Authors:
= Váž. civ., 16 (1934), sv. 1
PDF

Čís. 13246.


Tím, že se dal odsouditi rozsudkem pro zmeškání k zaplacení premie z pojišťovací smlouvy proti škodám z povinného ručení, uzavřené jinou osobou za něho bez řádného zmocnění, a dopustil i vedení exekuce, neschválil vlastník auta mlčky pojišťovací smlouvu.
(Rozh. ze dne 2. února 1934, Rv I 1503/32.)
Žalující pojišťovna domáhala se na žalovaném zaplacení premie za auta, jež prý, byv zmocněn žalovaným, pojistil u žalobkyně syn žalovaného Bohumil P. Žaloba byla zamítnuta soudy všech tří stolic, ježto nebylo prokázáno, že žalovaný zmocnil svého syna k uzavření pojišťovací smlouvy. V otázce, o niž tu jde, uvedl Nejvyšší soud v
důvodech:
Zbývá jen otázka, zda žalovaný dodatečně podle § 1016 druhá věta obč. zák. schválil pojišťovací smlouvu mlčky podle § 863 obč. zák. tím, že se dal odsouditi již dříve rozsudkem pro zmeškání k zaplacení dřívější premie a dopustil i vedení exekuce, nebo, zda z pojišťovací smlouvy měl zisk a zda žalující strana z toho důvodně mohla souditi na souhlas žalovaného, že jest pojistníkem. Právní moc rozsudku se vztahuje jen k žalobnímu nároku, nikoliv k právnímu poměru, z něhož byl žalobní nárok vyvozen a mohl by právní poměr nabytí hmotněprávní mocí jen za podmínek § 236 (§ 259) c. ř. s. (srovnej rozhodnutí č. 1914 a 5316 sb. n. s.). Rozsudek pro zmeškání nenahrazuje v souzeném případě mlčky schválení právního poměru podle § 863 obč. zák., neboť úmysl takový žalovaný neměl, jak bylo zjištěno z výpovědi svědka Bohumila P-a. A ani zevně na pojišťovnu nemohlo toto opomenutí žalovaného co do významu a účinnosti jeho ani podle zásad poctivého styku (§ 863 druhý odstavec obč. zák.) působiti jako projev dodatečného schválení pojišťovací smlouvy, ano jest zjištěno, že svědek Bohumil P. sám platil pojišťovací prémii i onu dříve zažalovanou a že v roce 1930, tedy před podáním nynější žaloby, vypověděl vlastním jménem pojištění jednoho auta, jež otec prodal a nemohla proto ani pojišťovna míti důvodně za to, že jsou odstraněny v souvislosti se shora zmíněným obsahem pojišťovacího návrhu veškeré pochybnosti o tom, zda žalovaný svým jménem pojišťovací smlouvu schválil.
Citace:
Čís. 13246. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 156-157.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).