NPD documents search: Váž. civ., 18 (1936)

Č. 4925
.
Obecní dávky: Lze při vyměřování obecní dávky z přepychových bytů přihlížeti též k bytům obývaným povinníkem a jeho příslušníky v obci jiné?
(Nález ze dne 21. září 1925 č. 16606).
Věc: Jaroslava H. v Praze proti okresní správní komisi v Rokycanech o obecní dávku z přepychových bytů.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: St-lce byla obecním úřadem v M. za druhé čtvrtletí roku 1914 předepsána z pětipokojového bytu, nalézajícího se v jejím domě v Mirošově, obecní dávka z přepychových bytů ve výši 550 K. Nař. rozhodnutím bylo odvolání st-lky, vytýkající, že její byt jest v létě obýván 8 osobami dospělými, 4 dětmi a 3 osobami služebnými a že proto dávce vůbec nepodléhá, v cestě instanční zamítnuto, poněvadž st-lka bydlí v M. i s jinými ještě rodinami pouze v létě a rodiny bydlící tam v létě, mají trvalý byt ještě v obci jiné, totiž v Praze a v Hradci Králové a nemohou podle 2. věty odst. 4 §u 2 pravidel býti počítány do počtu osob používajících společného bytu v M.
O stížnosti, která vytýká, že uvedené ustanovení má na zřeteli pouze dva neb několik bytů nalézajících se v téže obci, uvážil soud toto: Žal. úřad opírá své rozhodnutí jedině o ustanovení 2. věty odst. 4, §u 2 pravidel. Mohl se proto zabývati soud jen otázkou, je-li výrok žal. úřadu v souhlasu s uvedeným ustanovením pravidel. V odst. 4. § 2 pravidel o vybírání dávky z přepychových bytů v M., jež schválena byla zsv-em výnosem ze 6. září 1922 a jež jsou souhlasná se vzornými pravidly vyhlášenými vl. nař. č. 143/22, ustanovuje se takto: »Užívá-li jednotlivec neb domácnost několika bytů v téže obci, sčítají se obytné místnosti těchto bytů a platí za byt jediný. Má-li jeden neb několik členů domácnosti ještě jeden neb několik bytů jiných, zdaňují se z těchto druhých bytů zvláště, nepočítají se však v bytě společném.« Věta 1. odst. 4 upravuje tedy případ, kdy tytéž osoby, jež mají v určité obci byt, obývají v téže obci ještě jiný byt neb několik jiných bytů, předpokládá tedy totožnost osob používajících několika bytů v téže obci. Pro tento případ předpisují pravidla, že za účelem vyměření dávky jest všecky byty sčítati. Jestliže však nejsou uživatelé těchto bytů úplně totožní, to jest, obývá-li druhý neb další byt toliko jeden neb několik členů, nikoli však všichni členové domácnosti, která má v obci již byt, není předepsáno sčítání bytů, nýbrž pravidla volí jinou cestu stanovíce v druhé větě odstavce 4., že z druhých bytů vyměřuje se dávka samostatně, při čemž ovšem osoby tyto byty obývající nepočítají se ke členům domácnosti bytu prvého. Obě věty odst. 4. mají na zřeteli případ, kdy členové jedné domácnosti obývají dva nebo více bytů v téže obci. Stanoví-li se ve větě druhé, že z druhých bytů se vyměřuje dávka zvlášť, nemůže ostatně ani býti pomýšleno na byty v obci jiné, na které pravomoc obce a její řád dávkový vůbec nemůže se vztahovati.
Ježto tedy druhé věty odstavce 4. lze použíti toliko na ony členy domácnosti, kteří obývají v téže obci byt iiný, a nelze hleděti k jejich bytu v obci jiné, nebyl žal. úřad v piávu, když z počtu členů domácnosti st-lčiny vyloučil otsoby, které bytu jejího v M. nesporně užívají, z toho důvodu, že užívají též bytů v obcích jiných.
Bylo proto nař. rozhodnutí, jež spočívá na mylném výkladu normy právní, zrušiti podle § 7 zák. o ss pro nezákonnost.

Citace:

č. 8184. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 997-999.