, může dojiti opět k novým smluvním jednáním ve příčině úhrady nákladů, resp. jejího rozvrhu, plyne dále z toho, že při povinnostech přiškolených takto obcí rozhodují nejen jejich původní smluvní jednání, ale i pozdější jejich doplňky.
Jestliže pak za tohoto právního stavu žal. úřad neuznal za vhodno obírati se v otázce úhrady schodku školního rozpočtu obvodové měšťanské školy v K. též smluvním závazkem obce N. a k tomu se případně připínajícími námitkami odvolání a nechal tak skutkovou podstatu sporu neúplnou, bylo to jen důsledkem jeho — jak bylo dolíčeno — nesprávného právního názoru, že při nesporné právní moci výnosu zšr-y z 29. října 1923 jest pro zásadní povinnost stěžující si obce, přispívati k úhradě schodku k roz- počtu obvodové měšťanské školy v K., jakož i pro rozsah povinnosti té výhradně směrodatný § 41 zák. č. 17/1870 z. z. mor.; bylo proto nař. rozhodnutí, pokud směřuje proti obci N., zrušiti podle § 7 zák. o ss, aniž bylo možno blíže se zabývati ostatními námitkami stížnosti.

Citace:

č. 9987. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 14/2, s. 205-210.